Cenzoři v Číně pracují přesčas. Kontrolují internetovou kritiku kvůli koronaviru

Jana Václavíková Jana Václavíková
28. 3. 2020 17:16
Na počátku ledna mířil Číňan Miles Čang na pracovní cestu do města Wu-chan, odkud se rozšířil nový koronavirus. Dal na radu své ženy, která četla o nové nemoci na internetu, a vzal si roušku a ochranné brýle. Na ulici byl ale jeden z mála, o nákaze nikdo nevěděl. Varovné zprávy o nemoci, stejně jako jiné kritické články se k lidem v Číně často nedostanou, a to i kvůli "internetové policii".
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

"Vyčníval jsem z davu," vzpomíná Čang v rozhovoru pro americký deník New York Times. Přestože zprávy o nákaze zveřejnil už koncem loňského prosince doktor Li Wen-liang, čínští cenzoři a správa města Wu-chan jakékoliv zmínky smazali. O koronaviru a jeho schopnosti se šířit tak mnoho lidí nevědělo.

Číně se o mazání internetových příspěvků, které jsou podle režimu nevhodné, starají vyškolení cenzoři nebo umělá inteligence. Za jejich autory pak chodí takzvaná internetová policie, která se za dveřmi objeví obvykle jen pár hodin nebo dní poté, co někdo "škodlivý" obsah zveřejní.

Poté následuje cesta na policejní stanici a často i několikahodinový výslech, ve kterém nechybí otázky typu, jestli uživatelé sociálních sítí milují svou zemi.  

Na výslechy, kterým se přezdívá "dotýkání se země", internetová policie odvádí čím dál více lidí. Na stanici jim také předloží dokument, jehož podepsáním se distancují od svých projevů na internetu a slibují věrnost straně. Tato praxe se často týká i lidí, kteří své kritické názory napsali pouze do soukromé skupinové zprávy.

Jindy se do hledáčku internetové policie dostanou i občanští novináři. Tři z nich, kteří reportovali přímo z Wu-chanu, zmizeli a čínská vláda o nich dosud mlčí.

Vyhrožování a obcházení cenzury

Cenzura se netýká jen obyčejných lidí, ale i těch čínských médií, která nešíří myšlenky strany. Když časopis Ren Wu vydal minulý týden rozhovor s doktorkou, která o viru informovala právě doktora Liho, cenzoři ho po pár hodinách z internetu stáhli.

Několik lidí si ho ale stihlo přečíst a původní text uložit. Okamžitě ho začali šířit mezi své známé - tentokrát však v podobě, kterou umělá inteligence nerozpozná, a tak cenzorům mnohem déle trvalo, než na článek přišli.

V některých případech byl celý článek napsaný obráceně, jindy čínské znaky v textu nahradily smajlíky. Lidé využívali i archaickou čínštinu, morseovku nebo Braillovo písmo, píše server Quartz.

Podle lidskoprávní organizace Amnesty International Číňané obecně využívají nejrůznější triky, aby si mohli o koronaviru psát. Pomáhají si například zkratkami, "zf" značí vládu a "jc" policii.

Cenzoři teď nestíhají a musí pracovat přesčas, píše americký deník. "Od doby, co v Číně existují sociální sítě, ještě nikdy nedošlo k takové explozi ve vyjadřování se," popisuje Hannah Yeung množství příspěvků, které od začátku letošního roku zaplavují čínský internet. Ona sama je členkou skupiny aktivistů, kteří ukládají příspěvky a články mizející z čínského internetu. 

Jako rána do hlavy

Internetová policie byla dříve součástí čínského Úřadu pro kybernetickou bezpečnost a jejím úkolem bylo potírat podvody přes internet a stíhat hackery. S nástupem Si Ťin-pchinga do křesla prezidenta se ale úřad stal mocnějším a získal na svůj provoz i více peněz. Nyní operuje pod názvem Čínská správa kyberprostoru.

Kromě monitorování podvodů zaměstnanci úřadu mažou i nevhodné příspěvky a dohlíží na influencery, zda jejich vystoupení souzní s politikou jedné strany.

Podle informací z roku 2016 jeden policista dohlížel na deset tisíc uživatelů v on-line světě. Novější data však nejsou k dispozici. Před pandemií koronaviru byly nejčastěji cenzurovaným tématem protičínské protesty v Hongkongu, který Peking vnímá jako své území.

Prostor, který má nezávislý tisk v Číně k nestrannému informování, se postupně zmenšuje, říká novinář Ťia Ťia. Sám pracoval na serveru Dajia, který cenzoři nakonec zablokovali poté, co volal po svobodě slova. "V minulosti měla čínská média třeba tisíc metrů čtverečních, na kterých mohla operovat. Nyní nám zbývá asi 60 metrů," přirovnal situaci pro deník New York Times.

Podobně to vidí Čang, kterého před cestou do Wu-chanu počátkem roku varovala manželka. I on má osobní zkušenost s "internetovou policií". Loni ho odvedla k výslechu, protože používal software, který mu pomáhal obejít restrikce a dostat se na zakázané zahraniční webové stránky. Podle jeho slov ho policisté několik hodin vyslýchali a pak ho propustili daleko od domova, takže se celou cestu vracel pěšky.

"Myslel jsem, že cenzura je technický problém, který můžeme překonat. Ale tenkrát to bylo jako rána do hlavy. Jde o státní terorismus," popsal americkému deníku důvod, proč se poté rozhodl, že se z Číny odstěhuje.

Video: Vlaky, letadla a doprava stojí. Čínský Wu-chan odřízli od světa kvůli výskytu smrtícího koronaviru

Vlaky, letadla, doprava stojí. Úřady odřízly Wu-chan od světa kvůli výskytu smrtícího koronaviru. | Video: Reuters, Asociated Press
 

Právě se děje

Další zprávy