Putinův gubernátor přepsal podnik na stejnou firmu, která platila Klausova exmluvčího

Lukáš Valášek Adéla Jelínková Lukáš Valášek, Adéla Jelínková
20. 5. 2022 5:30
Petr Hájek odmítá říct, od koho pocházejí miliony do jeho ztrátového podnikání s proruskými dezinformacemi. Tekly k němu přes firmy ovládané mladou Běloruskou. Jejich síť je podle expertů ideální k zakrytí skutečného původu peněz. Stejná struktura teď chrání před sankcemi podnik rodiny Sergeje Darkina, ruského politika s vazbami na Vladimira Putina. Rodina na ni podnik přepsala.
V roce 2009 Sergej Darkin jednal s prezidentem Vladimirem Putinem jako gubernátor Přímořského kraje.
V roce 2009 Sergej Darkin jednal s prezidentem Vladimirem Putinem jako gubernátor Přímořského kraje. | Foto: Administrativa Přímořského kraje

Společnost Fjord Bohemia, která v pražských Čakovicích provozuje továrnu na zpracování ryb, se po ruské invazi na Ukrajinu ocitla v problematické situaci. Hrozily jí sankce a obstavení podnikání. Její partneři na to navíc nečekali a kvůli solidaritě s Ukrajinou začali nasmlouvané obchody rušit. Důvod je prostý. Firma patřila rodině ruského podnikatele Sergeje Darkina, někdejšího gubernátora z Vladivostoku, kterého ve funkci držel prezident Vladimir Putin.

Na pomoc ale přispěchala Invest & Property Consulting (IPC), česká investiční společnost se sídlem v Praze. Právě na ni minulý týden Darkinův bratr Oleg a synovec Michail firmu podle notářského zápisu převedli. Na transakci upozornil server Seznam Zprávy.

Z pátrání Aktuálně.cz a HN plyne, že stejná firma už dříve investovala do nakladatelství Petra Hájka, někdejšího mluvčího Václava Klause. Myšlenky proruských dezinformátorů šířila jeho firma Česká citadela na dluh, za tři roky prodělala na 15 milionů korun. 

Ke spoluvlastnictví IPC se oficiálně hlásila mladá Běloruska Alina Vaněčková, nyní uvádí, že si investice do dezinformačního byznysu nepamatuje. Objasnit, kdo a proč mu peníze poslal, odmítá i Hájek. Zjištění reportérů vykreslil na svém serveru Protiproud jako spiknutí a přiložil fotografii, na níž má hlavu v oprátce. Server podle zpravodajců slouží ruským zájmům v Česku.

Také okolnosti, za kterých nyní IPC uchránila Fjord Bohemia od sankcí, zůstávají nejasné. Transakci odmítá komentovat, stejně jako Darkinova rodina. I tady šlo o investici do prodělávající firmy. Z poslední účetní závěrky z roku 2020 je patrné, že Fjord Bohemia dlužila více než 100 milionů korun, z toho přes 60 milionů původním vlastníkům.

Petr Hájek na serveru Protiproud reagoval na zjištění Aktuálně.cz a HN tím, že jde spiknutí proti němu. Kdo mu poslal miliony na podnikání ale nevysvětlil.
Petr Hájek na serveru Protiproud reagoval na zjištění Aktuálně.cz a HN tím, že jde spiknutí proti němu. Kdo mu poslal miliony na podnikání ale nevysvětlil. | Foto: protiproud.info

Podle IPC se akvizice chystala dlouho dopředu. "Naše společnost vidí v potravinářství velký potenciál v rámci diverzifikace portfolia," sdělil Aktuálně.cz a HN předseda správní rady Oliver Kálnássy. Původní majitelé už podle něj na firmu vliv nemají a firma sama jim nic nedluží. Kolik jim IPC zaplatila, odmítl říci s odkazem na obchodní tajemství.

Darkin podniká především v rybolovu a zpracování ryb, jeho firmy se ale věnují i investicím nebo developerskému byznysu. V Rusku čelil opakovaně podezřením, že se ke svému majetku dostal okrádáním státu.

V letech 2001 až 2012 stál jako gubernátor v čele Přímořského kraje. Ten má centrum ve Vladivostoku, rozlohu dvou Českých republik a je nejdůležitější ekonomickou oblastí ruského Dálného východu. Prezident Putin využil v roce 2005 své pravomoci, aby mohl Darkin zůstat gubernátorem, stejně se později zachoval Putinův dočasný nástupce Dmitrij Medveděv. I poté, co Darkin ve veřejných funkcích skončil, nepřestal veřejně chválit Putinův režim.

Tajemní investoři ztrátového podnikání

Putinovým zastáncem je i Hájek, kterému rovněž pomáhaly peníze IPC. Po únorovém útoku ruských vojsk na Ukrajinu označil jeho server Protiproud invazi za říznutí "skalpelem do vředu" s cílem "vyčistit hnisající ránu". Hájkovo nakladatelství Česká citadela zase v posledních letech kromě jiné literatury vydalo několik knih prominentním postavám proruské scény, které souběžně publikovaly i na Protiproudu.

Do České citadely vstoupila IPC společně se Zdeňkem Doležalem, přítelem plukovníka ve výslužbě Zdeňka Zbytka se silnými vazbami na Rusko. Jednu z knih, které Doležal vydal někdejšímu dlouholetému pracovníkovi komunistické rozvědky, křtili společně se Zbytkem v pražské pobočce Ruského střediska vědy a kultury označeného zpravodajci za krycí organizaci ruských špionů. IPC také v roce 2017 založila Svěřenský fond pro rozvoj české nezávislé mediální scény, který měl podporovat právě Hájka. Opět není jasné, kdo a proč do něj vložil peníze.

V následujícím roce pak IPC vstoupila do kliniky alternativní medicíny Fulcrum. Její jednatelkou a poloviční majitelkou je spolu s ní Hájkova dcera Erika, držitelka Bludného balvanu Českého klubu skeptiků Sisyfos za diskreditaci medicíny. Je také přispěvatelkou Protiproudu.

Přestože se IPC prezentuje aktivy přes 800 milionů korun, podle účetních závěrek peníze firmou jen protékají. Dluží neznámým subjektům. "Firmu tvoří převážně cizí zdroje na stránce příjmů i výdajů. Takový postup by mohl být ukazatelem, že firma může sloužit jako přerozdělovatel peněz zakrývající jejich nejasný původ skrze obchodní vztah," uvedl šéfanalytik Milan Eibl z protikorupční organizace Transparency International.

Kdo jsou její investoři, neprozradila IPC ani České národní bance a nechala si raději dát pokutu. Deklarovaní vlastníci se za poslední čtyři roky několikrát změnili. V roce 2018, kdy získala podíl v České citadele, nebyla její vlastnická struktura jasná. Podle obchodního rejstříku ji ovládala stejnojmenná firma se sídlem v USA, kterou vlastnila společnost z daňového ráje na Seychelách. Její majitel dohledatelný není.

Pokuta od ČNB za skrývání identity investorů

  • Podnikání IPC obestírala četná podezření. Společnost nabízela zřízení svěřenských fondů ke zhodnocení peněz. Tvrdila, že jich vytvořila stovky. Identity těch, kteří ve fondech peníze ukrývali, nejsou dodnes známé.
  • IPC je odmítla odhalit i České národní bance, která na to má ze zákona právo. Když chtěla zkontrolovat, zda IPC neprovozuje neoprávněný investiční byznys, firma potřebné doklady neposkytla, ani když za to dostala pokutu.

Milionové investice si asi nepamatuji

O rok později jako poloviční vlastník vystupovala sedmadvacetiletá Běloruska Vaněčková, společně se slovenským architektem s brněnskou adresou Oliverem Kálnássym. Dnes firma tvrdí, že je jejím jediným vlastníkem právě on.

Vaněčková ale ve společnosti dále figuruje. Milionové investice do Hájkova byznysu prostřednictvím svých tří firem učiněné během tří let ale nevysvětlila. Reportérům odpověděla, že si je "asi nepamatuje" a položila telefon.

Sedmadvacetiletá Běloruska Alina Genrichovna Vaněčková, která spoluvlastnila vydavatelství dezinformátora Petra Hájka.
Sedmadvacetiletá Běloruska Alina Genrichovna Vaněčková, která spoluvlastnila vydavatelství dezinformátora Petra Hájka. | Foto: Facebook Aliny Vaněčkové

Ve společnostech propojených s IPC je jedním ze společníků Ladislav Vaněček, který zaregistroval původní internetovou doménu firmy. Soud ho v roce 2018 poslal na 3,5 roku do vězení za podvod na otci miliardáře Karla Janečka. Vedeno je proti němu osm exekucí. "Manžel Aliny Vaněčkové nebyl a není koncovým vlastníkem IPC," tvrdí firma.

Investiční aktivity IPC spravuje z pozice jednatelky hned několika propojených firem Žana Malakova, realitní agentka, která prodává nemovitosti v ruském Nižném Novgorodu.

Místopředsedou správní rady je Ivan Machoň nabízející na svém webu zakládání svěřenských fondů. V minulosti podnikal i se svým otcem Miloslavem, někdejším důstojníkem komunistické Státní bezpečnosti. Ten v době studené války absolvoval kurz KGB v Leningradě a působil jako zástupce náčelníka správy StB, která měla na starosti sledování odpůrců tehdejšího režimu. Podle Machoně mladšího se jeho otec na chodu IPC nepodílí.  

Otázky redakce, na základě čeho mladá Běloruska investovala zrovna do prodělávajícího podnikání Petra Hájka, označila IPC za "snahu přiživovat se na společenské paranoie a vystavět v honbě za senzací v rámci dnes lukrativních novinářských témat oslí můstek". Firma trvá na tom, že o investicích rozhodují její experti na základě zkoumání výnosnosti jednotlivých společností.

Hájkovo nakladatelství skončilo u muže s exekucemi

  • Od svého založení v roce 2017 prodělala Česká citadela, do níž IPC investovala, 15 milionů korun. Hájek a jeho obchodní partneři Alina Vaněčková a Zdeněk Doležal své podnikání loni v prosinci přepsali na muže se 17 exekucemi s bydlištěm na radnici Prahy 17.
  • Reportérům se Václava Herinka podařilo nalézt. Uvedl, že firmu převzal bez dluhů, Vaněčková podle něj předtím milionové ztráty vyřešila.
  • "Kryla ty ztráty v podstatě. Potkali jsme se při převodu akcií - žena s ruským přízvukem, hezká blondýna. O dluhu 15 milionů nic nevím, to jsou dohody mezi Hájkem a touto společností," řekl reportérům. "On říkal, že měl dohody se zahraničím, co se týká peněz. Šly tam nějaké peníze, ale nevím odkud," uvedl.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy