Důvodem je rozhodnutí polské vlády v Turówě těžit a spalovat uhlí dál. "Region Bogatynia (v Dolním Slezsku) nemá nárok na podporu z Fondu spravedlivé transformace (…) kvůli prodloužení těžby hnědého uhlí i po roce 2030 a otevření nové jednotky spalující hnědé uhlí v turówské elektrárně," vysvětluje Veronica Favalliová z tiskového oddělení Evropské komise.
Proti pokračování těžby ve zdejším dole se v minulosti ohradily české i německé úřady. Namítají, že těžba způsobuje pokles hladiny spodní vody a vyprazdňuje studny místním obyvatelům, na německé straně pak hrozí propady půdy. Varšava přesto minulý měsíc udělila státnímu těžařskému koncernu PGE povolení uhlí dolovat až do roku 2044. Před několika týdny se pak rozšířila i kapacita elektrárny. Česká vláda po krachu vzájemných vyjednávání podala v únoru na Polsko žalobu u Soudního dvora EU.
Největší část z balíku 450 miliard korun, určeného na pomoc uhelným regionům při přechodu od fosilních paliv k ekologičtějším alternativám, dostane právě Polsko. Peníze mají mírnit dopady zavírání dolů, podporovat lokální firmy, budování nové infrastruktury a také nahrazování fosilních zdrojů elektřiny těmi zelenými. Ty do atmosféry vypouštějí podstatně méně skleníkových plynů, a nepřispívají proto v takové míře ke klimatické krizi. Lignit, který se v Turówě těží a spaluje, je zvlášť nekvalitním druhem paliva.
"Komise je připravena podpořit další regiony v Polsku, kde existují konkrétní důkazy a jasné projevy procesu přechodu k uhlíkově neutrální ekonomice," míní Favalliová. Klimaticky neutrální znamená vytvářející prakticky nulové emise. EU chce takového stavu dosáhnout do roku 2050. V regionu Bogatynia ale Komise kýžené změny zatím nepozoruje, a důvodem je právě Turów. Jak velký podíl peněz by měl jít právě sem, není podle Komise možné odhadovat.
Fond spravedlivé transformace schválili tento týden poslanci Evropského parlamentu, teď ho musí potvrdit ještě jednotlivé členské země.
O podporu by měl přijít i region Lodž ve středním Polsku, Komise je nicméně podle slov Favalliové ochotná s Varšavou dál jednat. "Vede v této věci neustálý dialog s polskými orgány. Od polské vlády jsme obdrželi návrhy transformačních plánů (…) a nyní je pečlivě vyhodnocujeme," dodává Favalliová.
V tuzemsku budou z fondu těžit tři kraje: Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký, rozdělí si skoro 40 miliard korun. Jak deníku Aktuálně.cz potvrdila mluvčí Evropské komise i českého ministerstva životního prostředí (MŽP), o své příspěvky se bát nemusí. Podle Favalliové je to proto, že v tuto chvíli nejsou v EU mimo Polsko žádné další regiony, které by chystaly zprovoznění nebo rozšiřování dalších uhelných dolů. "Na žádném z dosavadních pracovních jednání Evropská komise výběr regionů (v tuzemsku, pozn. red.) nijak nezpochybnila," dodává Dominika Pospíšilová, mluvčí MŽP.
Pro Polsko, které je největším evropským producentem uhlí a energeticky je stále z více než tří čtvrtin závislé na jeho spalování, jsou zelené plány Evropské unie velkou výzvou. Konkrétně uhelné regiony se - podobně jako ty české - potýkají s řadou problémů. Chybí nová pracovní místa, i možnosti rekvalifikace někdejších havířů a navázaných profesí, hrozí odliv obyvatel za lepší obživou.
To si uvědomuje i polská strana, viní ale Brusel. Těžařská společnost PGE si kvůli tomu nyní platí plakátovou kampaň v ulicích Prahy a Bruselu. Firma v ní tvrdí, že ukončení těžby "ze dne na den" hrozí přerůst v "katastrofu pro celý polský region", protože by to místní obyvatele připravilo o "práci, prostředky na živobytí rodin i proud vyráběný v elektrárně". PGE mimo jiné odhaduje, že se zavřením dolu přijde o obživu 80 tisíc lidí.
Česká diplomacie kampaň označila za "emočně založenou" a trvá na tom, že Polsko při povolení pokračující těžby v Turów v mnoha ohledech porušilo unijní právo, zejména pravidla pro posuzování vlivů na životní prostředí. Polské rezorty zahraničí a životního prostředí ani úřad polské vlády na písemné dotazy zaslané deníkem Aktuálně.cz neodpověděly.
