Washington - Bývalý americký prezident James Carter po svém odchodu z Bílého domu zahájil kariéru mezinárodního vyjednávače a prostředníka při zažehnávání konfliktů a krizí.
Vyjednává často i na Blízkém východě. Tentokrát se ale vydal na misi, která se ve Washingtonu mírně řečeno nesetkává se sympatiemi.
Příští týden jede do syrského Damašku, aby se setkal s vůdcem exilového křídla Hamasu Chálidem Mišálem.
- Přečtěte si: Židovský vyšetřovatel OSN srovnává Izrael s nacisty
Proti tomu se Bushova administrativa bouří. Hamas považuje za organizaci, která se dosud nevzdala terorismu a která podkopává mírový proces na Blízkém východě. Washington odmítá s Hamasem jednat, přestože od voleb na začátku roku 2006 hnutí kontroluje pásmo Gazy.
Za svého palestinského partnera k jednání považují Američané prezidenta Mahmúda Abbáse. Hamás bojkotuje také Evropská unie.
"Dali jsme bývalému prezidentovi najevo, že se schůzkou nesouhlasíme. Domníváme se, že jednání s Hamasem není v zájmu americké zahraniční politiky, ani v zájmu míru," uvedl mluvčí diplomacie USA Sean McCormack.
Vedení Hamasu potvrdilo, že se schůzka skutečně připravuje, a to na žádost Cartera. Televize Al-Džazíra uvedla, že s vůdcem Hamasu se má sejít rovněž bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela.
Lze očekávat, že se proti záměru třiaosmdesátiletého politika postaví také Izrael. Carter v posledních letech proslul tvrdou kritikou židovského státu, zejména jeho výstavby osad na západním břehu Jordánu. Volal také po tvrdší politice USA vůči Izraeli.
Carter získal v roce 2002 Nobelovu cenu míru a za jeho prezidentského období byla podepsána v roce 1979 historická mírová dohoda mezi Izraelem a Egyptem.
Jak vidět, šéf ČSSD Jiří Paroubek není sám, kdo musí čelit kritice za cestu do Sýrie. Jeho několikadenní březnový výlet do Damašku označil premiér Mirek Topolánek za pokus o samostatnou zahraniční politiku ČSSD bez vědomí vlády a ministerstva zahraničí.
