Čech, který fotil v Azovstalu: Kryty propojují tunely, jinak je areál přehledný

Jana Václavíková Jana Václavíková
26. 4. 2022 6:10
Ocelárny Azovstal jsou posledním místem úkrytu ukrajinských obránců obklíčeného Mariupolu. V podzemí rozlehlého komplexu, který stále odolává Rusům, se ukrývají také civilisté. Český průmyslový fotograf Viktor Mácha areál před invazí dokumentoval. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak to uvnitř vypadá a v čem je areál specifický.
Ocelárny Azovstal v Mariupolu.
Ocelárny Azovstal v Mariupolu. | Foto: Viktor Mácha

Kdy jste ocelárny Azovstal v Mariupolu navštívil?

Mariupol jsem poprvé navštívil v roce 2012, ale do železáren jsem se nedostal a fotil je jen zvenčí. O čtyři roky později, už během války, kdy kilometr za železárnou duněla dělostřelecká palba, se mi to z nějakého nepochopitelného důvodu povedlo.

Ocelárny Azovstal v Mariupolu.
Ocelárny Azovstal v Mariupolu. | Foto: Viktor Mácha

Mluvilo se už při této vaší návštěvě Azovstalu o tom, že by šel komplex využít jako bunkr? 

Vůbec. To, že se železárny můžou použít jako objekt civilní obrany, není nic nového. Kryty se běžně udržují a jsou na to připravované celou dobu, netýká se to jenom Azovstalu, ale každé železárny ve východní Evropě. V Americe není zvykem pod hutí budovat kryty, to je skutečně záležitostí bývalého Sovětského svazu.

Firma Metinvest, která mariupolské ocelárny vlastní, uvedla, že v krytech už několik let shromažďuje zásoby. Nasvědčovalo tomu při vaší návštěvě něco?

To potvrdit nedokážu, ale vzhledem k tomu, že kilometr za hranicí byla frontová linie, tak si dokážu představit, že aktuálnost nějaké údržby a pohotovosti krytu civilní obrany byla už tehdy. Vyplývá to z logiky věci: kdyby za Novou hutí v Ostravě někde u Havířova byli Rusové, asi by se také kryty obnovovaly. 

Fotograf Viktor Mácha.
Fotograf Viktor Mácha. | Foto: Honza Mudra

Standardní železárna první pětiletky SSSR

Jak byste Azovstal popsal?

Je to obrovská železárna, která pojme 30 až 40 tisíc zaměstnanců, čili na naše poměry velká, na poměry bývalého Sovětského svazu průměrná. Důležitost hutní výroby v Mariupolu byla ale ta, že když se Azovstal uvedl do provozu, společně se staršími železárnami Iljič na severu města utvořily největší železárnu v Sovětském svazu. Překonaly i ruský Magnitogorsk, který byl do té doby považován za ikonu a ocelové srdce SSSR. S otevřením Azovstalu tu bylo najednou deset vysokých pecí a neuvěřitelná kapacita výroby. Význam Mariupolu byl proto i v tomto ohledu zásadní.

Jak na vás areál při návštěvě působil?

Všichni se mě na to ptají a očekávají něco pompézního, ale vzhledem k tomu, že se fotografování těžkého průmyslu věnuju už patnáct let a hutí jsem navštívil přes 350, nepřišlo mi, že by Azovstal něčím vyčníval. Je to prostě standardní železárna první pětiletky Sovětského svazu, jakých se stavěly desítky. 

Tunely vedou kabely a potrubí

Jak je možné, že je Azovstal stále nedobytý? Když v železárnách mohou pracovat až desítky tisíc lidí, musí tam být vybudovaná infrastruktura a jednoduchý přístup z města, které nyní ovládají Rusové.

Tohle je věc, na kterou taky hledám odpověď. Azovstal je poměrně rozlehlý areál, nicméně není tak hustě zastavěný jako železárny Iljič. Uprostřed továrny je obrovské volné území, kde dřív stávaly martinské pece, které ale před několika desítkami let zrušili, a teď tam není nic. V areálu se navíc dá poměrně dobře orientovat. 

Psal jsem si na tohle téma s kamarádem, který do poslední minuty dělal v mariupolském závodě Iljič. Říkal, že tunely v Azovstalu jsou modernější a mají tam víc bunkrů. Každý může pojmout od 500 do tisíce lidí. Jsou navzájem propojené technologickými koridory na rozvod elektřiny a vody, tak je možné, že ve spleti mnoha bunkrů je pro Rusy těžké ukrajinskou armádu lokalizovat. Jinak si to nedovedu představit, protože areál na povrchu je velice dobře čitelný.

Co si můžeme pod technologickými koridory představit? Viděl jste ty v Azovstalu?

Jsou to běžné chodby pro údržbu. Vedou jimi kabely a na výšku se tam vejde shrbený člověk. Neviděl jsem je, za patnáct let své dokumentární práce mě nikdy nenapadlo jít se podívat na kryty civilní obrany, které jsou všude stejné a naprosto nudné. Viděl jsem jich pár na několika hutích a dolech ve střední Evropě a to mi bohatě stačilo do konce života.

Pro Rádio Svobodná Evropa jste řekl, že i kdyby Rusové Azovstal srovnali se zemí, po válce stejně dojde k jeho obnově. Proč si to myslíte? 

Pro Ukrajinu to není nová situace. Významná část technologií byla před druhou světovou válkou z Mariupolu ze strategických důvodů přesunuta za Ural. To, co zbylo, zničila dělostřelecká palba. V poměrně krátkém čase ale došlo k obnově. I Donbas a celá Evropa po druhé světové válce povstaly z popela. Když někde máte po desítky let železárnu, je přirozené v ní provoz za každou cenu obnovit, protože tomu napomáhá infrastruktura. 

Dojde podle vás i k obnově zbytku Mariupolu? 

Teoreticky ano, ale záleží na tom, čí to město ve výsledku bude a jaké s ním ten konkrétní národ bude mít plány.

Video: Zdevastovaný hutnický komplex Azovstal v Mariupolu na záběrech z dronu

Zdevastovaný hutnický komplex Azovstal v Mariupolu na záběrech z dronu, které zveřejnila ruská státní tisková agentura Ria Novosti. | Video: Associated Press, Ria Novosti
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

Teploty poprvé pokořily tropickou třicítku, na jihu Moravy bylo přes 31 stupňů

Česko dnes zažilo první tropický den letošního roku, kdy teploty vystoupají alespoň na 30 stupňů Celsia. Nejvíc naměřili v Kuchařovicích na jihu Moravy, kde bylo 31,1 stupně. Tropické počasí panovalo také v Plzni, Českých Budějovicích, Praze a v dalších městech a obcích. Teplotní rekordy padly zhruba na třetině stanic, které měří alespoň 30 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na facebooku. Blížící se studená fronta ale vedra posledních dní ukončí a v nejbližší době se tropické teploty nečekají.

Loni meteorologové zaznamenali první tropický den o deset dní dní dříve, 10. května, předloni zase až 13. června a třeba v roce 2018 už 3. května.

Nejčastěji dnes padaly teplotní rekordy z 20. května roku 1979. Je to příklad Kuchařovic nebo Českých Budějovicích, kde bylo 30,8 stupně Celsia, zatímco maximum před 43 lety mělo hodnotu 29,2 stupně Celsia. V Havlíčkově Brodě sice teplota zůstala pod tropickou třicítkou, přesto tam překonali teplotní rekord z roku 1924. Meteorologové tam naměřili 29,4 stupně Celsia, o stupeň víc než před 98 lety.

V Plzeňském kraji bylo odpoledne nejtepleji v Plzni - Bolevci. Přístroje tam ukázaly 30,9 stupně Celsia, což je o jednu desetinu stupně víc, než byl dosavadní rekord stanice z roku 1979, řekl ČTK Pavel Kopeček z plzeňské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Na dalších stanicích západních Čech se teploty přes hranici 30 stupňů nedostaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy