Necelé dva měsíce po rozpadu Sovětského svazu začala přistávat letadla amerického letectva v Moskvě, Kyjevě, Petrohradu a dalších velkoměstech. Nejednalo se ovšem o vojenský útok, ale o humanitární misi, která měla za cíl zabránit případnému hladomoru. Po rozpadu sovětského impéria se totiž většina zemí někdejšího SSSR propadla do chaosu a Rusům hrozil kritický nedostatek jídla i léků.
Nepříliš známá operace Provide Hope (v překladu Poskytnutí naděje) začala 10. února 1992. Tehdejší americký prezident George Bush starší se rozhodl vyslat rozsáhlou humanitární pomoc do deseti republik bývalého Sovětského svazu.
V zemích, jako je Rusko, Ukrajina, Kyrgyzstán nebo Kazachstán, tehdy panoval zmatek. Noví vládci se starali především o vlastní prospěch a na běžných lidech jim tolik nezáleželo. Na mnoha místech proto hrozil akutní nedostatek potravin i léků.
„Jen USA utratily za tuto naprosto nezištnou operaci miliardy dolarů a na oplátku za to nic nepožadovaly. A to byly desítky tisíc tun. Ano, část z toho byla ukradena a rozprodána. Ale i to, co po drancování zbylo, tehdy v 90. letech stačilo k nakrmení a ošacení lidí a k zabránění úmrtí hladem,“ tvrdí ruský novinář a bývalý politik Alexandr Něvzorov.
Dovezenou pomoc musela hlídat armáda
Americké letectvo začalo zásobovat Moskvu, Petrohrad, Kyjev a další velká města konzervami s masem, těstovinami, kojeneckou výživou a zdravotním materiálem. Američané k tomu mimo jiné využili zásoby, které jim zbyly po válce proti Saddámu Husajnovi v Perském zálivu.
„Američtí vojáci dnes předali potraviny a léky ruským jednotkám poté, co první vlna letadel přistála na letišti Šeremetěvo nedaleko Moskvy. Aby se zabránilo tomu, že se pomoc dostane na černý trh, přepravili pracovníci Armády spásy potraviny z letiště do hlídaného vojenského skladu,“ napsaly 11. února 1992 noviny The New York Times.
Tisíce tun humanitární pomoci směřovaly mimo jiné do Ruska, na Ukrajinu, do Arménie, Turkmenistánu nebo Kyrgyzstánu. Nákladní letadla vzlétala z amerických základen v Německu a v Turecku. V pozdějších fázích operace se zásoby začaly dopravovat také po souši i po moři.
Do roku 1993 se podařilo do států bývalého Sovětského svazu dopravit více než tři miliony tun potravin. Operace Provide Hope pokračovala v různých formách až do roku 2014, kdy Američané vypravili poslední, tisící let.
„Bushovy nožičky“ jako ostuda Ruska
Zatímco spoustě lidí humanitární pomoc pomohla, mnozí z nich se styděli. „Je trochu hanba, že moje země je v takovém stavu. Ale co naděláte? Takový je život,“ řekl v únoru 1992 pro The New York Times 19letý Andrej Černij.
Mladý voják tehdy zachytil pocit mnoha obyvatel bývalého Sovětského svazu. Většina zemí se tehdy propadla do chudoby. Především v Rusku v té době výrazně posílil organizovaný zločin a stát téměř zkolaboval.
Putinův režim se později snažil vykreslit americkou pomoc jako součást západní snahy oslabit Rusko. Mnoho humanitárních organizací, které se na distribuci pomoci podílely, bylo později z Ruska vypovězeno, protože je režim označil za zahraniční agenty, mezi nimi například Lékaři bez hranic.
Oblíbeným terčem kremelské kritiky se staly mražené kuřecí čtvrtky, kterým se začalo přezdívat „Bushovy nožičky“. Podle ruské propagandy bylo maso plné antibiotik a škodlivých látek. Amerika podle ní do Ruska dovážela nekvalitní jídlo, které by nejedli ani samotní Američané, píše deník Novaya Gazeta Europe.
Divoká 90. léta v Rusku tak Putinův režim prezentuje jako období, kdy Moskva přišla o svůj vliv na státy bývalého Sovětského svazu a musela prosit Západ o pomoc. Toto jsou důvody, proč Putin v roce 2005 označil rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou katastrofu 20. století. Od chvíle, kdy se dostal k moci, se pak pokouší dostat zpět pod kontrolu bývalé státy Sovětského svazu. Kreml se o to v minulosti pokoušel v Gruzii, Moldavsku nebo v Arménii. Poslední roky se o to snaží také válkou proti Ukrajině.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Strhující finále ovládla Sabalenková. V klíčové chvíli utekla Rybakinové z mečbolu
Tenistka Aryna Sabalenková vyhrála poprvé v kariéře turnaj v Indian Wells. Světová jednička zvládla v kalifornské poušti finále až na třetí pokus, Jelenu Rybakinovou dnes zdolala 3:6, 6:3, 7:6.
ŽIVĚ Moldavsko je v pohotovosti, do Dněstru kvůli ruskému útoku na Ukrajinu uniklo palivo
Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.
Sparta ukončila mizérii. Slovácku dala pět gólů, dvakrát se trefil střídající Kuchta
Fotbalisté Sparty porazili v utkání 26. ligového kola Slovácko 5:2 a na druhém místě tabulky před reprezentační přestávkou dál ztrácejí 10 bodů na vedoucí Slavii. Letenští ukončili sérii tří porážek v soutěžních utkáních. Za domácí postupně skórovali Jakub Martinec, Oliver Sonne, Pavel Kadeřábek a dvakrát střídající Jan Kuchta, za hosty se trefili Daniel Tetour a Adonija Ouanda.
Jak plánovat těhotenství ve válce? „Hrozí autismus,“ varuje expertka
Ukrajina se připravuje na obrovskou výzvu. Podle odhadů se po skončení války vrátí přibližně milion vojáků, kteří se budou muset znovu začlenit do běžného života. Svitlana Berezina z Asociace psychologického vzdělávání v rozhovoru pro Aktuálně popisuje, proč klasická psychologická pomoc nestačí a jak vypadá cesta veteránů do politiky či podnikání.
Tlak? Nepotřebuju ostatní lidi. Je mi jedno, co si myslí, říká Chlapík
Na nejlepší možnou chvíli načasoval svůj první zásah v letošních vyřazovacích bojích hokejové extraligy kanonýr Sparty Filip Chlapík. Osmadvacetiletý kapitán Pražanů jím dnes ukončil prodloužení rozhodujícího pátého zápasu mimořádně vyrovnané a dramatické série předkola proti Kladnu. Jak uvedl v rozhovoru s novináři, cítil po gólu euforii, ale také velkou úlevu.