Jakým směrem se začíná rýsovat konsenzus v EU, naznačila minulý pátek šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Potřebujeme jadernou energetiku jako stabilní zdroj a také zemní plyn jako přechodný zdroj," řekla po skončení summitu EU, jehož hlavním tématem byly nynější vysoké ceny energií napříč kontinentem.
Řada lídrů na schůzce mluvila ve prospěch jádra, a to včetně premiérů zemí jako Nizozemsko, které tuto energii nevyužívají a ani to neplánují. Upozorňovali na to, že závislost Evropy na dovozu plynu, jehož cena teď rekordně stoupá, a zároveň rozhodnutí unie srazit do poloviny století emise takřka na nulu, podtrhují nutnost mít vlastní stabilní a pokud možno čisté zdroje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, italský premiér Mario Draghi a další politici na summitu vyzvali komisi, aby urychleně předložila dodatek o jádru k seznamu technologií a aktivit, které jsou označené jako udržitelné z hlediska ochrany životního prostředí a unie na ně chce v příštích letech vsadit.
Brusel s tím ale dosud otálí. Důvodem je zejména fakt, že zatímco není sporu o tom, že jaderná energie neprodukuje emise skleníkových plynů, které jsou hlavním faktorem změny klimatu, mezi vědci nepanuje shoda o vlivu nukleárního odpadu na lidské zdraví a planetu. V unii je navíc několik států, hlavně Rakousko a Lucembursko, které proti jádru tvrdě vystupují.
Dynamika unijních institucí se však teď mění. Částečně proto, že výzkumné oddělení samotné komise ve své analýze došlo k závěru, že uložení jaderného odpadu v "hlubokých geologických vrstvách" je dle stávajících poznatků vědy "dostatečné a bezpečné". Potřebu neznevýhodňovat využívání jaderné energie pak zvýraznilo nynější prodražování účtů zejména za plyn.
Podle několika zdrojů z komise, citovaných evropskými médii, je proto pravděpodobné, že Brusel jádro zařadí na seznam už příští měsíc.
Je to důležité pro investory, ať už státní, nebo soukromé. Seznam udržitelných aktivit a technologií bude sloužit jako vodítko pro vlády a finanční trhy, co do budoucna veřejně dotovat, respektive do čeho investovat. Pokud by se jádro na seznam nedostalo, stavba i třeba malých reaktorů by se výrazně prodražila.
Vedle neformální aliance jaderných států je ale v EU také skupina zemí, které chtějí pro přechod k plně "zelené" energetice využít plyn. V jejich čele je Německo.
Několik zdrojů z komise řeklo tento týden serveru Politico, že Brusel zřejmě představí společný dodatek k seznamu a jádro i plyn dostanou označení "udržitelné". Nepatřilo by jim sice nejvyšší zelené hodnocení, jaké mají obnovitelné zdroje energií, avšak budou součástí seznamu. Státy jako Česko právě tohle považují za klíčové.
A proč by se mělo všechno udát ještě v listopadu? Protože na začátku prosince se ujímá moci nová německá vláda za účasti tamních Zelených, kteří patří mezi největší odpůrce jádra na kontinentu a kritizují i závislost své země na plynu. Po Novém roce naopak přebírá předsednictví sedmadvacítky Francie, země ze tří čtvrtin závislá na energii z reaktorů. Od ledna bude muset hrát roli neutrálního hráče, ne jaderného lobbisty. Pro oba hlavní státy EU proto listopad nabízí okno, kdy se s věcí vyrovnat.
