Armádní velitelé příslušníky ruských etnických menšin mnohdy posílají do těch nejnebezpečnějších akcí - a častěji také na Ukrajině umírají. "Toto krveprolití musí přestat. Naši chlapci umírají," vyzývá Olga Odojevová, švagrová jednoho z mrtvých vojáků.
Bulat Odojev se k vojsku přidal před deseti lety, podobně jako řada mladých mužů z Burjatska. V chudém regionu daleko na východě Ruska není mnoho příležitostí k obživě a armáda nabízí relativně dobrý plat i jistější budoucnost, popisuje v reportáži britský deník The Guardian. Odojev padl 15. března v bitvě na kraji Kyjeva.
"Nechtěl zklamat svoje kluky. Měl pocit, že je jeho povinností tam jít. Naše rodina má jiný názor než ruské úřady, ale co s tím můžeme dělat?" ptá se jeho švagrová Olga jen několik hodin po pohřbu, kde stovky příbuzných oplakávaly čtyři zemřelé vojáky.
Moskva téměř nezveřejňuje informace o svých padlých v bojích. Podle posledních informací Kremlu z 25. března na Ukrajině zemřelo 1351 vojáků. Skutečná čísla jsou ale pravděpodobně násobně vyšší. Ukrajinci tvrdí, že od začátku invaze přišlo o život více než 17 tisíc ruských vojáků, NATO hovoří o ztrátách v řádu několika tisíc.
Ruské úřady rovněž neuvádí jména mrtvých, a rodiny tak často neví, co se s jejich syny nebo manžely stalo. "Začíná být jasné, že mnoho vojáků, kteří umírají, pochází z chudších republik etnických menšin, jako je Burjatsko, Kalmycko a Dagestán," cituje list The Guardian odborníka na ruskou armádu Pavla Luzina.
Jeho slova potvrzují i lidskoprávní organizace, které ze zpráv na sociálních sítích, seznamů naverbovaných vojáků nebo z příběhů lidí z fronty dokazují, že nepoměrně velká část mrtvých ruských vojáků pochází z etnických menšin.
Na Ukrajině od roku 2015
Rusko je rozdělené na 85 federálních subjektů, z toho je 22 republik, které vznikly už za Sovětského svazu a mají reprezentovat jednotlivé "neruské" etnické menšiny. V Burjatsku tvoří etničtí Burjatové necelou polovinu z celkem jednoho milionu obyvatel. Většina z nich praktikuje tradiční směs buddhismu a šamanství. Právě odtud podle Luzina pochází řada vojáků na nižších armádních postech.
Tito vojáci jsou navíc často posíláni do nejvíce nebezpečných misí. "Bohužel, běžní Rusové se budou méně starat o smrt Burjata nebo Darga (obyvatelé Dagestánu, pozn. red.) než o modrookého vojáka z Moskvy nebo Petrohradu," vysvětluje. Na Ukrajině někteří z nich podle Luzina bojovali už v roce 2015 po boku proruských separatistů.
Kamil Galejev, expert na ruskou armádu, který pracuje pro americký think tank Wilson Centre, analyzoval jména zraněných vojáků, kteří jsou ošetřovaní v nemocnici v Rostově na Donu na jihu Ruska. Došel k závěru, že více než polovina vojáků má typická muslimská jména jako Mohamed, které jsou velmi častá v kavkazském Dagestánu.
Strach z odporu
Rádio Svoboda v Dagestánu oznámilo, že zemřelo nejméně 130 tamních vojáků, senátor za sibiřskou republiku Tuva u mongolských hranic hovořil o 96 zabitých krajanech. Pokud bychom oba tyto údaje sečetli, jednalo by se dle oficiálních dat ruských ztrát asi o čtvrtinu všech padlých Rusů na Ukrajině. Vjačeslav Marchajev, který Burjatsko zastupuje v ruské dumě, patří k jednomu z mála politiků, kteří válku kritizovali. Dokonce obvinil prezidenta Vladimira Putina, že chce proti Kyjevu zahájit plnohodnotnou válku.
Stanice BBC v reportáži z Charkova také poznamenala, že jen malou část zdejších jednotek tvoří etničtí Rusové. "Nejsou to skuteční Rusové. Nevědí, proč jsou tady," říká jeden z ukrajinských vojáků.
Zjišťovat skutečný počet mrtvých nebo jejich identitu je ale v Rusku nebezpečné. Podle nového zákona hrozí lidem, kteří zpochybní oficiální výklad "speciální vojenské operace" na Ukrajině nebo jen zmíní slovo válka, až 15 let vězení. I v burjatském městě Ulan-Ude se tak lidé bojí otevřeně nesouhlasit s režimem.
"Je tu velká skupina mladých lidí, kteří vidí, co se ve skutečnosti děje," líčí Guardianu místní umělec, který si ze strachu přál zůstat v anonymitě. "Cítíme, že umíráme ve válce, která není naším bojem. Ale ohradit se je nebezpečné."
