Buddhisté v tažení proti islámu. Mírumilovné náboženství zažívá obrat k násilí

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 7. 2019 19:56
"Cílem muslimů je převzít celou naši zem a všechno, čeho si ceníme. Pomyslete na to, co bývaly buddhistické země: Afghánistán, Pákistán, Kašmír, Indonésie. Všechny byly zničeny islámem," stýská si opat buddhistického kláštera ve městě Gintota na jihu Srí Lanky. V zemi, kde buddhisté tvoří naprostou většinu obyvatel, ukazuje toto tradičně mírumilovné náboženství svoji druhou tvář. Stoupenci nacionalismu věří, že jejich víra je v ohrožení. A největším nepřítelem je islám.
Buddhistické shromáždění na Srí Lance. Buddhističtí nacionalisté se v neděli sešli ve městě Kandy.
Buddhistické shromáždění na Srí Lance. Buddhističtí nacionalisté se v neděli sešli ve městě Kandy. | Foto: Reuters

Duchovní bojovníci, kteří musí bránit svou víru. Tak se prezentují někteří charismatičtí buddhističtí mniši, jejichž moc a politický vliv stoupají v asijských zemích, jako je Srí Lanka nebo Barma. Muslimové tu tvoří jen zlomek populace, přesto v nich stoupenci buddhismu vidí hrozbu. 

Buddhistický nacionalismus je na vzestupu. V Barmě dochází podle OSN od roku 2017 ke genocidě muslimských Rohingů. Na Srí Lance se po teroristických útocích spáchaných v několika křesťanských kostelích v únoru letošního roku vzedmula vlna nenávisti proti islámu.

Vlivný buddhistický mnich držel hladovku jako protest proti muslimským členům srílanské vlády, které považoval za spojence s teroristy. Devět ministrů následně v červnu rezignovalo. 

Buddhisté ale bojují i mnohem radikálnějšími způsoby. Snímky rozzuřeného davu buddhistů útočícího na muslimy nebo Molotovových koktejlů vybuchujících v mešitách se v posledních několika letech objevují stále častěji.

"Takovou nenávist ze strany buddhistů jsme nikdy předtím necítili," svěřil se americkému deníku New York Times Mohamed Nasír, imám z mešity ve srílanském městě Gintota, které se stalo před dvěma lety cílem podobného útoku. "Teď jejich mniši šíří zvěsti o tom, že do této země nepatříme a měli bychom odejít. Ale kam bychom měli jít? Tohle je náš domov."

Vymírající náboženství

Mniši stojící v čele tažení proti islámu se opírají především o argument, že existence buddhismu je v ohrožení. Ačkoliv buddhisté tvoří drtivou většinu hned v několika asijských státech, jako Kambodža, Laos nebo Thajsko, z globálního měřítka počet jejich stoupenců klesá.

Jak vychází z průzkumu amerického institutu Pew Research Center, naopak nejrychleji rostoucím náboženstvím je právě islám. Do roku 2050 má být muslimů skoro stejně jako křesťanů.

Ve srílanském městě Kandy se v neděli sešlo několik stovek mnichů. Shromáždění svolala buddhistická nacionalistická organizace Bodu Bala Sena, jejíž vůdci stojí za protesty, nepokoji a výtržnostmi namířenými proti muslimské menšině v zemi. Snaží se oslovit co nejvíce praktikujících buddhistů v zemi a vytvořit politickou sílu.

"My duchovní bychom měli usilovat o vytvoření sinhálské vlády. Vytvoříme parlament, který bude zodpovědný za zemi a který ochrání Sihnálce," hlásal podle agentury Reuters na shromáždění jeden ze vůdců organizace Galagoda Gnanasara. Sinhálci jsou hlavní etnickou skupinou na Srí Lance, která vyznává buddhismus.

Podle Gnanasary a jeho stoupenců jsou muslimové, kteří tvoří necelých 10 procent obyvatel Srí Lanky, nebezpeční a příliš ovlivnění radikálním islámem z Blízkého východu.

"Jeho slova ospravedlňují nenávist"

K ještě většímu shromáždění došlo v květnu v Barmě v metropoli Rangún. Tisíce lidí se sešly na akci pořádané buddhistickým mnichem, který veřejně velebil barmskou armádu. Ta má na svědomí aktuální tažení proti všem muslimským Rohingům v Arakanském státě na západě Barmy, které spustil útok rohingských povstalců na stanoviště policie.

Za poslední dva roky ze země uteklo kolem 700 tisíc muslimů. OSN situaci v Arakanském státě označila za genocidu. Vojáci vypalovali vesnice, vraždili a znásilňovali jejich obyvatele.

Přesto někteří mniši počínání armády neodsuzují. Ještě v roce 2007 se přitom buddhističtí mniši stali symbolem mírových protestů proti vládní juntě, kterým se podle barvy jejich oděvů říká šafránová revoluce.

Teď ale nejvýznamnější představitelé buddhismu podporují boj proti muslimům. Jedním z nich je i Sitagu Sayadaw, jeden z nejvlivnějších buddhistických mnichů v zemi, který uprchl z Barmy do exilu v roce 1988. Někdejší disident, který se setkal s americkým prezidentem Barackem Obamou i papežem Františkem, teď brojí proti muslimům a na veřejných vystoupeních se staví na stranu armády.

"Jeho slova ospravedlňují nenávist," vysvětluje americkému listu New York Times antropolog Daw Khin Mar Mar Kyi z britské Oxfordské univerzity. "Když někdo tak respektovaný něco řekne, lidé ho poslouchají."

Odborník barmského původu dodává, že protimuslimské názory se mezi buddhisty v zemích, kde skoro žádní muslimové nežijí, šíří hlavně pomocí sociálních sítí. "Mluvil jsem s tolika mnichy, že je mi jasné, že Facebook povzbuzuje jejich nenávist. Zjistili, že islamofobie existuje i na Západě, a mají pocit, že to ospravedlňuje jejich smýšlení."

Video: Výtržníci na Srí Lance ničí mešity a obchody patřící muslimům

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 3 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 3 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy