Ve dvaceti bezdůvodně popravena. Ruský výtvarník ukázal, jak by oběti komunismu vypadaly dnes

Tamara Licinská (1910-1937), jedna z obětí stalinských represí "převlečených" do současného oblečení ruským výtvarníkem Chasanem Bachajevem.
Nikolaj Falman (1912-1938). Mladý dělník v loděnicích v ruském Kronštadtu. Zatčen 11. března 1938 a obviněn z údajné špionáže. Popraven zastřelením.
Kozma Grigorjev (1916-1937). Pracoval jako projektant v trestanecké kolonii NKVD. Zatčen 22.6.1937 za údajnou protisovětskou agitaci. Zastřelen.
Jevgenije Jaroslavská-Markonová (1902-1931). Zatčená 17. srpna 1930 za uprchnutí z trestaneckého tábora a přípravu útěku svého manžela. Popravena zastřelením.
Izrael Nissenbaum (1900-1937). Němý a hluchý fotograf a fotoeditor. Zatčen 25.9.1937. Odsouzen k smrti bez soudu a popraven zastřelením.
Foto: Chasan Bachajev
Josef Pazderka Josef Pazderka
6. 11. 2017 6:10
Velkou pozornost poutá na ruském internetu nový projekt umělce Chasana Bachajeva. Jako tichou poctu milionům obětí komunistických represí v bývalém Sovětském svazu "převlékl" v počítači některé z nich do současných šatů. Rusko si v úterý 7. listopadu připomnělo sto let od Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR). Během ní převzali v někdejším carském impériu vládu komunisté, kteří během své více než 70leté vlády připravili v SSSR o život minimálně 25 milionů lidí.

Moskva - Tamara Licinská, mladá studentka, popravena bez udání důvodu. Izrael Nissenbaum, hluchý a němý fotograf, odsouzen k smrti bez soudu. Raisa Bočlenová, mladičká sekretářka, obviněná z údajné špionáže pro Japonsko a zastřelena.

Raisa Bočlenová. Dvacetiletou sekretářku v roce 1937 obvinili ze špionáže a zastřelili.
Raisa Bočlenová. Dvacetiletou sekretářku v roce 1937 obvinili ze špionáže a zastřelili. | Foto: Chasan Bachajev

Řada neznámých jmen s archivními fotografiemi a pár životopisnými údaji nedávno zaujala ruského výtvarníka Chasana Bachajeva.

Snímky si prohlížel ve veřejně přístupné internetové databázi obětí stalinských represí v Sovětském svazu nazvané Nesmrtelný vězeňský barák

"Viděl jsem ty tváře mladých lidí. Byli to lidé jako my. Jen nás od nich dělí časový posun, často nepatrný. Tak jsem se ho pokusil odstranit," říká Bachajev v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

V počítači proto "převlékl" některé osoby do současných šatů a projekt pověsil na svoji facebookovou stránku. Tam sklidil velký ohlas a okamžitě se začal šířit dál. Autora velký ohlas těší.

"Ztrácíme kontakt s historií. Lidé začínají mít po letech čím dál větší pocit, že se to vlastně celé nestalo a nic z toho že se nemůže opakovat," upozorňuje Bachajev.

Bolševický převrat a miliony obětí

Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR) označuje bolševický převrat ze 7. listopadu 1917, který ovlivnil na dlouhá desetiletí dění nejen v tehdejším carském Rusku, ale i ve světě.

Podle střízlivých historických odhadů připravili komunisté za více než 70 let vlády v nově vytvořeném Sovětském svazu o život minimálně 25 milionů lidí.

Popravami, mučením, násilnými deportacemi do trestaneckých kolonií nebo záměrně vyvolanými hladomory na Ukrajině, v Kazachstánu i jinde. 

O připomínku konkrétních tváří a osudů sovětských obětí komunismu se od roku 2014 snaží i ruský projekt "Poslední adresa". Ten vytvořila stejnojmenná občanská iniciativa ruského novináře Sergeje Parchomenka a historicko-osvětové organizace Memorial.  

Aktivisté rozmisťují malé nenápadné tabulky s údaji obětí komunistických represí na domy, ze kterých je NKVD nebo jiná komunistická tajná policie zatýkala.

Z těchto budov lidé mířili před soudy nebo rovnou na popraviště. 

"Chceme připomínat konkrétní tváře a osudy. Ty mají často větší sílu lidi zasáhnout a oslovit," říká český badatel a rusista Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz a Ústavu pro studium totalitních režimů, který projekt "Poslední adresa" v Rusku i v Česku dlouhodobě podporuje a spoluorganizuje.

Pamětní tabulka, připomínající popraveného Karla Bacílka.
Pamětní tabulka, připomínající popraveného Karla Bacílka. | Foto: Gulag.cz

Přibližně 500 podobných tabulek s konkrétními jmény a krátkými osobními údaji už visí v Moskvě, Petrohradu a dalších ruských městech. Projekt se loni postupně rozšířil i na Ukrajinu a do Česka.

České oběti stalinismu

"Československých obětí komunismu byly ve srovnání s miliony sovětských 'jen' stovky. Rozšířením k nám ale dostává celý projekt nový rozměr. Nejde už jen o sovětský režim, ale o oběti komunismu obecně," upřesňuje rusista Černoušek.

Mezi prvními tabulkami rozmístěnými aktivisty na konkrétní domy v Česku se na domě v pražské Trojické ulici ocitlo i jméno Karla Bacílka.

Toho za druhé světové války zatklo a vyslýchalo gestapo.

Když se později jako mladý student práv zapojil do odporu proti nastupujícímu komunistickému režimu, StB ho spolu s dalšími kolegy (mj. generálem Karlem Kutlvašrem) zatkla a obvinila ve vykonstruovaném procesu. 

Bacílek byl poté na dvoře pankrácké věznice 24. května 1949 v pět hodin ráno popraven.

"Chceme v rozmisťování tabulek rozhodně pokračovat. Jen vyřizování formalit trvá déle, než jsme čekali," říká Štěpán Černoušek. 

S kolegy historiky nedávno také - po ruském vzoru - poprvé zorganizoval akci Navracení jmen.

U památníku obětem komunismu na pražském Újezdě s kolegy četli konkrétní jména přibližně 1300 československých občanů, odvlečených do SSSR popravených od dvacátých do padesátých let minulého století.

Patřil mezi ně legionářský generál Sergej Vojcechovský a mnozí další.   

Nejsme arbitry jedné pravdy o minulosti, nerelativizujeme zlo minulého režimu. Společnost ale ještě není zralá na věcnou diskusi, tvrdí Zdeněk Hazdra. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy