Washington - Někdejší společník finančníka českého původu Viktora Koženého Frederic Bourke by měl tento týden nastoupit výkon ročního trestu vězení, k němuž byl v USA odsouzen za účast na uplácení při privatizaci v Ázerbájdžánu.

Jak v pondělí informovala agentura Bloomberg, 67letý podnikatel by měl odpykání trestu zahájit do 10. května.

Newyorský soud uznal Bourkeho v roce 2009 vinným z účasti v úplatkářství. Toho se dopustil tím, že investoval osm milionů dolarů (přes 155 milionů dolarů) v rámci korupční dohody uzavřené v roce 1998 s cílem ovládnout ázerbájdžánskou státní ropnou společnost. Bourke vinu popírá a tvrdí, že je jednou z obětí, nikoli společníkem Koženého, který celý podnik zorganizoval.

Bourke se do poslední chvíle snažil využít všech právních možností k odvrácení procesu a posléze k zvrácení rozsudku. Poslední naděje mu ale padla v březnu, když se Nejvyšší soud USA odmítl zabývat jeho stížností na procesní pochybení soudce při projednávání jeho případu.

O úplatcích věděl, rozhodl soud

S Koženým se Bourke seznámil v roce 1997, když podnikatel českého původu hledal investory pro privatizaci ázerbájdžánského ropného průmyslu. Do operace, jejímž cílem bylo získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři 350 milionů dolarů. Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu.

Američtí vyšetřovatelé obvinili Koženého, že při pokusu o privatizaci ázerbájdžánského průmyslu uplácel tamní představitele. Finančník Bourke podle rozhodnutí soudu sám neuplácel, o úplatcích však věděl, a tím pádem se na korupci podílel. Dva poradci Koženého před soudem uvedli, že Bourkovi předem sdělili záměr dát vedoucím ázerbájdžánským činitelům miliardy dolarů výměnou za získání ropné společnosti.

Spojené státy usilují i o soud s Koženým, který však žije na Bahamách a tamní úřady ho v roce 2010 odmítly do USA vydat. Jejich rozhodnutí o dva roky později potvrdil i soudní výbor Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí některých britských kolonií.

O vydání Koženého rovněž usiluje Česká republika. Někdejší prezident harvardských fondů, který mimořádně zbohatl na československé kuponové privatizaci na začátku 90. let, byl loni na podzim odvolacím soudem v Praze odsouzen k deseti letům vězení za účast na zpronevěře majetku. Způsobená škoda podle verdiktu přesáhla deset miliard korun.