Byl to instinkt, říká muž, který dal facku Macronovi. Dostal čtyři měsíce vězení

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 6. 2021 17:44
Damien Tarel, muž, který dal v úterý ve Francii facku prezidentu Emmanuelu Macronovi, půjde na čtyři měsíce do vězení. Zbytek 18měsíčního trestu, o který žádal prokurátor, je podmíněný. Podle stanice BFM TV byl muž ihned po vynesení rozsudku odveden ze sálu do výkonu trestu.
Muž vrazil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi facku. | Video: Twitter/AlexpLille

Soud probíhal ve speciálních režimu zrychleného řízení, o který požádal sám Tarel. Na trest naváže ještě dvouletý probační dohled. Tarel má také podle verdiktu doživotní zákaz zastávat veřejné funkce, pětiletý zákaz držet zbraně a tříletý zákaz volit. Nejméně dva roky bude pod dohledem psychologa a nesmí spáchat žádný další přestupek.

Tarel se podle svých slov choval instinktivně a bez rozmyslu, nešlo tedy o plánovaný čin. Lítost nad jeho spácháním ovšem nevyjádřil. Za urážku hlavy státu hrozí podle francouzského zákona až tři roky vězení a pokuta 45 tisíc eur (1,1 milionu korun).

"Myslím, že Macron velmi dobře reprezentuje pád naší země," uvedl Tarel při soudním jednání, které francouzská média pozorně sledovala. Své provolání roajalistického bojového hesla "Montjoie, Saint-Denis!" vysvětlil jako odkaz na heslo volající po sjednocení rytířů, což považuje za patriotické. V duchu rytířství by Tarel prezidenta Macrona rád vyzval na "šermířský souboj za východu slunce", ale bylo mu prý jasné, že by prezident odmítl.

"Myslím, že hodně lidí cítí nespravedlnost. Já jsem se angažoval," uvedl Tarel u soudu.

Podle vyšetřovatelů sledoval Tarel několik krajně pravicových webů, muž však odmítá, že by podporoval neonacismus. Považuje se za "blízkého pravici" a "patriota". Svou fotografii ve stylu Adolfa Hitlera vysvětluje jako vtip.

Osmadvacetiletý mladík před soudem vypovídal dva dny po samotném aktu. Soudce připomněl také podrobnosti o jeho společenském zázemí. Tarel má partnerku, je nezaměstnaný, v dětství navštěvoval psychologa kvůli obtížím ve škole. Jeho matka je učitelka tance, otec pracuje v malířské firmě.

Spolu s Tarelem přijeli na setkání s prezidentem další dva muži. U jednoho z nich doma policie našla výtisk knihy Mein Kampf od Adolfa Hitlera.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy