


Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách. Řekla to dnes večer v pořadu stanice TF1 po dnešním verdiktu odvolacího soudu, který ji sice uznal vinnou ze zneužití veřejných prostředků, ale zkrátil původní délku zákazu kandidovat na veřejné funkce.

Podle serveru The Guardian zároveň uvedla, že se kvůli části rozsudku obrátí na kasační soud.
"Dnes večer jsem kandidátka v prezidentských volbách," oznámila Le Penová. Ukončila tak nejistotu ohledně toho, zda se bude počtvrté ucházet o nejvyšší politický post ve Francii, napsala agentura AFP. Dříve francouzská politička tvrdila, že v prezidentských volbách nebude kandidovat, pokud bude muset nosit elektronický náramek, protože by to narušilo kampaň a podkopalo její důvěryhodnost.
Dnes večer podle agentury Reuters řekla, že se kvůli verdiktu odvolacího soudu obrátí na kasační soud a dokud ten nevynese verdikt, nebude muset elektronický náramek nosit. Podle webu The Guardian hodlá u nejvyššího francouzského soudu napadnout právě tu část dnešního rozhodnutí, která jí ukládá nosit náramek po dobu jednoho roku.
Odvolací soud dnes potvrdil dřívější verdikt soudu nižší instance a uznal Le Penovou vinnou ze zneužití veřejných prostředků kvůli placení zaměstnanců její strany Národní sdružení (RN) penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu. Zároveň ale pozměnil trest.
Uložil jí tři roky vězení, z toho rok s elektronickým náramkem a dva roky podmíněně. Politička se také nesmí ucházet o volenou veřejnou funkci po dobu 45 měsíců, z toho 30 měsíců podmíněně. Očekává se, že zbývajících 15 měsíců zákazu bude zpětně započítáno od původního rozsudku, napsala dříve AFP.
Francouzský soud vynesl první rozsudek loni 31. března, kdy Le Penovou shledal vinnou z toho, že mezi lety 2004 a 2016 zavedla systém, jehož prostřednictvím vyplácela z prostředků europarlamentu platy zaměstnancům RN, které se tehdy jmenovalo Národní fronta (FN) a potýkalo se s finančními problémy. Soud odhadl, že škoda dosáhla 2,8 milionu eur. Le Penové soud loni vyměřil čtyři roky odnětí svobody, z toho dva podmíněně, dva s elektronickým náramkem, a pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
Sedmapadesátiletá politička tehdy rozhodnutí označila za politické a za hon na čarodějnice. Dnes večer podle The Guardian uvedla, že je nevinná a s rozhodnutím odvolacího soudu nesouhlasí. Zároveň je prý ráda, že soud poskytl Francouzům svobodu volit tím, že zkrátil výši jejího zákazu kandidovat do veřejné funkce.
Le Penová se ucházela o prezidentský úřad ve volbách v letech 2012, 2017 a 2022, pokaždé neúspěšně. Tentokrát průzkumy naznačují, že favoritem v prvním kole bude kandidát Národního sdružení. Případné druhé kolo je podle AFP otevřenější. Pokud by nekandidovala Le Penová, podle médií přichází v úvahu třicetiletý šéf RN Jordan Bardella.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.