Brusel navrhl nový azylový systém: Přijměte migranty, nebo zařiďte jejich návrat domů

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 9. 2020 15:25
Evropská komise představila návrh nového azylového a migračního sytému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie.
Uprchlíci v Řecku.
Uprchlíci v Řecku. | Foto: Reuters

Balíček, kterým komise hodlá nahradit stávající a v migrační krizi minulých let nepříliš funkční pravidla, má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu.

Zároveň počítá s tím, že solidarita s ostatními státy unie může mít různou podobu. Členské státy bloku budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl.

V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí. "Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je návrh novým začátkem unijní migrační politiky.

Na plánu povinného přerozdělování uprchlíků mezi další země v případě krize fakticky zkrachoval pokus o reformu unijního azylového systému z dílny předchozí komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem.

Komise počítá s tím, že systém umožní v řádu několika měsíců vracet mnohem větší procento migrantů bez nároku na azyl, než v současnosti, kdy je zpět z EU odeslána přibližně třetina. Návrh proto počítá se zavedením předběžných pětidenních prověrek a nejvýše dvanáctitýdenní procedury na hranicích, během níž by mělo být o dalším osudu žadatelů rozhodnuto.

Na rozdíl od neúspěšného systému povinných kvót, který spolu s Českem odmítlo také Polsko a Maďarsko, nabízí nyní EK zemím výběr. Pokud přijmou běžence z přetížených zemí či lidi zachráněné na moři, dostanou na každého člověka příspěvek 10 000 eur (270 tisíc korun).

Pokud nebudou chtít takové uprchlíky přijímat, mohou na své náklady zařídit návrat těch, kteří nemají právo na azyl.

Pouze v případě výjimečného přetížení některé země, které ostatní státy nezvládnou vyřešit na základě dobrovolnosti, by přišla na řadu "povinná solidarita". V jejím rámci by EK mohla připsat členské zemi část z počtu běženců určeného na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace.

Tento bod patrně vzbudí odpor u některých států unie, které jakékoli povinné přerozdělování dlouhodobě odmítají. Český ministr vnitra Jan Hamáček povinné přijímání migrantů vyloučil, na návrhu naopak ocenil rychlejší navracení migrantů.

Po novém systému založeném na solidaritě volaly zvláště Řecko či Itálie, jejichž úřady nápor běženců často nezvládaly a lidé i několik let pobývali v bídných podmínkách přetížených táborů. Návrh má sice těmto zemím ulevit, ale zároveň počítá s tím, že zajistí úvodní kontroly a hraniční procedury. Komise v návrhu také počítá s tím, že se bude přísněji kontrolovat, zda státy na vnější hranici plní všechny své povinnosti.

"Podle mého odhadu nebude žádný členský stát označovat tenhle návrh za perfektní," připustila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, že balíček čekají dlouhé diskuse. Podotkla však, že strach z povinného rozdělování běženců není na místě, neboť na rozdíl od kritické vlny syrských uprchlíků z roku 2015 dnes míří do Evropy hlavně ekonomičtí migranti bez nároku na azyl, kteří budou vraceni.

Již s ohledem na první reakce se očekává, že členské státy i Evropský parlament povedou o balíčku zahrnujícím změny několika unijních norem dlouhé diskuse. Ministry vnitra čeká první debata již začátkem října. Podle komise by v ideálním případě mohl reformovaný systém fungovat od roku 2023.

Přehled hlavních bodů návrhu Evropské komise

Předběžný screening

Migranti, kteří dorazí na hranice EU nebo budou zachráněni na moři, budou muset podstoupit podrobnou prověrku. Budou jim odebrány otisky prstů, vzorek DNA a zjišťována identita. Podstoupí také zdravotní a bezpečnostní kontrolu. Proces bude trvat nejvýše pět dní.

Urychlení procedur na hranicích

Lidé, u nichž bude málo pravděpodobné, že mají nárok na azyl, budou po úvodním screeningu na hranicích posuzováni výrazně rychleji než dnes. Zatímco v současnosti trvá procedura mnoho měsíců či dokonce několik let, komise hodlá docílit maximální lhůty 12 týdnů.

Solidarita na výběr

Členské státy si budou moci vybrat formu solidarity, kterou zvolí. První možností bude z přetížených jihoevropských zemí přebírat některé běžence, za což dostanou z unijní pokladny 10 000 eur (270 tisíc korun) na člověka. Další variantou je na své náklady zařídit jejich návrat do země původu. Státy si budou moci v zájmu plynulejší spolupráce vybírat k návratu migranty ze zemí, na něž mají nějaké vazby.

Krizové situace

Pokud budou do Evropy proudit statisíce uprchlíků s právem na azyl a země si je nedokážou rozebrat dobrovolně, přijde nejprve na řadu vyjednávání. V něm se budou moci státy zavázat k přijetí dalších běženců, aby se podařilo rozdělit více než 70 procent celkového počtu. Pakliže se to nepovede, bude moci komise přidělit jednotlivým státům určité množství z nerozdělených lidí. Brusel tvrdí, že k těmto situacím by mohlo dojít jen zcela výjimečně a že v současnosti tvoří většinu lidí mířících do Evropy migranti bez nároku na azyl.

Povinné přebírání

Komise bude v nouzové situaci vypočítávat, kolika uprchlíků by se jednotlivé státy mohly ujmout, podle výše jejich hrubého domácího produktu a počtu obyvatel. Každoročně tímto způsobem stanoví potenciální maximální podíl každé země a v případě krize bude moci členskému státu nařídit přijetí nejvýše poloviny z tohoto počtu lidí.

Schvalování

Návrhy z migračního balíčku počítají se změnami několika unijních norem, které budou schvalovat členské země a Evropský parlament. Již první reakce naznačují, že debata bude dlouhá a v některých bodech se finální verze může od představ komise lišit. Unijní exekutiva neočekává, že by systém mohl začít fungovat dříve než v roce 2023.

Video: Podmínky v uprchlických táborech jsou pekelné, líčí fotograf

Uprchlíci se jen přesunuli do jiného tábora, problémy ale zůstávají a podmínky jsou pekelné, na devět tisíc lidí je asi sto záchodů, říká Adam Hříbal. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Sir András Schiff v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021

Britský klavírista a dirigent maďarského původu András Schiff na koncertu v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021. Na závěr koncertu s Panochovým kvartetem na festivalu Dvořákova Praha mu ocenění za aplausu zaplněného sálu předali dirigent Jakub Hrůša, laureát ceny z posledních let, a ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

"Získání Ceny Antonína Dvořáka si nesmírně vážím, bude pro mne čest převzít ji během festivalu Dvořákova Praha. Hudba Antonína Dvořáka a česká hudba je velmi blízká mému srdci," uvedl Schiff.

Jeden z nejrespektovanějších světových klavíristů je zároveň rezidenčním umělcem letošního festivalu Dvořákova Praha. Při sólovém recitálu 17. září přednesl skladby Leoše Janáčka a Roberta Schumanna. Dnes spolu se členy Panochova kvarteta a violoncellistou Petrem Hejným představil oba Dvořákovy Klavírní kvintety a Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Na závěrečném koncertu 24. září se pak ujme taktovky v čele orchestru České filharmonie i sólového partu Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy