Katalánský expremiér Puigdemont byl zadržen v Německu. V Barceloně protestovaly desetitisíce lidí

Foto: V ulicích Barcelony to vře. Expremiér Puigdemont je v německé věznici, tisíce lidí protestují
Desetitisíce lidí v neděli vyšly do ulic Barcelony i dalších katalánských měst - Girony, Lleidy či Tarragony.
Protestovali proti zadržení obžalovaného katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta v Německu.
Podle listu La Vanguardia bylo nejméně 17 lidí při demonstracích zraněno.
Patrně k nejnásilnějšímu střetu došlo poblíž sídla regionální katalánské vlády. Policie zde zadržela nejméně tři demonstranty.
Foto: ČTK
Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 25. 3. 2018 23:44
Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont byl na cestě z konference ve Finsku do Belgie.

Berlín - Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se vyhýbá španělské justici, byl v neděli zadržen v Německu. Jak uvedl advokát Jaume Alonso-Cuevillas na twitteru, Puigdemonta němečtí policisté zadrželi, když překročil hranici z Dánska. Poté jej policisté převezli do cely, kde bude čekat na rozhodnutí soudu o případném uvalení vazby. Tisíce katalánských separatistů vyrazily v reakci na jeho zadržení do ulic Barcelony, demonstranti se na několika místech střetli s policií.

Expremiér je ve Španělsku obžalován ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Německý policejní mluvčí uvedl, že na základě evropského zatykače vydaného Španělskem byl Puigdemont "zadržen dnes v 11:19 dálniční policií ze (severní spolkové země) Šlesvicka-Holštýnska".

Policisté ho zajistili nedaleko dálnice A7, která vede z Dánska do Německa. Puigdemont po ní projížděl na cestě do Belgie z Finska.

Desetitisíce lidí vyšlo do ulic Barcelony

Vůdce katalánských separatistů byl od čtvrtka na návštěvě Finska kvůli setkání se zákonodárci a účasti na konferenci. Tam jej zastihlo páteční rozhodnutí španělské justice, která jej spolu s 12 dalšími politiky obžalovala ze vzpoury. Jakmile severská země obdržela od Španělska mezinárodní zatykač, Puigdemont z Finska odjel. Přes Dánsko a Německo se chtěl údajně dostat do Belgie, kde od loňska žije v exilu.

Podle agentury DPA jej po zadržení policie převezla do věznice ve městě Neumünster. Zástupce prokuratury DPA řekl, že soud by měl zřejmě v pondělí rozhodnout o tom, zda bude Puigdemont po dobu zvažování španělské žádosti umístěn ve vazbě.

Fakt, že byl Puigdemont zadržen právě v Německu, hojně komentují španělští uživatelé sociálních sítí. Často například zmiňují, že naposledy vydalo tehdy nacistické Německo katalánského premiéra do Španělska během druhé světové války. Šlo o Lluíse Companyse, který před pučistickými jednotkami Franciska Franka utekl do Francie. Po obsazení Německem tam ale byl gestapem zatčen, vydán do Španělska a tam v roce 1940 popraven.

V Barceloně vyrazily v neděli odpoledne do ulic desetitisíce lidí. Část demonstrantů se v Barceloně střetla s policejními těžkooděnci ve snaze dostat se k sídlům úřadů. Informoval o tom list La Vanguardia, podle něhož bylo nejméně 17 lidí při demonstracích zraněno.

Lidé s katalánskými vlajkami a transparenty vyzývajícími k propuštění Puigdemonta a dalších "politických vězňů" se vydali k barcelonským sídlům evropských institucí a k německému konzulátu. Policisté se pokoušeli zahradit průvodům cestu za pomoci obušků, někteří účastníci se však nechtějí podřídit výzvám policie k ukončení protestu.

Patrně k nejnásilnějšímu střetu došlo poblíž sídla regionální katalánské vlády, kde bylo podle údajů zdravotnické služby zraněno 17 lidí, většinou lehce. Policie zadržela nejméně tři demonstranty. Další skupiny protestujících daly svůj nesouhlas najevo zablokováním několika velkých silnic v Barceloně a okolí. Protesty proběhly ve městech Girona, Lleida či Tarragona.

Ministři v exilu se přihlásí na policii

Po zadržení Puigdemonta se bývalí ministři jeho vlády hodlají vydat policii ve státech, kde se dosud ukrývali před španělskou justicí. Podle listu La Vanguardia se rozhodli spolupracovat s úřady, které již obdržely evropský zatykač vydaný Španělskem.

Britská policie v neděli oznámila, že již má zatykač na bývalou ministryni školství Claru Ponsatíovou, která od loňského obvinění ze vzpoury pobývá ve Skotsku, kde přednáší na univerzitě. Její právník deníku potvrdil, že se sama přihlásí na policii.

Podobný krok již učinila také čtveřice dalších uprchlých politiků, kteří pobývají v Belgii. "Ministři v exilu spolupracují s belgickou justicí," oznámila podle rozhlasové stanice RAC1 mluvčí katalánské separatistické strany PDeCAT Maria Senserrichová.

Evropský zatykač na katalánské politiky vydal španělský soud v pátek poté, co byli kvůli snahám o nezávislost regionu obžalováni ze vzpoury. Belgická policie již jejich případy řešila v listopadu, kdy se Puigdemont a spol. vydali policii na základě tehdejšího evropského zatykače. Než však belgické úřady, které ponechaly politiky na svobodě, žádost o vydání posoudily, Madrid zatykač zrušil. Nyní jej vydal znovu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy