


Valerij Zalužnyj, považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poprvé otevřeně promluvil o rozkolu s hlavou státu i o pozadí svého pádu z čela armády. V rozhovoru pro agenturu AP mimo jiné popsal zátah bezpečnostních složek v jeho kyjevské kanceláři i příčiny neúspěšné protiofenzivy v roce 2023.

Napětí mezi Valerijem Zalužným a Volodymyrem Zelenským se podle 52letého bývalého vrchního velitele ukrajinské armády začalo projevovat už krátce po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Mezi oběma muži často docházelo ke sporům o to, jak nejlépe bránit zemi. Zhoršující se vztahy pak vyvrcholily na podzim téhož roku.
Jednoho večera v polovině září 2022 vyšel Zalužnyj z napjatého jednání v prezidentském válečném štábu a zamířil zpět do své kanceláře v Kyjevě. Jen o několik hodin později do jeho kanceláře dorazily desítky příslušníků ukrajinské bezpečnostní služby s cílem prostory prohledat, uvedl Zalužnyj pro agenturu AP. V tu chvíli se tam podle něj nacházelo také více než deset britských důstojníků.
Agenti podle Zalužného nesdělili, co přesně hledají. Celý zásah vnímal jako pokus o zastrašení. Přímo před agenty proto zavolal tehdejšímu šéfovi Zelenského kanceláře Andriji Jermakovi a varoval ho, že je připraven povolat armádu, aby zásah zastavila a ochránila velitelské centrum. „Budu s vámi bojovat a už jsem si do centra Kyjeva povolal posily,“ měl mu tehdy vzkázat.
Ačkoli tato krizová situace z počátku války nepřerostla v otevřený konflikt, spory mezi Zalužným a Zelenským pokračovaly. Zvlášť vyhrocený byl podle bývalého generála spor o protiofenzivu v roce 2023, která nakonec selhala.
Zalužnyj tvrdí, že plán připravený ve spolupráci s partnery z NATO ztroskotal proto, že prezident a další představitelé nebyli ochotni poskytnout potřebné zdroje. Původní strategie počítala se soustředěním sil do jednoho hlavního směru útoku. Cílem bylo osvobodit částečně okupovanou Záporožskou oblast, včetně klíčové jaderné elektrárny, a následně postupovat na jih k Azovskému moři. Tím by se přerušil pozemní koridor, kterým ruská armáda zásobovala anektovaný Krym.
Úspěch operace podle Zalužného vyžadoval masivní, koncentrované nasazení jednotek a prvek taktického překvapení. Místo toho ale byly síly rozptýleny na širokém území, což zásadně oslabilo jejich úderný potenciál. Zalužného popis odchýlení se od původního plánu potvrdili deníku The Washington Post i dva západní představitelé.
Neúspěšná protiofenziva v kombinaci se spory ohledně rozsahu mobilizace nakonec Zalužného stála post v čele armády. V únoru 2024 ho Zelenskyj odvolal a později oznámil jeho jmenování velvyslancem ve Velké Británii.
Političtí analytici tento krok široce vnímali jako snahu oslabit pozici populárního Zalužného coby potenciálního politického rivala a odstranit ho z každodenního dění v zemi. Průzkumy veřejného mínění však Zalužnému navzdory tomu v hypotetickém souboji o prezidentské křeslo přisuzují mírný náskok před Zelenským, jehož popularita postupně slábne v důsledku únavy společnosti z války i korupčních skandálů v okruhu prezidentových spolupracovníků.
Sám Zalužnyj se debatám o politických ambicích dlouhodobě vyhýbá. Tvrdí, že nechce v době války přispívat k rozdělení společnosti. Navzdory spekulacím médií jakékoli přípravy na volební kampaň popírá. „Dokud válka neskončí nebo nebude zrušen výjimečný stav, nebudu o těchto věcech mluvit ani v tomto směru podnikat žádné kroky,“ uvedl.






Na pomezí Evropské unie a Ruska se mladí Estonci učí něco, co většina jejich vrstevníků v západní Evropě zná jen z historie. V pobaltské zemi je povinná vojenská služba pro muže mezi 18 a 27 lety, a kdo nastoupí, získá výcvik s moderními zbraněmi i zkušenosti, které jinde nenajde: od hledání min po 24hodinový raft na otevřeném moři.



Fotbalisté Plzně ve 26. kole první ligy porazili doma 2:0 Bohemians. Pražané dohrávali bez vyloučeného brankáře Frühwalda, Plzeň si upevnila 3. místo. V dalších utkáních remizoval Liberec s Teplicemi 1:1, dělbou bodů skončil i duel Olomouce s Karvinou (2:2).



Simona Bubeníčková obsadila na paralympijských hrách druhé místo v běhu na lyžích na 20 km volnou technikou a vybojovala v Itálii čtvrtou medaili a třetí stříbrnou. Čeští hokejisté ztratili v duelu o bronz na paralympijských hrách s Čínou dvoubrankový náskok a po porážce 2:3 nedosáhli na zisk premiérové medaile.






České firmy jsou nadprůměrně konkurenceschopné ve vývozu produktů a součástek klíčových pro energetickou transformaci. Ukazuje to žebříček Greenplexity Harvardovy univerzity, ve kterém se Česko umístilo na 3. místě. Aby tuzemské firmy mohly využít velký ekonomický potenciál této oblasti, musí se však nejprve vymanit z pozice „pouhého“ subdodavatele.