Praha – Kdo nemá pod vlastníma nohama ropu a plyn, chce redukovat závislost na jednom zdroji.
Evropa se snaží od krize v roce 2009 nestát a nepadat s dodávkami ruského plynu, Spojené státy a některé další země mají už několik let cíl méně záviset na ropě z nestabilního Blízkého východu.
A to už od dob, kdy i nestabilita vypadala v porovnání s dneškem – několika válkami, terorismem a existencí Islámského státu – jako stabilita.
Svět ale jde opačným směrem: k větší spotřebě blízkovýchodní ropy. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v novém výhledu varuje, že nízké ceny ropy mají dva následky.
Spotřebitelské země zaprvé necítí nutnost přísun ropy omezit a šetřit s ní. Produkci navíc omezují státy, kde je těžba nákladnější: Spojené státy, Kanada, Brazílie.
"Blízkovýchodní producenti nyní zajišťují 34 procent veškeré ropy na světovém trhu. 31 milionů barelů denně. Je to největší podíl od roku 1975, kdy měly blízkovýchodní státy podíl 36 procent," píše s odvoláním na zprávu IEA deník Financial Times.
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol dokonce předpovídá, že závislost na těžbě v blízkovýchodní oblasti ještě poroste.
"Produkce ropy ve Spojených státech sice poroste, ale zůstanou nadále převážně dovozcem,“ uvádí Birol.
Někteří členové kartelu OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) čelí obrovským problémům. V Iráku a Libyi jsou ropná naleziště a terminály ohrožovány Islámským státem, v Iráku a Sýrii se džihádisté některých polí zmocnili a z prodeje ropy profitují.
Zařízení v Libyi a Iráku nutně potřebují investice na obnovu, v současné době to ale není možné. Také infrastruktura Saúdské Arábie, největšího vývozce ropy, je ohrožena sabotážemi a terorismem. Totéž platí pro Kuvajt.
Bývalý důstojník Ústřední zpravodajské služby (CIA) a specialista na Blízký východ Robert Baer napsal po 11. září: "Útoky na saúdské rafinérie by zničily světovou ekonomiku."
Saúdsko-íránská rivalita a soupeření o vliv v regionu se podepisuje na cenách ropy. Saúdská Arábie odmítá snížit produkci a také Írán chce po letech ekonomických sankcí zlepšit ekonomiku co největším exportem suroviny.
Irák zoufale potřebuje peníze z ropy kromě jiného na vedení války proti Islámskému státu a také právě kvůli tomu, aby se IS nezmocnil dalších nalezišť. Ropa se podílí 93 procenty na iráckých státních příjmech.
Ceny jsou nyní témě na dvouměsíčním minimu. Barel severomořské ropy Brent měl ve pátek večer hodnotu 46,60 dolarů, americké lehké ropy WTI 45,30 dolarů.
Z nízkých cen profituje například Čína. Momentálně druhý největší spotřebitel ropy po USA a největší dovozce "černého zlata" (na této pozici předstihla Spojené státy loni).
Závislost Číny na Blízkém východu se ale také zvyšuje. Z jedenácti milionů barelů, které denně spotřebuje, pochází více než polovina z arabských zemí nebo Íránu.
