Podle mluvčího Bílého domu Tonyho Snowa zahájili oba politici schůzku společnou snídaní a hovořili přibližně dvě hodiny především o otázce bezpečnosti v Iráku.
Návštěva šéfa Bílého domu v Jordánsku byla poznamenána středečním zveřejněním tajné zprávy, v níž Bushův bezpečnostní poradce Stephen Hadley zpochybnil Málikího schopnost zastavit násilí v Iráku. Třístranný dialog, jehož se měl ve středu s Bushem a Málikím zúčastnit také jordánský král Abdalláh II., byl zrušen.
Bush však po skončení schůzky na společné tiskové konferenci ocenil Malikího jako "silného lídra".
Bushe doprovází i šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová. Tu s největší pravděpodobností čeká jednání s izraelským premiérem Ehudem Olmertem a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem.
Právě Palestina je jádrem problému pro celý Blízký východ, varoval dva dny před příjezdem Američanů hostitel světových špiček, jordánský král Abdalláh.
"Je snadné představit si, že vstoupíme do roku 2007 se třemi občanskými válkami na krku," řekl pro americkou televizi ABC, když poukázal na vývoj v Iráku, Libanonu a na palestinských územích.
Vyhlásí USA změnu politiky?
Setkání šéfa Bílého domu s předsedou irácké vlády se má zaměřit na výcvik irácké armády, která by měla v budoucnu nahradit americké jednotky. Na přetřes podle agentury Reuters přijdou i čím dál intenzivnější vztahy Bagdádu s Íránem.
Zároveň se očekává, že Bush požádá své arabské spojence o pomoc při uklidnění sektářského násilí.
Spojené státy chtějí především od Saúdské Arábie, Jordánska a Egypta, aby získaly podporu u umírněných iráckých sunnitů ve prospěch iráckého premiéra, šííta Nuriho Malíkího.
Arabské státy na oplátku požadují, aby Američané zatlačili na mírovou dohodu mezi Izraelci a Palestinci. Obě strany spolu na konci uplynulého týdne uzavřely křehké příměří.
Komise Kongresu USA: Pojďme z Iráku
"Nejdramatičtější změnou, s kterou může Bush přijít, je plán na stažení amerických vojáků. Tím by mohl oslovit ty, kteří mají strach z dlouhého setrvání USA v zemi," odhaduje výsledky cesty amerického prezidenta do Jordánska Patrick Clawson z Washingtonského institutu blízkovýchodní politiky.
Nezávislá komise amerického Kongresu, která se zabývá možnostmi řešení situace na iráckém území, se ve středu rozhodla doporučit americké armádě stáhnout se příští rok v Iráku z bojových akcí a převzít podpůrnou roli.
"Dnes (ve středu) odpoledne jsme dospěli k dohodě... Naše výsledky oznámíme 6. prosince," prohlásil bývalý demokratický kongresman Lee Hamilton, který stojí v čele desetičlenné skupiny expertů společně s někdejším ministrem zahraničí Jamesem Bakerem.
Podstatou změny strategie v Iráku je údajně postupné stažení 15 amerických brigád o síle 3000 až 5000 mužů, které tvoří převážnou část bojových sil Spojených států v této blízkovýchodní zemi, do základen v Iráku i jinde v regionu, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj. V Iráku v současnosti působí asi 139.000 příslušníků americké armády.
Zůstaneme v Iráku tak dlouho, jak to bude požadovat irácká vláda, uvedl však Bush poté, co skončilo jeho dnešní jednání s Malikím.
Dohady o pojem "občanská válka"
Návštěva amerických lídrů na Blízkém východě začíná poté, co vlivná americká televizní stanice NBC poprvé označila situaci v Iráku za občanskou válku.
Definice "občanská válka" podle NBC vyplývá ze skutečnosti, že vláda prezidenta George Bushe není s to zastavit spirálu násilí mezi znepřátelenými iráckými frakcemi. Televize připomněla, že podobný názor vyjádřili v posledních měsících i někteří představitelé armády a politici, včetně generálního tajemníka OSN Kofiho Annana.
"Rozhodnutí NBC označovat konflikt v Iráku za občanskou válku je rozhodně velkým předělem," domnívá se Ted Carpenter, viceprezident pro obranné a zahraniční studie v americkém ústavu Cato. Dodal, že je jen otázkou času, kdy tuto terminologii převezmou další americká média a po nich veřejnost.
Bílý dům to dosud vždy odmítal. Bushův poradce Stephen Hadley připustil, že vzrůstající násilí dokládá "novou fázi" ve vývoji v Iráku. Neznamená to však podle Bílého domu, že už vypukla občanská válka.
Odchází Zelikow - hlavní poradce pro Irák
Lichotivý pro americkou diplomacii není ani odchod jednoho z nejdůvěrnějších poradců ministryně zahraničí, Philipa Zelikowa. Od začátku loňského roku, kdy na ministerstvo nastoupil, byl pověřen především problematikou Iráku.
Svůj návrat na akademickou půdu odůvodnil slovy, že má "dlouhodobý dluh" vůči rodině. Americký deník The New York Times nicméně napsal, že Zelikow byl frustrován americkou politikou na Blízkém východě.
Podle poslední knihy slavného novináře Boba Woodwarda označil Zelikow Irák již po své první návštěvě za "nezdar". Loni
v září pak odhadl šance na vytvoření stabilního, demokratického Iráku na 70 procent, ale současně poukázal na to, že existuje "značné riziko katastrofálního neúspěchu".
