Světové ceny potravin v září pokračovaly v růstu, dostaly se tak na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. Důvodem jsou zejména výpadky v dopravě a obavy ohledně vývoje počasí. V pátek to uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Souhrnný index FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, v září stoupl na 136 bodů ze zpřesněné srpnové hodnoty 134 bodů. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od listopadu 2022, uvedla agentura Reuters.
„Sledujeme nepolevující a čím dál širší růst světových cen komodit. Výpadky v Hormuzském průlivu a Černém moři ve spojení s klimatickými šoky vytvářejí tlak na energii, dopravu a klíčové potravinářské komodity,“ uvedl hlavní ekonom FAO Maximo Torero.
„Pokud tyto tlaky přetrvají, přenesou se v brzké době na spotřebitelské ceny potravin, zejména v zemích závislých na dovozu potravin a energií,“ dodal.
Index cen obilovin se v září zvýšil o 5,1 procenta, z toho jen pšenice zdražila o 6,3 procenta. Přispěla k tomu dopravní omezení v oblasti Černého moře, která jsou důsledkem vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, i sucha v některých částech Severní Ameriky.
FAO nyní předpokládá, že globální produkce obilovin se v letošním roce sníží o 2,1 procenta na 2,979 miliardy tun. Produkce by i přesto měla být druhá největší v historii po loňské rekordní úrovni.
Index cen cukru se v září zvýšil o 6,1 procenta, index cen rostlinných olejů pak vzrostl o 0,9 procenta. Cenový index masa však o 1,1 procenta klesl, a to kvůli nižším cenám vepřového a kuřecího masa.
Index cen mléčných výrobků se snížil o 0,1 procenta, protože zlevnění sýrů mírně převážilo nad růstem cen sušeného mléka.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Rusku pomohla i „druhá“ Korea. Západu a vlastním závazkům navzdory
Rusko dostalo přes léto významnou pomoc z nečekaného místa. Ukrajinské útoky proti jeho ropné infrastruktuře, které probíhají už půl roku, připravily Rusko o zásoby pohonných hmot. Kreml tuto díru lepí dovážkami ze zahraničí. Podle nového zjištění i ze země, která je ve „věčné“ válce s jedním z hlavních ruských spojenců.
Megatsunami, kterou nikdo nečekal. Severní Itálií se prohnala obří vlna, zabila dva tisíce lidí
Dvanáctiletá Micaela Colettiová ležela večer 9. října 1963 v posteli, když uslyšela ránu připomínající hrom. O pár okamžiků později ji obří vlna vyrvala z domu a odnesla údolím stovky metrů daleko. Micaela přežila. Téměř dva tisíce dalších lidí nikoliv. Odkud se dvousetmetrová masa vody vzala? A proč obyvatelé severoitalského Longarone až do posledních chvil netušili, že se na ně řítí katastrofa?
Náhlá horečka, dušnost, těžký zápal plic. Jak se smrtící mor šíří a v čem je zákeřný
Smrt mladé laborantky v sibiřském Irkutsku spustila rozsáhlou karanténu, uzavřela několik nemocnic a přitáhla pozornost Američanů. Téměř dvě stovky lidí jsou v izolaci a pod lékařským dohledem. Ruské úřady sice nákazu stále nepotvrdily, okolnosti úmrtí však vyvolaly velké obavy. Laborantka totiž pravděpodobně podlehla plicnímu moru.
Kdy skončí válka. Putin pod tlakem riskuje více než dříve, popsal exšéf špionů
Bývalý šéf britské rozvědky MI6 sir John Scarlett varuje, že ruský prezident Vladimir Putin dnes riskuje víc než kdykoliv dříve, zároveň ale čelí nejvážnějšímu tlaku za celé své vládnutí. Slábnoucí ekonomika, útoky na rafinerie a případná další mobilizace mohou podle něj ohrozit stabilitu režimu. Válka však podle něj neskončí dříve než v roce 2027.