Bulharsko a Makedonie udělaly tečku za historickými rozepřemi, vzdaly se všech územních nároků

ČTK ČTK
1. 8. 2017 21:05
Bulharský premiér Bojko Borisov a jeho makedonský protějšek Zoran Zaev podepsali dohodu o přátelství obou zemí, které se po letech sporů vzdaly vzájemných územních nároků a slíbily neprovádět ani nepodporovat vzájemně nepřátelské aktivity. Podle Borisova jde o důkaz, že i na neklidném Balkáně se mohou spory řešit jednáním bez zahraničních prostředníků. Dokument má pozitivní ohlasy v několika evropských zemích, kritizuje ho však konzervativní makedonská opozice, podle níž jde o projev kapitulace Bulharsku.
Bojko Borisov.
Bojko Borisov. | Foto: Reuters

Skopje - Premiéři Bulharska a Makedonie v úterý ve Skopje podepsali dohodu o vzájemném přátelství, která má ukončit odvěké národnostní spory mezi oběma zeměmi. Bulharsko se v ní mimo jiné zavázalo podpořit snahu svého souseda o vstup do Evropské unie, o což Makedonie usiluje přes deset let. Uvedla to agentura AP.

Novým dokumentem se obě země vzdaly všech územních nároků vůči druhé straně a slíbily neprovádět ani podporovat vzájemně nepřátelské aktivity. Bulharsko se jím zavázalo podporovat začlenění Makedonie do EU a NATO a obě země plánují sestavit komisi s cílem objektivně zmapovat svoji společnou historii. Dále budou obě strany rozšiřovat spolupráci v obchodu a dopravní infrastruktuře a uvolní hraniční kontroly.

"Pokud se budete dívat dozadu, zakopnete a upadnete. Proto jsme se rozhodli hledět vpřed," řekl v makedonské metropoli bulharský premiér Bojko Borisov. "Jsem přesvědčen, že za deset let budou patrné výsledky," dodal. Zároveň jde podle něj o důkaz, že i na neklidném Balkáně se mohou spory řešit jednáním bez zahraničních prostředníků.

Borisov a jeho makedonský protějšek Zoran Zaev si za úterní setkání vysloužili chválu několika evropských činitelů. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro sousedskou politiku a rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení označili dohodu za "inspiraci pro celý region". Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel ocenil skutečnost, že podpis přišel necelé dva měsíce po nástupu Zaevovy vlády.

Dokument ale kritizuje konzervativní makedonská opozice, podle níž jde o projev kapitulace Bulharsku. Strana VMRO-DPMNE, která zemi před současnou levicovou koalicí vládla deset let a která má ve 120členném parlamentu 51 křesel, uvedla, že dokument neratifikuje. Dohoda podle ní poškozuje národní zájmy v oblasti jazyka, dějin a národní identity.

Bulharsko od 19. století vnímalo makedonský národ jako pouhou odnož toho bulharského. Tehdy bulharští nacionalisté prohlásili do té chvíle osmanskou Makedonii za součást svého území, což vedlo ke zrodu neshod mezi oběma kulturně blízkými národy. Spory z tohoto období jsou stále citelné, přestože Bulharsko si již nenárokuje moc nad makedonským územím. Tamní akademici však stále považují makedonštinu za dialekt bulharštiny.

Historické názory sousedících států se podle serveru BalkanInsight rozcházejí také v tom, zda revolucionáři z osmanského období pocházejí z jednoho, či z druhého národa. Oba je přitom oslavují jako své hrdiny. Obě země se rovněž v minulosti vzájemně obviňovaly, že na svém území porušují práva národnostních menšin.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Súdánské úřady odvrátily pokus o převrat, podle prezidenta měl odvrátit demokratizaci

Súdánské úřady oznámily, že zmařily pokus o převrat, který naplánovali stoupenci svrženého prezidenta Umara Bašíra. Súdánský premiér Abdalláh Hamduk řekl, že šlo o koordinovaný pokus zastavit demokratickou transformaci v zemi. Generální tajemník OSN António Guterres pokus o převrat odsoudil a vyzval Súdánce, aby hájili demokratickou budoucnost země, informují světové agentury.

Výslechy podezřelých již začaly. Súdánská armáda uvedla, že zatkla 21 důstojníků a řadu vojáků a že pátrání po dalších pokračuje. Podle armádního prohlášení jsou všechny oblasti, kterých se pokus o puč dotkl, pod kontrolou.

Pučisté se podle zdroje agentury Reuters snažili získat kontrolu nad státní rozhlasovou stanicí v Ummdurmánu, který leží naproti Chartúmu na druhém břehu Nilu. Hamduk poznamenal, že se také pokusili zablokovat silnice, zastavit produkci ropy a zavřít přístavy. Súdánský ministr informací později ve státní televizi uvedl, že situace je pod kontrolou.

Súdánu vládne od převratu v roce 2019 přechodná vláda, složená z vojáků a civilistů, která čelí velkým ekonomickým a bezpečnostním problémům. Armáda roku 2019 při masových protivládních demonstracích svrhla dlouholetého autokratického vládce Umara Bašíra. Při protestech vojáci zabili desítky lidí. Volby se očekávají v roce 2024.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Němečtí ekologové žalují BMW a Mercedes kvůli výrobě aut se spalovacími motory

Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem. Informovala o tom agentura DPA.

Šéf DUH Jürgen Resch uvedl, že automobilky BMW a Mercedes-Benz svými nynějšími vozy porušují "základní právo na ochranu klimatu". "Budeme soudní cestou prosazovat konec naftových a benzinových osobních automobilů od roku 2030," dodal.

Organizace žaloby podala v pondělí, kdy vypršel termín, do kterého měly automobilky odpovědět na její předžalobní výzvu. Ta požadovala právě ukončení výroby automobilů se spalovacím motorem do roku 2030, což však podniky podle očekávání odmítly.

Automobilka Mercedes-Benz v reakci na žalobu uvedla, že se bude bránit "všemi právními prostředky". Firma plánuje dosáhnout klimatické neutrality svých aut do roku 2039. Konkurent BMW sdělil, že do roku 2030 hodlá snížit emise oxidu uhličitého z provozu, výroby i likvidace svých vozů o 40 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy