Bush řeší krizi liberalismu. A Chávez se dobře baví

Roman Gazdík
8. 10. 2008 17:00
Bush je větší socialista než já, směje se Chávez
Wall Street nestojí zdaleka tak pevně jako dříve.
Wall Street nestojí zdaleka tak pevně jako dříve. | Foto: Adam Hradílek

Analýza - "Zním více méně jako Bush," prohlásil Hugo Chávez během své návštěvy Číny poté, co americkému prezidentovi na dálku zazpíval "jsi mi tak podobný" a pogratuloval mu, že konečně přiznal, že čelí finanční krizi.

Z venezuelského Caracasu pak upozornil, že jedinou cestou, jak z ní ven, je konec "neoliberálního systému" vlády tržního kapitalismu. Má to dosvědčovat i jednání USA: nynější státní injekce v Americe podle něj daleko přesahují to, co on udělal ve Venezuele.

"Kritizovali mě, zvláště ve Spojených státech, za znárodňování velké (telekomunikační) společnosti CANTV, která nestála ani 1,5 miliardy," prohlásil Chávez. "Spojené státy utratily 900 miliard dolarů, čtyřikrát tolik, co vyprodukuje Venezuela za rok, aby se pokusily podpořit finanční systém v potížích a trh s bydlením."

A Chávezově argumentaci jsou nyní podle všeho jiní světoví politici ochotnější naslouchat než kdy dříve.

USA mizí z regionu

Levicové režimy jsou v jihoamerickém regionu, kde došlo během "neoliberálních" osmdesátých let dvacátého století k největšímu poklesu místních ekonomik v historii, na vzestupu. Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Chile, Paraguay, Uruguay a Venezuela: ve všech těchto státech nyní vládne levice.

Hugo Chávez sleduje situaci v USA pobaveně.
Hugo Chávez sleduje situaci v USA pobaveně. | Foto: Reuters

A blíží se i směrem k USA. V Nikaragui byl zvolen Daniel Ortega, bývalý partyzán, kterého USA - za silné podpory Johna McCaina - chtěly odstavit od moci milicemi Contras v osmdesátých letech.

V Guatemale vládne Álvaro Colom, první levicový prezident po půlstoletí, a ačkoliv je honduraský Manuel Zelaya liberál, při nedávné roztržce mezi USA, Bolívií a Venezuelou se postavil na stranu jihoamerických levicových režimů.

Venezuela, Bolívie, Ekvádor a i někteří představitelé těch méně ostře levicových vlád tvrdí, že čistě tržní ekonomika, jakou Spojené státy v regionu po desítky let propagují, neměla požadovaný dopad - obyčejné lidi z chudoby se jí pozvednout nepodařilo.

V posledních letech se navíc vytvořila další světová ekonomická mocenská centra - Evropská unie a Čína, která mohou svým hospodářským úspěchem inspirovat. Čína je tak nyní dominantním finančním hráčem nejen v Jižní Americe, ale i v mnoha afrických zemích.

Berlínská zeď friedmanismu

Podle komentátorů je nyní velmi reálné, že současná světová ekonomická krize, která vzešla ze Spojených států, i nynější "socialistické chování" USA dále podlomí politický i ekonomický vliv supervelmoci ve světě a rozvojové země se budou se svými ekonomickými problémy stále častěji obracet ke státům jiného typu jako jsou Venezuela nebo Čína.

"To, co vidíme v případě krachu na Wall Street, by mělo být, pro friedmanismus totéž, co byla Berlínská zeď pro autoritářský komunismus: obžaloba ideologie," prohlásila minulý týden levicová kanadská novinářka a intelektuálka Naomi Kleinová přímo na Chicagské univerzitě, alma mater ekonoma Miltona Friedmana, který je považován za guru volného trhu.

Milton Friedman: otevře se po současné krizi nová ekonomická kapitola?
Milton Friedman: otevře se po současné krizi nová ekonomická kapitola? | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

V publiku byli ale nejen skalní friedmanisté, nýbrž i ti studenti, kteří jsou proti tomu, aby nové výzkumné centrum, které dostalo do vínku 200 milionů dolarů, bylo po nejslavnějším chicagském profesorovi pojmenováno - podle nich kvůli tomu, že ideologie volného trhu má sporný dopad na občany rozvinutého i rozvojového světa.

Silná slova bylo slyšet i z OSN.

"S tím, jak se pilíř americké moci - její ústřední finanční postavení - tak silně otřásá, objevilo se zde mezi některými účastníky jisté uspokojení, že Bushova administrativa, která dlouho poučovala jiné národy ohledně výhod neomezených trhů, nyní odmítla svou vlastní medicínu návrhem velké pomoci finančním firmám," napsal o začátku současného zasedání Valného shromáždění OSN na konci září deník New York Times považovaný za baštu liberalismu.

A do kritiky volných trhů se pustili i jednotliví vůdci.

Méně magie volného trhu

"Potřebujeme nové porozumění ohledně obchodní etiky a vládnutí, více soucitu a méně nekritické víry v "magii" trhů," pronesl ve své úvodní poznámce generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Kritiku bylo podle NYT otevřeně slyšet zejména od mocných a nikoli od chudých zemí, které se bojí uzavření kohoutků s rozvojovou pomocí. V OSN se tak opřel do Wall Street brazilský prezident Lula da Silva, jeho francouzský kolega Nicolas Sarkozy nebo britský ministr Mark Malloch Brown.

Indexy klesají
Indexy klesají | Foto: Reuters

"Všichni si velmi dobře pamatují nemilosrdnou radu, kterou od amerických finančních institucí dostali: omezit ekonomiku a nechat banky narazit do zdi," prohlásil Brown. "S odtupem času se mnozí zlobí, že šlo o dvojí standard."

Sarkozy se zase po setkání s finančníky podivoval nad tím, že když jsou trhy úspěšné, každý si tento úspěch přisvojuje, zatímco když je tomu naopak, nikdo neví, kdo za to může.

Soudruzi z Bílého domu

I z Kongresu se na hlavu bankéřů snesla silná kritika a obvinění z privatizace zisků a znárodnění ztrát. Nakonec však obě komory balíček Bushových ekonomických opatření - doplněný tradičními "malými domů" v podobě investic na konkrétní projekty do jednotlivých volebních okrsků - iniciativu poslušně schválily.

McCain rád nazývá Cháveze diktátorem.
McCain rád nazývá Cháveze diktátorem. | Foto: Reuters

"Vláda není řešením našeho problému. Vláda je naším problémem," řekl kdysi americký prezident Ronald Reagan. Nyní však má dnešní vláda na stole opačně položenou otázku: co s volnými trhy?

A oba kandidáti na amerického prezidenta - alespoň v předvolebních projevech - nabízejí jediné řešení: více státu a regulace.

A Chávez je spokojený.

"Naštěstí jsme v našem případě začali téměř před desetiletím proces oddělování od perverzního "systému casina", jak tomu říká soudruh McCain," komentoval pobaveně vývoj na americké politické scéně venezuelský prezident.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy