Bývalý německý kancléř Schröder míří do vedení ruského ropného gigantu Rosněfť

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 9. 2017 20:27
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder míří do uského ropného koncernu Rosněfť. Schröderův postup řada německých politiků kritizuje, a to včetně kancléřky Angely Merkelové. Kritikům Schröderova chystaného kroku vadí zejména to, že chce přijmout post ve firmě, která kvůli ruské okupaci Krymu čelí sankcím Evropské unie.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. | Foto: Reuters

Moskva - Valná hromada ruského ropného koncernu Rosněfť schválila bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera (73) do nové dozorčí rady, v jejímž čele by podle vládního usnesení měl stanout. Šéf společnosti Igor Sečin uvedl, že tento krok pomůže rozvoji podnikání Rosněfti v Evropě.

"Je to proslulý a respektovaný evropský politik, bývalý německý kancléř, který důsledně prosazuje spolupráci Německa, Evropy a Ruska. Vstoupil do dějin jako německý vůdce nejloajálnější vůči Rusku. Díky jeho úsilí byly uzavřeny velké obchody mezi oběma zeměmi, prosazoval velké projekty," řekl Sečin a dodal, že éra Schröderovy vlády vedla k rozkvětu německé ekonomiky.

Západní Evropa je pro Rusko klíčový partner, upozornil Sečin s tím, že Rosněfť se stala největším dodavatelem ropy na německý trh, a to objemem 22,5 milionu tun ročně.

Sám Schröder po hlasování poděkoval za důvěru. "Je to pro mě velká čest," řekl s tím, že se i přes polemiky rozhodl tuto funkci přijmout, aby pomohl svými zkušenostmi v ekonomice i politice. Spolu s ním byl do dosud devítičlenné dozorčí rady kooptován ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Většinu v akciové společnosti Rosněfť drží ruský stát, a to prostřednictvím společnosti Rosněftěgaz, která má v Rosněfti 50 procent plus jednu akcii. Počátkem září ruská média oznámila, že čínský konglomerát CEFC koupí v Rosněfti zhruba čtrnáctiprocentní podíl za 9,1 miliardy dolarů (zhruba 200 miliard Kč). Akcie odkoupí od komoditní společnosti Glencore a katarského státního investičního fondu Qatar Investment Authority (QIA).

Transakce, která je jednou z největších čínských investic v Rusku, posílí energetickou spolupráci mezi Moskvou a Pekingem. Dohodu o prodeji podílu ještě musejí schválit regulační úřady.

Schröder byl za spolupráci a vřelé vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem již odměněn, a to krátce po odchodu z vlády, kdy získal křeslo ve společnosti Nord Stream.

V současnosti je v čele dozorčí rady Rosněfti Putinův poradce Andrej Belousov. Schröderův postup řada německých politiků kritizuje, a to včetně kancléřky Angely Merkelové. Kritikům Schröderova chystaného kroku vadí zejména to, že chce přijmout post ve firmě, která kvůli ruské okupaci Krymu čelí sankcím Evropské unie. Řadě sociálních demokratů je pak trnem v oku i to, že jejich bývalý předseda má ročně inkasovat 350.000 dolarů (7,7 milionu Kč).

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy