Je to varování nebo pochvala? Zpráva Evropské komise rozdělila české europoslance

Česko si ve výroční zprávě Evropské komise o stavu právního státu vysloužilo pochvalu za nezávislou justici, zároveň ale i kritiku kvůli střetu zájmů, médiím a přijímání zákonů. Zpráva rozdělila i české europoslance – podle opozice jde o varování, vládní zástupci v ní naopak vidí potvrzení, že český právní stát funguje.

Evropská komise minulý týden zveřejnila svou každoroční zprávu o stavu právního státu ve všech členských zemích Evropské unie. Hodnotí v ní fungování soudů, boj proti korupci, svobodu médií i kvalitu demokratických institucí.

Zpráva vyšla už posedmé a má sloužit jako nástroj včasného varování i ochrany demokracie v Evropské unii.

V české kapitole Evropská komise pozitivně hodnotí soudnictví. Veřejnost mu důvěřuje více než v minulosti a české soudy patří při řešení občanských a obchodních sporů k nejrychlejším v Evropské unii.

Pozitivně hodnocen je také nový dvoustupňový systém kárných řízení pro soudce a státní zástupce.

Podle eurokomisaře pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitelů Michaela McGratha je právní stát základem demokratické a prosperující Evropy, protože chrání občany, omezuje zneužívání moci a posiluje důvěru v instituce, řekl při představení dokumentu.

Slabší pravidla pro střet zájmů

Kritiku vůči Česku komise směřuje k pravidlům pro střet zájmů. Podle zprávy se nepodařilo prosadit širší reformu, která měla zpřesnit pravidla pro skutečné majitele firem a omezit střety mezi veřejnými funkcemi a soukromými podnikatelskými zájmy.

Komise si navíc všímá toho, že letos v červnu předložili čeští poslanci návrh novely právních předpisů o střetu zájmů, který například nahrazuje pojem ovládající osoba pojmem skutečný majitel.

Tato úprava by podle EK zúžila rozsah plošného zákazu poskytování dotací a zadávání veřejných zakázek společnostem ovládaným členy vlády.

Výhrady má komise také k etickým pravidlům pro poslance. Podle ní stále chybí jasnější pravidla například pro přechod politiků do soukromého sektoru po skončení jejich mandátu.

Obavy o veřejnoprávní média

Významnou část zprávy věnuje komise médiím. Upozorňuje, že návrh nové vlády na zrušení televizních a rozhlasových poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas vyvolal obavy odborníků i novinářských organizací.

Podle nich by změna mohla oslabit finanční stabilitu veřejnoprávních médií a tím i jejich nezávislost. Komise připomíná i protesty, které se kvůli těmto plánům konaly na jaře 2026.

Dalším problémem podle zprávy zůstává nedostatečná transparentnost vlastnictví médií. Připravovaná legislativa zatím nebyla schválena a veřejnost stále nemá jednoduchý přístup k informacím o skutečných vlastnících některých médií.

Evropská komise kritizuje také způsob přijímání některých zákonů. Podle zprávy se stále častěji používají zrychlené legislativní postupy nebo takzvané přílepky, tedy změny zákonů, které se přidávají k jiným návrhům bez dostatečné veřejné diskuse.

To podle komise snižuje transparentnost zákonodárného procesu a omezuje možnost připomínek odborníků i veřejnosti.

Varování i podpora

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) označil zprávu za důležité varování. „Za nejzávažnější považuji výhrady ke střetu zájmů,“ sdělil redakci. Podle něj navíc nejde o první výtku a Česko už mělo dostatek času na to vytvořit jasná, účinná a vymahatelná pravidla.

Také oblast postavení veřejnoprávních médií považuje za závažnou. „Nezávislá veřejnoprávní média nejsou luxusem ani institucemi sloužícími jedné části politického spektra. Jsou jednou z pojistek demokratického systému a jejich financování musí být stabilní, předvídatelné a dostatečně oddělené od momentálních zájmů vládní moci,“ upozornil.

„Velmi důležitá je také kritika způsobu přijímání zákonů. Komise upozorňuje na časté využívání zrychlených legislativních postupů a takzvaných přílepků, které mohou omezovat veřejnou diskusi, meziresortní připomínkové řízení a řádné hodnocení dopadů nové legislativy,“ uvedl lidovecký europoslanec.

„Kvalita právního státu se totiž neposuzuje pouze podle toho, jaké zákony země přijme, ale také podle toho, jakým způsobem je přijímá. Obcházení standardního legislativního procesu snižuje předvídatelnost práva a omezuje možnost odborné i veřejné kontroly,“ dodal Zdechovský.

Současně ale poukazuje na pozitivní hodnocení v oblasti soudnictví, která považuje za důkaz, že základní demokratické instituce v České republice fungují. „Nesmí se to ale stát záminkou k bagatelizaci ostatních výhrad,“ dodal.

Naopak europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO, Patrioti pro Evropu) zprávu Evropské komise považuje za potvrzení, že Česká republika zůstává zemí s fungujícím právním státem, nezávislou justicí a stabilními institucemi, sdělil redakci.

„Komise zároveň, stejně jako u ostatních členských států, uvádí několik doporučení pro další zlepšení. Nejde však o zjištění systémových nedostatků či ohrožení právního státu,“ myslí si.

Varování dostaly i další země

Velkou pozornost věnuje Komise dlouhodobě Slovensku a Maďarsku. U Slovenska v letošní zprávě upozorňuje na zhoršení situace v několika klíčových oblastech.

Největší obavy vyvolávají změny trestního práva přijaté v roce 2024, které podle Bruselu oslabily boj proti korupci a vedly k výraznému poklesu nových případů, zejména těch týkajících se korupce na vysoké úrovni.

Kritika se týká také nedostatečných pravidel pro lobbing a střet zájmů, nezávislosti veřejnoprávních médií i častého využívání zrychlených legislativních postupů.

V případě Maďarska komise konstatuje, že po nástupu nové vlády po šestnáctileté éře Viktora Orbána začaly reformy zaměřené na obnovu právního státu. Oceňuje například změny v oblasti veřejných zakázek a majetkových přiznání.

Současně ale upozorňuje, že přetrvávají vážné nedostatky v nezávislosti justice, boji proti korupci i svobodě médií. Podle zprávy stále chybějí přesvědčivé výsledky při stíhání korupce na vysoké úrovni, problematický zůstává politický vliv na státní zastupitelství a novináři nadále čelí překážkám při výkonu své práce.