Brusel navrhl nový azylový systém: Přijměte migranty, nebo zařiďte jejich návrat domů

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 9. 2020 15:25
Evropská komise představila návrh nového azylového a migračního sytému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie.
Uprchlíci v Řecku.
Uprchlíci v Řecku. | Foto: Reuters

Balíček, kterým komise hodlá nahradit stávající a v migrační krizi minulých let nepříliš funkční pravidla, má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu.

Zároveň počítá s tím, že solidarita s ostatními státy unie může mít různou podobu. Členské státy bloku budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl.

V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí. "Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je návrh novým začátkem unijní migrační politiky.

Na plánu povinného přerozdělování uprchlíků mezi další země v případě krize fakticky zkrachoval pokus o reformu unijního azylového systému z dílny předchozí komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem.

Komise počítá s tím, že systém umožní v řádu několika měsíců vracet mnohem větší procento migrantů bez nároku na azyl, než v současnosti, kdy je zpět z EU odeslána přibližně třetina. Návrh proto počítá se zavedením předběžných pětidenních prověrek a nejvýše dvanáctitýdenní procedury na hranicích, během níž by mělo být o dalším osudu žadatelů rozhodnuto.

Na rozdíl od neúspěšného systému povinných kvót, který spolu s Českem odmítlo také Polsko a Maďarsko, nabízí nyní EK zemím výběr. Pokud přijmou běžence z přetížených zemí či lidi zachráněné na moři, dostanou na každého člověka příspěvek 10 000 eur (270 tisíc korun).

Pokud nebudou chtít takové uprchlíky přijímat, mohou na své náklady zařídit návrat těch, kteří nemají právo na azyl.

Pouze v případě výjimečného přetížení některé země, které ostatní státy nezvládnou vyřešit na základě dobrovolnosti, by přišla na řadu "povinná solidarita". V jejím rámci by EK mohla připsat členské zemi část z počtu běženců určeného na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace.

Tento bod patrně vzbudí odpor u některých států unie, které jakékoli povinné přerozdělování dlouhodobě odmítají. Český ministr vnitra Jan Hamáček povinné přijímání migrantů vyloučil, na návrhu naopak ocenil rychlejší navracení migrantů.

Po novém systému založeném na solidaritě volaly zvláště Řecko či Itálie, jejichž úřady nápor běženců často nezvládaly a lidé i několik let pobývali v bídných podmínkách přetížených táborů. Návrh má sice těmto zemím ulevit, ale zároveň počítá s tím, že zajistí úvodní kontroly a hraniční procedury. Komise v návrhu také počítá s tím, že se bude přísněji kontrolovat, zda státy na vnější hranici plní všechny své povinnosti.

"Podle mého odhadu nebude žádný členský stát označovat tenhle návrh za perfektní," připustila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, že balíček čekají dlouhé diskuse. Podotkla však, že strach z povinného rozdělování běženců není na místě, neboť na rozdíl od kritické vlny syrských uprchlíků z roku 2015 dnes míří do Evropy hlavně ekonomičtí migranti bez nároku na azyl, kteří budou vraceni.

Již s ohledem na první reakce se očekává, že členské státy i Evropský parlament povedou o balíčku zahrnujícím změny několika unijních norem dlouhé diskuse. Ministry vnitra čeká první debata již začátkem října. Podle komise by v ideálním případě mohl reformovaný systém fungovat od roku 2023.

Přehled hlavních bodů návrhu Evropské komise

Předběžný screening

Migranti, kteří dorazí na hranice EU nebo budou zachráněni na moři, budou muset podstoupit podrobnou prověrku. Budou jim odebrány otisky prstů, vzorek DNA a zjišťována identita. Podstoupí také zdravotní a bezpečnostní kontrolu. Proces bude trvat nejvýše pět dní.

Urychlení procedur na hranicích

Lidé, u nichž bude málo pravděpodobné, že mají nárok na azyl, budou po úvodním screeningu na hranicích posuzováni výrazně rychleji než dnes. Zatímco v současnosti trvá procedura mnoho měsíců či dokonce několik let, komise hodlá docílit maximální lhůty 12 týdnů.

Solidarita na výběr

Členské státy si budou moci vybrat formu solidarity, kterou zvolí. První možností bude z přetížených jihoevropských zemí přebírat některé běžence, za což dostanou z unijní pokladny 10 000 eur (270 tisíc korun) na člověka. Další variantou je na své náklady zařídit jejich návrat do země původu. Státy si budou moci v zájmu plynulejší spolupráce vybírat k návratu migranty ze zemí, na něž mají nějaké vazby.

Krizové situace

Pokud budou do Evropy proudit statisíce uprchlíků s právem na azyl a země si je nedokážou rozebrat dobrovolně, přijde nejprve na řadu vyjednávání. V něm se budou moci státy zavázat k přijetí dalších běženců, aby se podařilo rozdělit více než 70 procent celkového počtu. Pakliže se to nepovede, bude moci komise přidělit jednotlivým státům určité množství z nerozdělených lidí. Brusel tvrdí, že k těmto situacím by mohlo dojít jen zcela výjimečně a že v současnosti tvoří většinu lidí mířících do Evropy migranti bez nároku na azyl.

Povinné přebírání

Komise bude v nouzové situaci vypočítávat, kolika uprchlíků by se jednotlivé státy mohly ujmout, podle výše jejich hrubého domácího produktu a počtu obyvatel. Každoročně tímto způsobem stanoví potenciální maximální podíl každé země a v případě krize bude moci členskému státu nařídit přijetí nejvýše poloviny z tohoto počtu lidí.

Schvalování

Návrhy z migračního balíčku počítají se změnami několika unijních norem, které budou schvalovat členské země a Evropský parlament. Již první reakce naznačují, že debata bude dlouhá a v některých bodech se finální verze může od představ komise lišit. Unijní exekutiva neočekává, že by systém mohl začít fungovat dříve než v roce 2023.

Video: Podmínky v uprchlických táborech jsou pekelné, líčí fotograf

Uprchlíci se jen přesunuli do jiného tábora, problémy ale zůstávají a podmínky jsou pekelné, na devět tisíc lidí je asi sto záchodů, říká Adam Hříbal. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 8 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 9 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

Další zprávy