Brusel navrhl nový azylový systém: Přijměte migranty, nebo zařiďte jejich návrat domů

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 9. 2020 15:25
Evropská komise představila návrh nového azylového a migračního sytému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie.
Uprchlíci v Řecku.
Uprchlíci v Řecku. | Foto: Reuters

Balíček, kterým komise hodlá nahradit stávající a v migrační krizi minulých let nepříliš funkční pravidla, má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu.

Zároveň počítá s tím, že solidarita s ostatními státy unie může mít různou podobu. Členské státy bloku budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl.

V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí. "Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je návrh novým začátkem unijní migrační politiky.

Na plánu povinného přerozdělování uprchlíků mezi další země v případě krize fakticky zkrachoval pokus o reformu unijního azylového systému z dílny předchozí komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem.

Komise počítá s tím, že systém umožní v řádu několika měsíců vracet mnohem větší procento migrantů bez nároku na azyl, než v současnosti, kdy je zpět z EU odeslána přibližně třetina. Návrh proto počítá se zavedením předběžných pětidenních prověrek a nejvýše dvanáctitýdenní procedury na hranicích, během níž by mělo být o dalším osudu žadatelů rozhodnuto.

Na rozdíl od neúspěšného systému povinných kvót, který spolu s Českem odmítlo také Polsko a Maďarsko, nabízí nyní EK zemím výběr. Pokud přijmou běžence z přetížených zemí či lidi zachráněné na moři, dostanou na každého člověka příspěvek 10 000 eur (270 tisíc korun).

Pokud nebudou chtít takové uprchlíky přijímat, mohou na své náklady zařídit návrat těch, kteří nemají právo na azyl.

Pouze v případě výjimečného přetížení některé země, které ostatní státy nezvládnou vyřešit na základě dobrovolnosti, by přišla na řadu "povinná solidarita". V jejím rámci by EK mohla připsat členské zemi část z počtu běženců určeného na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace.

Tento bod patrně vzbudí odpor u některých států unie, které jakékoli povinné přerozdělování dlouhodobě odmítají. Český ministr vnitra Jan Hamáček povinné přijímání migrantů vyloučil, na návrhu naopak ocenil rychlejší navracení migrantů.

Po novém systému založeném na solidaritě volaly zvláště Řecko či Itálie, jejichž úřady nápor běženců často nezvládaly a lidé i několik let pobývali v bídných podmínkách přetížených táborů. Návrh má sice těmto zemím ulevit, ale zároveň počítá s tím, že zajistí úvodní kontroly a hraniční procedury. Komise v návrhu také počítá s tím, že se bude přísněji kontrolovat, zda státy na vnější hranici plní všechny své povinnosti.

"Podle mého odhadu nebude žádný členský stát označovat tenhle návrh za perfektní," připustila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, že balíček čekají dlouhé diskuse. Podotkla však, že strach z povinného rozdělování běženců není na místě, neboť na rozdíl od kritické vlny syrských uprchlíků z roku 2015 dnes míří do Evropy hlavně ekonomičtí migranti bez nároku na azyl, kteří budou vraceni.

Již s ohledem na první reakce se očekává, že členské státy i Evropský parlament povedou o balíčku zahrnujícím změny několika unijních norem dlouhé diskuse. Ministry vnitra čeká první debata již začátkem října. Podle komise by v ideálním případě mohl reformovaný systém fungovat od roku 2023.

Přehled hlavních bodů návrhu Evropské komise

Předběžný screening

Migranti, kteří dorazí na hranice EU nebo budou zachráněni na moři, budou muset podstoupit podrobnou prověrku. Budou jim odebrány otisky prstů, vzorek DNA a zjišťována identita. Podstoupí také zdravotní a bezpečnostní kontrolu. Proces bude trvat nejvýše pět dní.

Urychlení procedur na hranicích

Lidé, u nichž bude málo pravděpodobné, že mají nárok na azyl, budou po úvodním screeningu na hranicích posuzováni výrazně rychleji než dnes. Zatímco v současnosti trvá procedura mnoho měsíců či dokonce několik let, komise hodlá docílit maximální lhůty 12 týdnů.

Solidarita na výběr

Členské státy si budou moci vybrat formu solidarity, kterou zvolí. První možností bude z přetížených jihoevropských zemí přebírat některé běžence, za což dostanou z unijní pokladny 10 000 eur (270 tisíc korun) na člověka. Další variantou je na své náklady zařídit jejich návrat do země původu. Státy si budou moci v zájmu plynulejší spolupráce vybírat k návratu migranty ze zemí, na něž mají nějaké vazby.

Krizové situace

Pokud budou do Evropy proudit statisíce uprchlíků s právem na azyl a země si je nedokážou rozebrat dobrovolně, přijde nejprve na řadu vyjednávání. V něm se budou moci státy zavázat k přijetí dalších běženců, aby se podařilo rozdělit více než 70 procent celkového počtu. Pakliže se to nepovede, bude moci komise přidělit jednotlivým státům určité množství z nerozdělených lidí. Brusel tvrdí, že k těmto situacím by mohlo dojít jen zcela výjimečně a že v současnosti tvoří většinu lidí mířících do Evropy migranti bez nároku na azyl.

Povinné přebírání

Komise bude v nouzové situaci vypočítávat, kolika uprchlíků by se jednotlivé státy mohly ujmout, podle výše jejich hrubého domácího produktu a počtu obyvatel. Každoročně tímto způsobem stanoví potenciální maximální podíl každé země a v případě krize bude moci členskému státu nařídit přijetí nejvýše poloviny z tohoto počtu lidí.

Schvalování

Návrhy z migračního balíčku počítají se změnami několika unijních norem, které budou schvalovat členské země a Evropský parlament. Již první reakce naznačují, že debata bude dlouhá a v některých bodech se finální verze může od představ komise lišit. Unijní exekutiva neočekává, že by systém mohl začít fungovat dříve než v roce 2023.

Video: Podmínky v uprchlických táborech jsou pekelné, líčí fotograf

Uprchlíci se jen přesunuli do jiného tábora, problémy ale zůstávají a podmínky jsou pekelné, na devět tisíc lidí je asi sto záchodů, říká Adam Hříbal. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 52 minutami

ÚOHS dal ministerstvu dopravy pokutu za tendr na registrační značky aut

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyměřil ministerstvu dopravy pokutu 200 000 korun za chybu při tendru na dodávku tabulek registračních značek. Upozornil na to server Zdopravy.cz, ČTK to potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Rozhodnutí není pravomocné a lze proti němu podat rozklad. Ten už ministerstvo připravuje, svůj postup při zakázce považuje resort nadále za správný.

Důvodem pro uložení pokuty bylo vyloučení společnost Eltodo z výběrového řízení kvůli tomu, že nezaokrouhlila nabídkovou cenu na celé koruny. "Jednalo se o formální požadavek na zpracování nabídky, jehož nesplnění není přiměřené považovat za oprávněný důvod pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Podle Úřadu tak došlo k ovlivnění výběru dodavatele. Vzhledem k tomu, že v dané věci již byla uzavřena smlouva, uložil Úřad za spáchání přestupku pokutu ve výši 200 000 korun," uvedl Švanda.

Ministerstvo dopravy s rozhodnutí nesouhlasí a připravuje proti němu rozklad. "Svůj postup, včetně rozhodování o vylučování účastníků zadávacího řízení, jsme porovnávali s judikaturou předsedy ÚOHS, přičemž máme i nadále za to, že jsme postupovali správně," sdělilo ministerstvo ČTK.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zeman dal milost matce pěti dětí, prominul jí pět trestů

Prezident Miloš Zeman z humanitárních důvodů udělil milost matce pěti nezletilých dětí. Prominul jí celkem pět trestů za méně závažnou trestnou činnost. Omilostněná nesplňuje podmínku závažného zdravotního stavu, které Zeman v jiných případech pro udělení milosti vyžaduje.

Prezident se rozhodl pro milost kvůli tomu, že se vzorně stará o pět nezletilých dětí, které by v případě jejího nástupu do výkonu trestu musely být umístěny do různých dětských domovů. Zohlednil také závažný duševní stav nejstarší dcery, které by odloučení od matky mohlo zhoršit její duševní stav, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy