CERN mohl zničit vesmír. Proč se tak nestalo, nikdo netuší

Petr Jemelka Petr Jemelka
10. 8. 2015 13:02
Největší urychlovač částic světa je naprosto bezpečný. Část expertů ale upozorňuje, že ve výpočtech cosi velmi významného nesedí. Zřejmě dosud neznámý fyzikální jev.
Simulované uvolnění a pak zánik tajuplné částice Higgsův boson, jak by vše mělo probíhat v novém urychlovači.
Simulované uvolnění a pak zánik tajuplné částice Higgsův boson, jak by vše mělo probíhat v novém urychlovači. | Foto: CERN

Ženeva - Otázka, zda Velký hadronový urychlovač (LHC) nemůže namísto k převratným fyzikálním objevům vést ke zhroucení vesmíru tak, jak ho známe, je opět aktuální.

Experti z Evropského centra pro jaderný výzkum (CERN) sice opakovaně ujišťují, že je jimi vybudovaný největší urychlovač částic na světě naprosto bezpečný, část expertů ale upozorňuje, že ve výpočtech "cosi velmi významně nesedí".

Modely naznačují, že pokud by byly všechny v současnosti uznávané teorie platné, musel by LHC, ukrytý v podzemí švýcarsko-francouzského pomezí, svět doslova rozmetat.

Podivná vlastnost bosonu

S trochou nadsázky tak lze říci, že není otázkou, zda nemohou v útrobách urychlovače vzniknout miniaturní černé díry, ale spíš to, proč už tam dávno nejsou. Respektive proč už apokalyptická řetězová reakce dávno nevznikla.

Vysvětlení nabízí teoretický kosmolog Ian Moss z univerzity v britském Newcastlu.

"Zmíněné výpočty dávají tušit, že musí existovat nějaký dosud neznámý fyzikální úkaz, který vakuum udrží stabilní," konstatuje ve článku publikovaném v odborném magazínu Science.

Hra na schovávanou

Onen "neznámý fyzikální úkaz" podle Mosse souvisí s dlouho očekávanou a v roce 2012 konečně objevenou "božskou částicí", tedy Higgsovým bosonem a stabilitou vakua.

Díky zdokumentování Higgsova bosonu se podařilo prokázat i to, že ve vzduchoprázdnu existuje cosi, co badatelé nazvali Higgsovým polem. To si lze zjednodušeně představit jako něco podobného elektrickému poli, v němž se bosony "schovávají".

Ostatní částice - jako jsou kvarky a elektrony - se zmiňovaným polem reagují, čímž získávají hmotnost.

Když ale vědci srovnali standardní modely částic s naměřenou hmotností Higgsova bosonu, dospěli k závěru, že by Higgsovo pole nemělo být ve stabilní, energeticky nejnižší formě.

Naopak by mělo vést ke kolapsu vakua a rozpadu vesmíru.

Kvantové tunelování

Jak je možné, že k tomu nedošlo? Vysvětlení zdánlivě nabízí fyzikální jev známý jako kvantové tunelování.

Aby se mohlo Higgsovo pole dostat na nižší energetickou hodnotu - do takzvaného skutečného vakua -, muselo by překonat obrovskou energetickou bariéru. A něco takového by prý mělo trvat déle než "život" celého vesmíru.

Jak upozorňují teoretičtí fyzici Philipp Burda a Ruth Gregory z Durhamské univerzity ve Velké Británii, problém nastane ve chvíli, kdy do výpočtu zahrneme i miniaturní černé díry - mikroskopické části vesmíru s tak silnou gravitací, že jí neunikne ani světlo.

Mohly by narušit energetickou rovnováhu tím, že by snižovaly svou energetickou hodnotu růstem a v ve zlomku vteřiny by expandovaly tak, že by pohltily veškerý viditelný vesmír. Musí tedy existovat něco nám neznámého, co rozpadu nám známého vesmíru brání.

A další bádání tímto směrem by podle expertů mohlo vést k velmi zajímavým objevům, například i nálezu dalších dimenzí.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy