Byl Einstein rasista? Číňané jsou tupí a špinaví, jejich děti bezduché, psal vědec v denících

Zahraničí Zahraničí
14. 6. 2018 9:10
Vědec Albert Einstein ve svých denících popsal zážitky z cest po Asii a Blízkém vychodě.
Albert Einstein.
Albert Einstein. | Foto: Wikimedia Commons

Washington - Ve dvacátých letech minulého století geniální vědec Albert Einstein cestoval po Asii a Blízkém vychodě. Ze zážitků se vypsal ve svých denících.

V záznamech z doby mezi říjnem 1922 a březnem 1923 Číňany popsal jako "pilné, špinavé a tupé" lidi. Jeho tehdejší deníky byly nyní poprvé publikovány v angličtině a britský server BBC jeho poznatky označuje jako rasistické a xenofobní.

Vědec ve dvacátých letech cestoval ze Španělska na Blízký východ, Srí Lanku a poté do Číny a Japonska. Když dorazil do egyptského přístavu Port Said, vylíčil zážitky s místními obchodníky. "Levanťané všemožných odstínů… jako by se vrhali z pekla," stojí v deníku. O Srílančanech zase napsal, že žijí ve velké špíně. "Pracují málo a zároveň potřebují málo."

Nejvíc příkrý byl Einstein k Číňanům. Tamní děti nazval "bezduchými a tupými". A dodal, že "by byla škoda, kdyby tito Číňané vytlačili ostatní rasy". Muži z Číny se podle něj spíš podobají automatům než lidem. "Jsou neschopní bránit se fatální ženské přitažlivosti," napsal.

Emigrace po nástupu nacismu

Albert Einstein jako židovský vědec v roce 1933 emigroval z Německa po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Ve Spojených státech bojoval za lidská práva a rasismus v roce 1946 nazval "nemocí bílých lidí". Deníky vydalo nakladatelství Princeton University Press.

Poté, co se vědec odstěhoval do USA a navštívil oddělení školy a kina pro Afroameričany a bělochy, vstoupil do asociace, která právě Afroameričanům pomáhá. Byl známý jako velký zastánce humanismu.

Právě publikované deníky objevitele teorie relativity mohly být psány jako osobní úvahy, připomíná BBC. Zároveň server dodává, že Einstein v denících spíš znázorňoval své momentální pocity z navštívených zemí.

Albert Einstein je považovaný za jednoho z největších vědců v dějinách lidstva. V roce 1921 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku za vysvětlení principu fotoefektu a za zásluhy o teoretickou fyziku. Mezi jeho nejvýznamnější příspěvky fyzice patří popsání speciální teorie relativity nebo myšlenka kvantování elektromagnetického pole.

 

Právě se děje

Další zprávy