Byl neuvěřitelný, jak zjevení z jiného světa. 91letý finský atlet vzpomíná na Zátopka

Martin Novák Vojtěch Scheinost Jan Hejl Martin Novák, Vojtěch Scheinost, Jan Hejl
15. 9. 2021 7:39
Ve filmu Zátopek provádí sice režisér David Ondříček diváky dlouhou kariérou českého běžce, středobodem příběhu je ale Olympijský stadion v Helsinkách. Právě tam, na hrách v roce 1952, vybojoval Emil Zátopek tři zlaté medaile a jeho žena Dana získala zlato v oštěpu. Stali se nejslavnějším sportovním párem planety a domácí Finové si je zamilovali.
Podívejte se na legendární trojité vítězství Emila Zátopka na olympidádě v Helsinkách. | Video: Reuters

Běh a oštěp jsou ve Finsku nejpopulárnější atletické disciplíny, olympiáda v roce 1952 byla navíc jediná, kterou severská země sevřená mezi západním a východním blokem tehdejší studené války pořádala. A nejspíš i poslední, vzhledem k vysokým nákladům potřebným na uspořádání her dnes.

Emil Zátopek v Helsinkách zvítězil v závodě na pět i deset kilometrů a vyhrál také maraton, to se dodnes na jedněch hrách nepovedlo nikomu zopakovat. Stal se sportovní legendou a Finové si váží toho, že to dokázal právě na jejich půdě.

Slavného československého běžce ve filmu Zátopek hraje herec Václav Neužil.
Slavného československého běžce ve filmu Zátopek hraje herec Václav Neužil. | Foto: Falcon

"O Emilovi se tady hodně mluvilo a dostal přezdívku Satupekka, Pohádkový Péťa. Tak neuvěřitelné jeho výkony byly. Nikdo ho nedokázal předběhnout. Bylo neskutečné, že jeho žena Dana ještě vyhrála hod oštěpem," vzpomíná pro Aktuálně.cz bývalý finský atlet Erkki Hautamäki, který na helsinských hrách startoval v desetiboji.

Hautamäki, kterému je dnes 91 let, je jedním z posledních žijících sportovců, kteří na olympiádě ve finském hlavním městě startovali. Medaili v Helsinkách nezískal, kvůli zranění odstoupil před poslední disciplínou, závodem na 1500 metrů, a skončil na 22. místě.

I přes svůj vysoký věk si Emila a Danu Zátopkovy dobře pamatuje a popisuje, jak jsou nezapomenutelní.

"V naší zemi měly vytrvalostní běžecké závody velkou tradici. Před válkou v Berlíně, na hrách roku 1936, vybojovali finští vytrvalci tři zlaté medaile, na pět i deset kilometrů a také na tři kilometry překážek. Tradici má ve Finsku i oštěp," vypráví Hautamäki v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Sám se s českým běžcem osobně nesetkal a nemluvil s ním, sledoval ale přímo na stadionu jeho zlaté závody. "Dana s Emilem zaujali i tím polibkem po závodě," říká. Na mysli má slavnou pusu, kterou Zátopek dal své ženě po vítězném maratonu. A na kterou láká i Ondříčkův film, který právě promítají kina.

Oddělené olympijské vesnice

Hry v Helsinkách byly mimořádné v mnoha ohledech. Studená válka mezi západem a východem už v roce 1952 zuřila naplno a Finsko bylo v tomto směru tak trochu neutrální půdou. Nepatřilo do komunistického bloku a bylo demokracií, se Sovětským svazem ale mělo vzhledem k dlouhé společné hranici a komplikované válečné minulosti zvláštní vztahy. Snažilo se velkého souseda neprovokovat a jeho opatrná politika se výrazně lišila například od Velké Británie nebo Francie.

Sovětský svaz se v Helsinkách účastnil olympiády vůbec poprvé. Rozdělení světa symbolizovala v městě na Baltu existence dvou olympijských vesniček pro sportovce. Výpravy ze západu i východu bydlely odděleně.

Mladý finský desetibojař Hautamäki tehdy ale politickou vyhrocenost příliš nevnímal. "Atmosféra na hrách byla plná naděje. Skončila válka a měli jsme za sebou první léta obnovy. Svět se zase otevíral. Pamatuji se, že do Finska v té době přišla Coca-Cola, to korunovalo náš pocit světovosti. Československo jsme brali jako nezávislou zemi, přestože patřilo do sovětského bloku. Nebyl to pro nás satelit SSSR, ale nezávislý stát," říká.

"Později v 50. letech jsem závodil v Zakopaném v Polsku, kde jsem poznal řadu československých sportovců. U všech jsem viděl, jak jsou hrdí na to, že mohou reprezentovat svoji zemi. Nezávislost získaly naše země shodně na konci první světové války, to nás sbližuje," vysvětluje bývalý atlet, který po skončení sportovní kariéry pracoval ve školství a také napsal historické knihy o sovětsko-finské válce, která byla součástí 2. světové války.

"Běžel jako v agónii"

Agentura AP nedávno ve své historické analýze připomněla, že právě v Helsinkách začalo velké americko-sovětské soupeření o to, kdo bude mít více medailí na hrách. Američané tehdy nástup Sovětů tak tak ustáli, získali 76 medailí, zatímco Sověti 71.

I podle AP ale největší pozornost nezískal nikdo ze Sovětů ani Američanů, ale Čechoslovák Zátopek. "Hlavní hvězdou her se stal devětadvacetiletý důstojník československé armády, který běžel, jako kdyby byl v agónii a jako by každý další krok měl být jeho poslední. Nebyl to prostě člověk, který by řešil formu nebo styl," uvedla agentura ve svém hodnocení.

Zátopkovým běžeckým stylem byli od počátku jeho kariéry lidé zděšeni i pobaveni. Údajně běhal jako sloní mládě nebo jako splašená chobotnice. "Zátopek se neodvratně dral dopředu. Škubal rameny, lokty daleko od těla, trhal hlavou a vyplazoval jazyk. Na první pohled to vypadá příšerně," píše ve své nedávno vydané knize Zátopek spisovatel Jiří W. Procházka.

Podle Hautamäkiho na Emila s Danou Finsko nikdy nezapomene. Pro jeho výjimečnost i pro spojení s Helsinkami a finskou olympiádou. "Média o nich mluví a píší tak, že je znají i mladší generace. Dokázali zazářit v disciplínách, které jsou nám blízké, a navíc na největší sportovní události světa," prohlašuje.

Video: Trailer k filmu Zátopek

Zátopka kina promítají od čtvrtka 26. srpna. | Video: Falcon
 

Právě se děje

Další zprávy