Reklama
Reklama

Můžeme s jistotou říci, že se něco pokazilo. Zalužnyj zhodnotil současnou Ukrajinu

Ukrajina má před sebou možná pět nejtěžších let. Musí zůstat jednotná, posílit vlastní obranu a instituce a přestat spoléhat na zahraniční bezpečnostní záruky. Ve své bilanční eseji to píše Valerij Zalužnyj. Za jednu z největších chyb posledních několika desetiletí označuje zanedbání obrany, vznik oligarchického „klanového“ systému a oslabení průmyslové a vědecké základny země.

Ukrajina podle Valerije Zalužného musí mimo jiné definitivně opustit roli nárazníku mezi Ruskem a Západem.
Ukrajina podle Valerije Zalužného musí mimo jiné definitivně opustit roli nárazníku mezi Ruskem a Západem.Foto: Reuters
Reklama

Právě před 35 lety, 24. srpna 1991, ukrajinský parlament přijal Akt vyhlášení nezávislosti Ukrajiny na Sovětském svazu. Bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj k 35. výročí napsal pro ukrajinský server NV esej, v níž uplynulou dobu hodnotí a upozorňuje na možné pasti, pokud se Ukrajina ze své minulosti nepoučí.

Zalužnyj přirovnává cestu Ukrajiny k biblickému putování Izraelitů z Egypta do zaslíbené země. „Pokud naši cestu přirovnáme k odchodu do země oplývající mlékem a medem, pak nám v poušti zbývá ještě pět let,“ píše.

Právě to, co Ukrajinu v nejbližších letech čeká, podle něj může být nejtěžší. Země bude muset čelit nejen vnějšímu nepříteli, snažícímu se napravit rozpad Sovětského svazu, který chápe jako „geopolitickou chybu“, ale také „písečným bouřím“. A to v podobě lží „proroků“, vyčerpání, zklamání a slábnoucí naděje.

„Něco se pokazilo“

Podle Zalužného je přitom nutné přiznat, že „se něco pokazilo“. Ukrajina místo budování silného státu, za který desetiletí a staletí bojovali její předci, vytvořila „klanovou oligarchickou republiku“, která sloužila zájmům několika málo lidí a podkopávala důvěru veřejnosti.

Reklama
Reklama

Skutečně jednotná se podle něj společnost stala až během současné války. Připomíná ale, že je znovu otázkou, zda tato jednota bude stačit na „nejtěžší úsek cesty“, nebo „znovu získají kontrolu ti, kterým jde pouze o vlastní zájmy, a opět rozhodnou o budoucnosti naší svobody“.

Za zásadní chybu považuje také zanedbání obrany. Dřívějšímu vedení Ukrajiny vyčítá, že po rozpadu Sovětského svazu nejen výrazně oslabilo armádu, ale země přišla také o strategické podniky, vědecké kapacity a vyspělou výrobu.

„Pokud to byla cena za odložení války, pak Ukrajina nekupovala pouze čas. Systematicky se oslabovala,“ píše Zalužnyj. Tyto schopnosti nyní země postrádá při snaze vybudovat vlastní raketový průmysl a systémy protivzdušné obrany, dodává.

Lekce z minulosti

V této souvislosti zmiňuje i Budapešťské memorandum, které v roce 1994 obsahovalo bezpečnostní ujištění pro Ukrajinu výměnou za její vzdání se jaderných zbraní. Hlavní poučení podle něj dnes nespočívá v jaderných zbraních, ale v tom, že „žádný dokument nemůže nahradit vlastní schopnost státu bránit se“.

Reklama
Reklama

„Ti z nás, kterým bylo v roce 1991 osmnáct a kteří této elitě důvěřovali, museli v roce 2014 její chyby napravovat vlastní krví. Zda šlo skutečně o chyby, nebo o součást něčího plánu, musí teprve určit historie,“ píše Zalužnyj.

Podobně podle něj nestačí ani členství v mezinárodních aliancích. Bezpečnostní bloky mají smysl pouze tehdy, pokud jsou podpořeny vlastní vojenskou silou, odolnou ekonomikou a technologickou převahou.

Zalužnyj zároveň připouští, že jednání s Ruskem mohou být pastí, byť příměří může být jediným východiskem ze současné situace. Varuje ale před oslabenou, demoralizovanou a zpolitizovanou armádou. Taková armáda by podle něj připravila Ukrajinu o možnost ovlivnit výsledek případných jednání.

Technologická revoluce

Zalužnyj poukazuje i na to, jak se způsob vedení války zásadně proměnil. Ukrajina se podle něj stala jedním z hlavních testovacích prostorů této vojensko-technologické revoluce. Země by proto měla usilovat o to, aby se stala jedním z nejsilnějších států světa a zemí schopnou vyrábět zbraně nové éry.

Reklama
Reklama

„Ukrajina již dokázala, že umí bojovat. Nyní musíme dokázat, že umíme přežít – a strategicky zvítězit,“ dodává.

Budoucnost země však podle něj nesmí stát pouze na armádě. Bezpečnost znamená také vzdělávání fyziků, inženýrů a matematiků, rozvoj vědy a technologií a přeměnu těchto schopností v ekonomickou sílu.

Ukrajina podle Zalužného zároveň musí definitivně opustit roli nárazníku mezi Ruskem a Západem. Už se podle něj stala epicentrem vznikající evropské bezpečnostní architektury a jedním z jejích klíčových aktérů. „Zda jsou ale všichni v Evropě připraveni to přijmout, zůstává otevřenou otázkou,“ dodává.

Varování před „proroky“

V závěru svého textu Valerij Zalužnyj varuje před dalšími „proroky“, kteří „slibují hospodářský růst a obnovu, ale ignorují zásadní význam bezpečnosti“. Podle Zalužného takoví politici posílají Ukrajinu na cestu, „jejíž cíl už známe“.

Reklama
Reklama

„Naším cílem zůstává VÍTĚZSTVÍ,“ uzavírá Zalužnyj. A dodává, že Ukrajina musí pokračovat dál, aby ve 40. roce své nezávislosti mohla říci: „Už se jistě nikdy nebudeme stydět, protože jsme se v poušti nezastavili.“

Mohlo by vás zajímat: Došla mu munice. Pak pilot MiGu předvedl nečekaný trik a ruský cíl šel k zemi


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama