Washington - Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu v pátek napodruhé schválila vládní balíček opatření k záchraně krizí zmítaného finančního sektoru. Na jejich rozhodnutí čekaly burzy celého světa. Prezident George W. Bush schválený plán ještě před víkendem podepsal, aby vstoupil co nejdříve v platnost.

Plán podpořilo 263 zákonodárců, 171 bylo proti. Napoprvé vládní iniciativa ve Sněmovně neuspěla, čímž finanční krize nabrala obrátek, které nejbohatší muž světa Warren Buffett označil za "hospodářský Pearl Harbor".

Proto vedoucí představitelé obou politických stran doufali, že předloha, která navrhuje vydat z kapes daňových poplatníků injekci v celkové výši 700 miliard dolarů, Sněmovnou tentokrát projde.

"Ten zákon je bezpodmínečně nutný pro finanční bezpečnost každého Američana. Národ a naše ekonomika vyžadují, aby Sněmovna schválila tento dobrý zákon ještě tento týden," řekl Bush poté, co Senát schválil poopravenou verzi předlohy.

Ta zohlednila i některé výhrady, jež k té původní měli především republikánští zákonodárci, tradičně skeptičtí k zásahům státu do ekonomiky.

Přijetí plánu už stihla přivítat Evropa. "Doufáme, že to pomůže obnovit důvěru na finančních trzích," řekla mluvčí Evropské komise Amelia Torresová.

Při pondělním hlasování zvedlo ve Sněmovně pro předlohu ruku jen 205 kongresmanů, 228 jich bylo proti.

Páteční jednání bylo až překvapivě krátké - přestože předsedkyně komory Nancy Pelosiová před zasedáním řekla, že se nebude o normě hlasovat do té doby, než se pro ni najde mezi zákonodárci dostatečná podpora.

Zároveň se očekávalo, že někteří zákonodárci si výměnou za souhlas vymíní finanční úlevy a dotace pro volební okrsky, které reprezentují a kde budou v listopadových volbách obhajovat svůj mandát.

Injekce ve výši 700 miliard dolarů je největší pomocí od hospodářské krize ve 30. letech. Vláda má za peníze odkoupit špatné úvěry, které táhnou soukromé banky ke dnu. Slibuje si od toho stabilizaci trhů a obnovení důvěry v americké hospodářství.

Krizi odstartoval už loni krach hypotéčního trhu; nejnovější kolo sestupu zahájil před dvěma týdny pád investiční banky Lehman Brothers a posléze dalších finančních domů. Finanční a akciové trhy se poté začaly zmítat v rekordních poklesech.

Tento týden se krize přelila i do Evropy. Krach nejméně třicítky úctyhodných i menších finančních institucí, zejména ve Spojených státech a Británii, dokonce oživil debaty o tom, zda kapitalismus (jak jej známe) není u konce.