reklama
 
 

Budou Češi bojující na Ukrajině stíháni? Záleží na motivech

28. 8. 2014 5:30
Zpravodajské služby odhadují počet Čechů bojujících na Ukrajině do třiceti, ve skutečnosti jich ale může být i víc. Armáda se k otázce, zda by mohli být trestně stíháni, odmítá vyjadřovat.

Praha - Češi bojující na Ukrajině v řadách proruských separatistů či naopak v jednotkách ukrajinských oligarchů "zadělávají" v tuzemsku na rozporuplnou legislativní zápletku.

Armáda se k otázce, zda by mohli být trestně stíháni, odmítá vyjadřovat, politici specializující se na bezpečnost dávají nejisté odpovědi.

Shodují se však na jednom: Záleží na motivacích jednotlivců bojujících v cizině a konečné slovo by musel mít ve výkladu zákonů soud.

Zpravodajské služby odhadují počet Čechů bojujících na Ukrajině do třiceti, ve skutečnosti jich ale může být i víc. O své příslušnosti k separatistům veřejně promluvil například učitel tělocviku z Brna a voják v záloze Ivo Stejskal (o němž některé zdroje z Ukrajiny - což je ovšem informace nepotvrzená a jen velmi těžko ověřitelná - tvrdí, že spolu s dalším Čechem Vojtěchem Hlinkou ze Žatce u vesnice Mijusinsk na východní Ukrajině tento měsíc padl).

Stejskal říkal, že jej do řad doněckých separatistů zavedla genocida "rusko-ukrajinského" lidu.

"Jsem Slovan - i tady bojují Slované. Když jsem viděl, co se stalo v Oděse, nemohl jsem zůstat v klidu. Člověk se musí rozhodnout, jestli přijede, nebo ne. Když si jenom řekneme, že to, co se stalo v Oděse, je špatné, tak to nestačí. Musíme přijet a jít bojovat. Přijeli sem i muži z Itálie nebo ze Srbska. A z mnoha zemí celého světa," vysvětloval  Stejskal shromážděným lidem v Doněcku své pohnutky.

Právě Stejskalem zmíněné Srbsko oznámilo, že hodlá trestně stíhat dobrovolníky, kteří bojují v řadách separatistů na východě Ukrajiny. "Pro Srbsko a jeho lid skončily války už před dlouhou dobou. Vyhlížíme mírumilovnou budoucnost," prohlásil srbský premiér Aleksandar Vučič.

Lze soudit Ukrajince s českým občanstvím?

K postavení a případnému trestnímu postihu Čechů bojujících na Ukrajině se velení české armády odmítlo ústy svého mluvčího Jana Šulce vyjádřit. Názor na postup v této věci však mají poslanci či senátoři zabývající se obranou země.

"Pouštíme se na hodně tenký led. Úplně jasno v tom nemám," říká jeden z předních bezpečnostních expertů Antonín Seďa (ČSSD) z výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. A dodává: "Mluvíme tu o regulérní občanské válce, jíž se mohou na jedné či druhé straně účastnit Ukrajinci s českým občanstvím a navíc se zcela odlišnými motivy. Třeba jen proto, že chrání své domovy před zničením. Kdo bude tyto lidi v Česku trestně stíhat a případně i soudit? A jak určit, že se třeba na Ukrajině dopouštěli válečných zločinů? Vždyť tam mohli působit jako zdravotníci - byť v řadách separatistů."

Seďa nicméně přiznává, že muži na straně separatistů porušují ukrajinské zákony, když bojují za odtržení Doněcka. A poukazuje na další problém: jak posuzovat bývalé vojáky či policisty, kteří jsou najímáni západními bezpečnostními agenturami a vysíláni třeba do Afghánistánu?

Místopředseda výboru pro obranu dolní komory Parlamentu Ivan Gabal (za KDU-ČSL) má naopak jasno: Češi bojující na straně separatistů porušují mezinárodní právo i tím, že vstupují do neoznačených ozbrojených band na území cizího státu a usilují navíc o jeho rozdělení.

"Jde o kriminální živly a měli by být podle toho i souzeni. Stejně jako ti, kteří by se přidali k silám takzvaného Islámského státu, bojujícím v Iráku. Proruští separatisté nejsou ničím jiným než ozbrojenými tlupami, které porušují tamní zákony. A na svědomí mohou mít i vážné zločiny v podobě terorizování obyvatelstva."

Gabal proto nepochybuje, že podobní lidé musí být - stejně jako v Srbsku - trestně stíháni.

Poslankyně Černochová: Polsko bych šla bránit

Na nejednoznačnost posuzování účasti Čechů v bojích na Ukrajině poukazuje i poslankyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS): "Kdo posoudí v chaotické občanské válce na Ukrajině, kdo je ten dobrý a kdo naopak ten špatný? Trestných činů se mohou dopouštět jak Češi na straně separatistů, tak ti v řadách praporů, které financují ukrajinští oligarchové."

Vytváření "soukromých armád" s sebou nese nemalé riziko. S podnikateli se totiž snaží kromě ukrajinského ministerstva vnitra či obrany domluvit rovněž separatisté ve výbušném Donbasu, které Kyjev označuje za teroristy.

Poslankyně Černochová kromě toho poukazuje na muže s dvojím občanstvím, na které by se podle všeho tím pádem nevztahoval český branný zákon o nepřípustnosti služby v cizím vojsku. Jenomže lze považovat za vojsko jednotky (či snad bandy?) proruských separatistů či ukrajinských praporů domobrany? Nejspíše ne.

Na tento zcela nový "bojový fenomén" ani nemůže současný branný zákon podle bezpečnostních expertů reagovat. Rozpaky poslankyně Černochové jsou patrné i z následujícího konstatování: "Pro stíhání a souzení Čechů bojujících na Ukrajině musíme znát jejich motivy. A já bych nerada házela všechny do jednoho pytle. Může třeba jít jen o ty, kteří vyrazili za pomocí příbuzným či přátelům v obklíčeném Doněcku."

Na pořadu dne poslanců je nyní projednání nové branné legislativy, a pokud někdo podle Černochové vystoupí se smysluplnou změnou, která vezme účast Čechů v konfliktu podobnému tomu na Ukrajině v potaz, poslankyně nebude proti. Pokud by podle ní bylo někdy v budoucnu napadeno Polsko, kde má příbuzné, půjde tuto zemi bez váhání bránit.

V tomto případě by ovšem nespáchala trestný čin, protože - jak se píše ve stávajícím branném zákoně - "bez souhlasu prezidenta republiky může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu český občan za předpokladu, že tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem (v tomto případě NATO - pozn. red.)".

Prezident republiky může dokonce "za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu vyzvat vojáky v záloze, kteří působí v zahraničí, aby vstoupili do ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do něhož se mohou dostat." Podobný krok považují navíc české zákony "za mimořádnou službu".

Senátor Bublan: O vině ať rozhodne soud

Nehledě na různost názorů při posuzování účasti Čechů v bojích na Ukrajině se exministr vnitra a senátor za ČSSD František Bublan domnívá, že je minimálně nutné, aby se vědělo, kolik Čechů a kdo konkrétně "prošel boji v Doněcku či Luhansku".

O což se podle mluvčího Bezpečnostní informační služby Jana Šuberta kontrarozvědka i snaží.

Deníku Aktuálně.cz kromě toho Šubert již dříve řekl, že pokud je například "voják v záloze bezúhonný, neexistuje zákonný důvod, jak mu zabránit, aby opustil republiku. Podnikáme ale maximum, abychom věděli, zda se nějaký radikál, který bojoval v zahraničí a získal tam výcvik i zkušenosti, vrací do republiky. Existuje totiž riziko, že by v Česku mohl podnikat násilné akce. Zatím ale nevíme, že by se nějaký český občan, který válčil v zahraničí - ať už na Ukrajině či v Sýrii -, vracel zpět domů."

Bublan upozorňuje kromě toho i na další citlivý aspekt. Ukrajina se potýká s riziky svého rozpadu, takže není možné, aby ji nyní i Česko oficiálními postoji či zákony při hodnocení bojujících stran "rozdělovalo". Jako nejjednodušší řešení se proto i Bublanovi jeví postoj srbského premiéra Aleksandra Vučiče. Tudíž: trestně stíhat všechny Čechy, o nichž bude známo, že bojovali na Ukrajině.

"A nezávislý soud ať rozhodne o jejich případné vině. Zákony bych kvůli sympatizantům s proruskými separatisty či s ukrajinskou domobranou nedoplňoval," navrhuje Bublan.

Aby nebylo komplikací při hodnocení účasti Čechů v cizích armádách málo, bezpečnostní analytici zmiňují i další sporný fakt: služba ve francouzské Cizinecké legii není se vstupem Česka do NATO už posuzována jako trestný čin služby v cizím vojsku, přičemž není tajemstvím, že Češi vždy byli v legii hojně zastoupeni. Cizinecká legie nicméně občas působí i v oblastech, kam by český Parlament své vojáky nejspíše nevyslal.

_____

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!

autor: Jan Gazdík | 28. 8. 2014 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama