Bývalý šéf turecké armády je kvůli spiknutí za mřížemi

Petr Jemelka Petr Jemelka
6. 1. 2012 14:21
Generála ve výslužbě poslal do vazby civilní soud. Stejně jako 300 dalších lidí
Gen. Ilker Basbug na snímku z roku 2009.
Gen. Ilker Basbug na snímku z roku 2009. | Foto: Reuters

Istanbul - Soud v Istanbulu uvalil vazbu na bývalého velitele turecké armády generála Ilkera Basbuga.

Prokuratura ho viní z podílu na údajném spiknutí, jehož cílem mělo být svrhnout proislamisticky laděnou vládu současného premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.

Basbug působil jako náčelník generálního štábu v letech 2008 - 2010, poté odešel do výslužby.

Soudit vojáky před civilním soudem je v Turecku bezprecedentní a jedná se o další známku soupeření sekulárního establishmentu, v čele s tradičně velmi silnou armádou, a proislamistickou vládou Strany spravedlnosti a rozvoje.

Silná turecká armáda je často označována za záruku sekulárního zřízení. Teď ale její část čelí obvinění z komplotu. V případu zvaném Erdoganova síť už bylo obviněno na 400 lidí.

Za mřížemi zatím skončily asi tři stovky lidí, dvě třetiny z nich jsou armádní důstojníci, ostatní jsou povětšinou novináři a vydavatelé.

Generál Basbug před soudem účast na spiknutí popřel. "Můžeme říci, že je tragikomické obviňovat někoho, kdo řídí jednu z nejsilnějších armád na světě, že buduje teroristickou skupinu. Je to velmi smutné a těžko pochopitelné," cituje bývalého velitele turecká televize NTV.

Třikrát už se převrat konal

Nutno podotknout, že armáda už v minulosti (v období 1960 - 1980) tři úspěšné převraty uskutečnila a vždy je odůvodnila tím, že činí svou povinnost a chrání sekulární zřízení, tedy jedná podle ústavy.

Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje, která hlásá budování nábožensky tolerantní demokracie, ale má kořeny v zakázané islamistické skupině, prohlašuje, že armáda už v Turecku nemůže stát nad zákonem. Hodnotit, kdy je čas demokraticky zvolenou vládu svrhnout, jí prý jednoduše nepřísluší.

Premiér Erdogan s manželkou.
Premiér Erdogan s manželkou. | Foto: Reuters

Více než dvouletý spor mezi vládou a armádou se naposledy vyhrotil loni v červenci, kdy na protest proti zatýkání podřízených najednou rezignovali velitel námořnictva, letectva i pozemní armády.

Organizace na ochranu lidských práv varují, že současná garnitura zneužívá soudní moci k odklízení protivníků a obvinění jsou často posíláni do vyšetřovací vazby zcela bezdůvodně.

Z mezinárodního hlediska vrhá současná situace na Turecko jakožto někdejší vzor demokracie v muslimském světě špatné světlo. Rozhodně se nezdá, že by ho premiér Erdogan vedl do Evropské unie.

Turecká armáda je po americké druhou nejsilnější silou v Severoatlantické alianci, k boji je v zemi půlměsíce připraveno 402 tisíc vojáků.

 

Právě se děje

Další zprávy