Francie brzy vyklidí džungli, uprchlický tábor u Calais. Není jasné, kam půjdou děti a mladiství

Simone Radačičová Simone Radačičová
19. 10. 2016 20:15
Francouzská média spekulují, že do oblasti vjedou první bagry už příští pondělí. Kritici namítají, že prozatím je stále nevyjasněný osud asi 1300 dětí a mladistvých do 18 let bez doprovodu rodičů a příbuzných. Francie ještě vede rozhovory s Velkou Británií, která se zavázala přijmout zatím nejasný počet dětí a mladých.
Běženci začínají opouštět Calais.
Běženci začínají opouštět Calais. | Foto: Reuters

Calais – V uprchlickém táboře u severofrancouzského přístavu Calais v bahně, zimě a otřesných hygienických podmínkách živoří podle odhadů nevládních organizací přes deset tisíc běženců.

Všichni sní o tom, že se jim jednou podaří odejít z džungle, jak se táboru přezdívá, a dostat se do Velké Británie.

Poté co francouzské úřady letos na jaře vyklidily jižní část tábora, chtějí zlikvidovat celou džungli.

Nevládní organizace, které působí v Calais, se obávají především o budoucnost dětí a mladistvých, kteří v táboře žijí. Připomínají, že letos v únoru, kdy úřady vyklidily jižní část, se více než sto dětí „ztratilo“.

Některé se možná dostaly do Velké Británie, o dalších se ale nic neví. Děti se v táboře často stávají obětí pašeráků, násilí nebo jsou nuceny k prostituci. Vůbec nejvíce dětí a mladistvých pochází ze Súdánu, Afghánistánu a Eritreje, nejčastěji jim je 14 až 18 let, výjimkou ale nejsou ani dvanáctileté děti.

Londýn by měl přijmout malé uprchlíky, kteří už mají na britských ostrovech své příbuzné, a to v rámci programu na slučování rodin. Odhaduje se, že asi z 1300 dětí, které v Calais pobývají, jich má blízké za kanálem La Manche asi pět stovek.

Prvních čtrnáct dětí a mladistvých z Calais už do Británie odjelo toto pondělí, dalších dvanáct následovalo v úterý a brzy se do vysněné země dostanou ještě další.

Vše ale probíhá velmi pomalu, a to se Francouzům příliš nelíbí. "Vyzývám Velkou Británii, aby převzala svoji morální povinnost," prohlásil francouzský ministr vnitra Cazeneuve.

"Britská vláda by nyní měla znásobit své úsilí a postarat se o nezletilé,“ upozornil s tím, že drtivá většina malých běženců ve Francii zůstat nechce.

Na další komplikace pak upozorňuje i Francois Guennoc z nevládní organizace L'Auberge des Migrants.

"Musí se ověřit rodinné vazby. Často se volá jejich rodičům, strýcům nebo tetám v Británii. Někteří ale třeba řeknou, že jsou příbuzní, jenže jsou to pašeráci lidí. Je to dlouhá a složitá práce. Jenže celý plán na likvidaci tábora u Calais vznikl v přílišném spěchu," řekl.

Nevládní organizace si také stěžují, že na děti v největší nouzi se kvůli chaosu, který v táboře panuje, nedostane.

V britských médiích se pak objevily také spekulace, že ve skupině z Calais, jež v pondělí a úterý dorazila do Británie, byli i muži, kteří o svém věku lhali a záměrně ho snížili, aby se zařadili právě do kategorie mladistvých. A to právě proto, aby se jim podařilo proniknout na ostrovy.

Vůbec největší zmatek ve Francii panuje kolem dětí, které žádné příbuzné za kanálem nemají. "Je to naprosto nejasné. Nevím, co se bude dělat s dětmi, které se do Británie nedostanou," řekl pro server France24 Francois Guennoc z organizace L'Auberge des Migrants.

Malí běženci nemohou skončit v centrech pro dospělé uprchlíky a žadatele pro azyl. Jednou z možností jsou speciální střediska pro dětské a mladistvé uprchlíky, jenže všechny u Calais jsou už plné.

Nevládní organizace France Terre d'Asile dodává, že místa pro nezletilé by ve svých centrech mohly nabídnout ještě další francouzské regiony. To se zatím nestalo.

Vedle dětí se na přesun musí připravit i několik tisíců migrantů, kteří u Calais žijí. Většina z nich ale nechce zůstat ve Francii a chtějí proniknout do Británie.

"Raději bych zůstal tady. Chci se dostat do Velké Británie, už jsem tam dlouho pracoval, umím anglicky a mám tam známé a příbuzné,“ říká Arman z Afghánistánu. Podobně hovoří i další běženec z Afghánistánu. "Chtěl bych v Británii vystudovat. Mám tam příbuzné," uvádí.

Paříž plánuje, že běžence rozmístí do menších uprchlických středisek, které jsou rozesety po celé zemi. Jenže část tamních obyvatel s takovým postupem nesouhlasí a obává se vzniku podobných táborů, jako je ten v Calais.

"Nechceme, aby se z našeho města stalo další Calais," řekl pro list Wall Street Journal pětačtyřicetiletý občan městečka Allex jižně od Lyonu, které má dva a půl tisíce obyvatel.

V několika městech se už konaly protestní pochody, které často organizovala krajně pravicová Národní fronta. V jiných se pak mluví o vypsání referenda.

Z uprchlického tábora u Calais a přesunu běženců do dalších koutů Francie je aktuálně jedno z největších témat předvolební kampaně – prezidentské volby se konají už příští rok na jaře. Tvrdší postup vůči migrantům slibuje jak bývalý prezident Nicolas Sarkozy, který se chce vrátit do Elysejského paláce, tak i šéfka Národní fronty Marine Le Penová.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Za vraždu cyklistky v Olomouci si muž odpyká 25 let, odvolání vzal zpět

Za loňskou brutální vraždu cyklistky na okraji Olomouce si osmačtyřicetiletý Rostislav Basler definitivně odpyká výjimečný trest 25 let. Na začátku jednání u olomouckého vrchního soudu vzal dnes své odvolání nečekaně zpět. Muž původně s vinou souhlasil, odvolal se pouze do výše trestu. Kromě výjimečného trestu má uloženu také zabezpečovací detenci. Znalci jej totiž označili za agresivního sadistu, který je pro společnost extrémně nebezpečný.

Případ se stal loni 15. dubna na periferii Olomouce. Muž si jednapadesátiletou cyklistku náhodně vytipoval a počíhal si na ni podle obžaloby na rozcestí u božích muk. Poté, co odmítla jeho výzvu k sexu, ji surově napadl. Pětkrát ji udeřil sekerou sečnou stranou do hlavy a trupu, bodl kuchyňským nožem do krku a poté s největší pravděpodobností ještě rdousil rukou. Žena utrpěla řadu zranění, zemřela na místě. Bezprostřední příčinou byl krvácivý šok, vykrvácela z proříznuté hrdelní žíly.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stát chce Brusel požádat o proplacení dotace pro firmu Agrofertu. Pokud to zamítne, může ho Praha žalovat

Plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) obdržela letos v únoru dotaci 547 tisíc korun ze státní kasy. A to i přesto, že v tu dobu Evropská komise preventivně pozastavila dotace pro podniky z holdingu Agrofertu. Informoval o tom v úterý o tom server iRozhlas.cz.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nyní mají v plánu zariskovat a pokusit se požádat Evropskou komisi o proplacení dotace, aby otestovali její reakci, píše dále server. Do Bruselu již ohledně toho napsali dopis.

Pokud to Brusel zamítne, získají české úřady rozhodnutí o zamítnutí platby, na základě kterého budou moct Evropskou komisi žalovat a dohnat tak spor o střet zájmů Andreje Babiše před soud.

Tento plán by ale také mohl vést k pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro Česko. "Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb," odpověděl podle iRozhlasu na dopis českých ministrů  šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Marc Lemaitre.

Zdroj: Domácí
Další zprávy