


Europoslanci ve středu schválili usnesení, které kritizuje rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přejmenovat vojenskou jednotku po organizaci, která během druhé světové války masakrovala Poláky. Evropský parlament tento krok označil za „nevyprovokovanou eskalaci“, která „není v souladu s evropskými hodnotami“ a „nereflektuje citlivost Poláků“.

Zelenského rozhodnutí přejmenovat jednotku vyvolalo diplomatickou krizi s Varšavou. Někteří polští politici vyzvali k zablokování přístupového procesu Ukrajiny do Evropské unie, dokud nebude spor vyřešen.
Polský prezident Karol Nawrocki 19. června Zelenskému odebral nejvyšší polské státní vyznamenání, které ukrajinský prezident obdržel v roce 2023. Zelenskyj pak údajně zaslal Řád bílého orla zpět do Varšavy poštou.
V usnesení, které ve středu schválil, Evropský parlament uvádí, že „lituje nedávné zbytečné a nevyprovokované eskalace ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, který přejmenoval elitní vojenskou jednotku… po hrdinech Ukrajinské povstalecké armády (UPA)“.
Na Ukrajině je UPA připomínána především jako organizace, která během druhé světové války a po jejím skončení bojovala za nezávislost Ukrajiny. V Polsku je však spojována s masakry, při nichž příslušníci UPA zavraždili desítky tisíc etnických Poláků, převážně žen a dětí.
Evropský parlament v přijatém usnesení uvedl, že „lituje nedostatečného respektu vůči citlivosti Poláků a jejich zármutku spojenému s odhadovanými desítkami tisíc obětí UPA a jejich rodin, zejména s ohledem na neochvějnou podporu Polska ukrajinskému boji proti ruské agresi“, uvádí server Euronews.
Podle europoslanců Zelenského rozhodnutí „narušuje sousedské vztahy i dosavadní snahy řešit nevyřešené a bolestné otázky společné historie obou zemí… a není v souladu s evropskými hodnotami“. Europoslanci ale zároveň vyjádřili naději na „deeskalaci a obnovení upřímného úsilí o smíření“.
Odsouzení Zelenského rozhodnutí bylo do usnesení Evropského parlamentu doplněno formou pozměňovacího návrhu k širší rezoluci, která jinak vítá nedávné zahájení přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií, chválí její pokrok na cestě ke členství v EU a znovu potvrzuje podporu vstupu Ukrajiny do unie.
Pozměňovací návrh týkající se UPA předložila Evropská lidová strana (EPP), nejsilnější frakce v Evropském parlamentu. Konkrétně jej předložil polský europoslanec Andrzej Halicki společně se svým německým kolegou Michaelem Gahlerem. Halicki je europoslancem za středovou Občanskou koalici (KO) polského premiéra Donalda Tuska.
Konečné znění rezoluce podpořilo 460 europoslanců, proti hlasovalo 136 a 59 se zdrželo.
„Znamená to, že Evropský parlament uznal, že oslavování pachatelů zločinů není přípustné. Už to není jen polský pohled,“ řekl po schválení Halicki podle serveru Notes From Poland.
Zatímco pozměňovací návrh EPP týkající se UPA byl přijat, dva další, výrazně přísnější návrhy předložené jinými frakcemi – Evropskými konzervativci a reformisty (ECR) a Patrioty pro Evropu (PfE) – podporu nezískaly.
Frakce ECR, jejíž součástí je i polská opoziční národně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), navrhovala doplnit, že „nelze otevřít žádné vyjednávací kapitoly (o vstupu Ukrajiny do EU), dokud Ukrajina odmítá uznat etnické čistky spáchané UPA na Polácích… a židovském obyvatelstvu“.
Patrioti pro Evropu (PfE), jejichž součástí jsou i někteří zástupci polské krajně pravicové Konfederace, chtěli, aby rezoluce hovořila o „genocidě spáchané UPA“. Polsko volyňské masakry oficiálně označuje za genocidu, zatímco Ukrajina toto označení důrazně odmítá.
Podle europoslance za PiS Michała Dworczyka Evropský parlament uznal „zločinnou činnost UPA“, přijatá rezoluce je však podle něj „příliš mírná“.
Současná ukrajinsko-polská krize začala už na konci května, obě strany se však nyní snaží napětí zmírnit. Minulý týden navštívil Polsko ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha s návrhem takzvaného protikrizového balíčku. Ve středu se pak Zelenskyj a Nawrocki poprvé od vypuknutí sporu osobně setkali na okraj summitu NATO v Turecku.



Americký prezident Donald Trump se při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře po určitou dobu ukrýval v kontejneru používaném na letištích pro dodávky jídla, aby mohl nepozorovaně opustit palubu prezidentského speciálu Air Force One.



Někteří lidé nabírají svaly snáz než jiní. Nová studie ukazuje, že část vysvětlení může být stará desítky tisíc let. Vědci objevili variantu genu zděděnou po neandertálcích, která je u dnešních lidí spojená s větším množstvím svalové hmoty a nepatrně vyšší postavou. Znamená to tedy, že můžeme zahodit permanentku do fitka a těšit se na svaly bez práce?



Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.



Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.



U ruského města Voroněž zřejmě hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Informoval o tom v úterý deník Ukrajinska pravda s odkazem na telegramový kanál Astra. Společnost informovala, že ve Voroněžské oblasti evakuovala své zaměstnance, místní úřady předtím hlásily útok ukrajinských dronů.