Rangún - Vězněná vůdkyně barmské opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD) Aun Schan Su Ťij se v pondělí v Rangúnu setkala s hlavním zmocněncem generálního tajemníka OSN pro Myanmar (Barmu) Ibrahimem Gambarim.
Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda k setkání dojde. Když byl totiž Gambari v Rangúnu loni v srpnu naposledy, odmítla se s ním držitelka Nobelovy ceny míru bez udání důvodu setkat. Její krok byl pak většinově vykládán jako výraz nespokojenosti s tím, jak si Gambari ve své roli vede.
Nynější návštěva nigerijského diplomata je již jeho sedmou cestou do Barmy od chvíle, co byl v roce 2006 do své funkce jmenován. Kritici mu ale vyčítají, že svůj úkol - pomoci navázat mezi barmskou juntou a opozicí dialog a prosadit v zemi demokratické změny - nezvládá. Proto byli představitelé NLD opatrní i v hodnocení pondělního setkání.
"Nemůžeme schůzku považovat za pozitivní krok, je potřeba vyhodnotit až celkové výsledky (Gambariho) návštěvy," řekl agentuře Mizzima mluvčí NLD Nyan Win, který byl hodinovému jednání v rangúnské státní rezidenci osobně přítomen spolu s dalším čtyřmi členy ústředního výkonného výboru strany.
Představitelé NLD na Gambariho apelovali, aby na barmskou vládu vyvinul větší tlak ohledně splnění jejich čtyř základních požadavků: 1) propuštění všech politických vězňů, 2) uznání výsledků posledních svobodných voleb z roku 1990, 3) svolání parlamentu na základě těchto výsledků, 4) revizi nové ústavy.
Za naprosto minimální podmínku považují zástupci NLD právě propuštění politických vězňů. Nyan Win proto také varoval, že by generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který Barmu navštívil těsně po ničivém cyklónu Nargis loni v květnu, neměl do Barmy znovu jezdit, dokud junta nepustí na svobodu Su Ťij, místopředsedu NLD Tina Oo a další vězně svědomí.
Barma či Myanmar, jak zní oficiální, ale opozicí a některými západními vládami neuznávaný název této jihoasijské země ovládané už bezmála půl století vojenskou juntou, patří k nejméně demokratickým režimům na světě.
Podle odhadů humanitárních organizací je v barmských žalářích drženo bezmála 2100 politických vězňů. Jejich počet navíc neustále roste, přestože mezinárodní společenství generály opakovaně vyzvalo k osvobození všech osob vězněných v Barmě pro jejich politické názory.
