


Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout. V projevu na závěr sjezdu strany v Erfurtu to dnes řekla její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Dvoudenní sjezd AfD, kterou německá civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, doprovázely protesty. V sobotu se na nich sešlo podle policie 31.000 lidí, dnes byla účast výrazně nižší.

V září se budou konat volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku-Anhaltsku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku. AfD podle průzkumů oboje vyhraje, její sasko-anhaltský lídr Ulrich Siegmund má přitom reálnou šanci, že se stane prvním zemským premiérem z AfD. Volit budou v září nové vedení města rovněž obyvatelé Berlína. AfD by podle posledního průzkumu mohla obsadit třetí příčku a zdvojnásobit svůj zisk z posledního hlasování.
"Budeme vládnout," řekla v závěrečném projevu sjezdu s odkazem na podzimní volby Weidelová. "Musíme se konečně dostat z opozice," řekl spolupředseda strany Tino Chrupalla. AfD podle něj opět postaví Německo na nohy. Weidelovou i Chrupallu delegáti sjezdu v sobotu potvrdili ve funkci na další dva roky.

V sobotu sjezd provázely v ulicích Erfurtu velké demonstrace, na které podle policie dorazilo 31.000 lidí. Podle organizátorů jich ale bylo až 50.000. Policie dnes uvedla, že se demonstrace v naprosté většině obešly bez incidentů.
Dnešní protesty už byly výrazně menší než ty sobotní. Jejich bilanci zatím policie nezveřejnila. K protestům proti AfD vyzvaly odbory, různé iniciativy nebo aktivistické skupiny, ale i někteří politici.
AfD je v současnosti největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí připisují 26 až 29 procent. Volby by tak nyní strana vyhrála.
Loni v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby, označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že by návrh na zákaz strany měl u ústavního soudu naději na úspěch.
Na víkendovém sjezdu chtěla AfD především ukázat jednotu. Podle komentátorů se jí to z velké části podařilo, přece jen ale bylo znát, že na některé věci mají členové strany odlišné názory.
Sasko-anhaltská odnož AfD si například do programu před zářijovými volbami napsala, že "harmonickou rodinu tvoří matka, otec a děti" a že taková rodina je "prokazatelně nejlepším předpokladem pro dobrý a zdravý vývoj dítěte". Sama Weidelová má přitom manželku původem ze Srí Lanky, se kterou vychovává ve Švýcarsku dvě děti.
"Můžou si tam napsat, co chtějí. Můj život vypadá jinak," řekla k tomu Weidelová stanici RTL/ntv. "Moje děti mají tu nejlepší výchovu, ty nejlepší předpoklady... Ke stejnopohlavním párům je třeba přistupovat rovnoprávně," dodala.



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.



Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).



Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.



Peking oznámil, že český občan zadržovaný v Číně je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.