Ovládne Černou Horu její "kauza Kuciak"? Klidně nás všechny zabijte, zuří šéf postřelené novinářky

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
10. 5. 2018 20:25
Černohorskou investigativní novinářku Oliveru Lakićovou postřelili před jejím domem v Podgorici. Za posledních sedm měsíců jde o třetí útok na novináře v Evropě.
Postřelená černohorská novinářka Olivera Lakić na fotografii vytisknuté na přední straně novin, pro které pracuje.
Postřelená černohorská novinářka Olivera Lakić na fotografii vytisknuté na přední straně novin, pro které pracuje. | Foto: Reuters

Podgorica - V úterý večer zastavil neznámý muž černohorskou investigativní novinářku Oliveru Lakićovou před jejím bytem v Podgorici. Z bezprostřední blízkosti ji střelil do nohy a utekl.

Jde o druhý útok na novináře v této balkánské zemi během pouhého měsíce. V dubnu vybuchla nálož v prázdném voze novináře Seada Sadikoviće přímo před jeho domem.

Olivera Lakićová pracuje pro deník Vijesti. Píše o organizovaném zločinu a věnuje se především padělkům a pašování cigaret. Ve svých článcích narazila i na údajné napojení vysoce postavených úředníků do nezákonné činnosti. Je zvyklá na výhrůžky, už v roce 2012 ji poprvé fyzicky napadli. Tehdy ji ale dosud neznámí pachatelé jen zbili.

"Trvalo roky, než se z toho dostala. Teprve v posledním roce se začala zase smát, byla optimistická a užívala si svoji práci," řekl ve středu šéfredaktor deníku Vijesti Željko Ivanović poté, co ji navštívil v nemocnici.

"Je naprosto jasné, že to byl velmi profesionální útok. Mohli ji jednoduše zabít, ale chtěli místo toho poslat zprávu: jí, všem novinářům v Černé Hoře a možná že i části vlády," cituje ho britský deník The Guardian.

Navíc nejde o ojedinělý případ v Evropě. Slovenskem letos otřásla vražda novináře Jána Kuciaka a loni v říjnu na Maltě zase vybuchlo auto, ve kterém seděla investigativní reportérka Daphne Galiziová.

Černá Hora, Slovensko i Malta

Černá Hora má s organizovaným zločinem napojeným na pašování drog a cigaret dlouhodobý problém, který se v poslední době stupňuje. K vraždám dochází na veřejných místech i v turistických destinacích. Není výjimkou, že jsou terčem útoků také novináři. Podle Ivanoviče došlo za posledních deset let k 25 fyzickým útokům jen na novináře z deníku Vijesti.

Důvodem je jejich práce, která odkrývá napojení vysoce postavených úředníků na zločince.

Čerstvý černohorský prezident Milo Djukanović, který se v čele země pohybuje prakticky už od začátku 90. let, se sám před několika týdny veřejně opřel do novin, kde Olivera Lakićová pracuje. Její šéf Ivanović prezidentovi nyní na demonstraci vzkázal, že klidně mohou zabít všechny novináře, ale jednou se za to někdo bude zodpovídat.

Vražda slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka, kterého i s jeho snoubenkou zastřelili letos v únoru přímo v jeho domě, také stále není objasněná.

Podle poslední vyšetřovací verze, kterou slovenská policie zveřejnila, byl cílem útočníků pouze on. Motivem byla zřejmě jeho práce. Kuciak psal mimo jiné o působení italské mafie ’Ndrangheta na východě Slovenska a o jejím napojení na vládní stranu Směr.

A loni v říjnu byla na Maltě zavražděna investigativní novinářka Daphne Galiziová. Třiapadesátileté ženě explodovala výbušnina v autě jen krátce poté, co vyrazila ze svého domu.

Tato slavná reportérka vedla na Maltě vyšetřování aféry Panama Papers, do které byly podle ní zapletené i tamní vládní špičky. Pouštěla se i do maltského premiéra Josepha Muscata a dvou jeho blízkých spolupracovníků. Jen dva týdny před svou smrtí oznámila na policii, že ji někdo sleduje a vyhrožuje jí.

Půl roku po smrti Galiziové jsou obviněni tři muži. Policie ale čelí kritice kvůli úniku informací. Někteří její členové měli údajně varovat podezřelé, že jsou v hledáčku vyšetřovatelů.

Letos už 32 životů

Všeobecná nedůvěra v policejní vyšetřování a podezření, že jsou do zločineckých sítí zapojeni i vládní činitelé, spojuje všechny tři případy. V černohorské Podgorici se ve středu sešly stovky lidí, aby protestovali proti úřadům, které podle nich dělají málo pro vyřešení útoků na novináře.

Ty se objevují po celém světě a podle organizace World Press Freedom k nim dochází stále častěji. Od roku 1990 bylo zavražděno přes 2500 novinářů. Čísla jsou ovlivněna občanskými válkami, k vraždám novinářů ale dochází i v zemích, kde žádná válka nezuří.

Za jednu z nejnebezpečnějších zemí pro novináře se dlouhodobě považuje například Mexiko. Minulý rok tam bylo zavražděno podle Reportérů bez hranic bezmála 70 novinářů.

Celosvětově zemřelo násilnou smrtí za prvních pět měsíců letošního roku celkem 32 novinářů.

Video: Demonstrace na Slovensku za svobodu médií

Tisíce lidí demonstrovaly v Bratislavě na památku Kuciaka i za svobodu veřejnoprávních médií | Video: Associated Press
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy