Evropská unie se kvůli krizi ve španělské Ceutě, kam 30. července z Maroka vniklo nelegálně na 80 tisíc migrantů, chystá zpřísnit svou migrační politiku. Evropská komise má podle serveru Euronews na stole tři hlavní možnosti, které by mohla šéfka EK Ursula von der Leyenová oznámit už ve středu během svého tradičního každoročního projevu o stavu Evropské unie.
Hlavní možností je dočasné pozastavení práva na azyl, druhou možností pak má být více pravomocí pro pohraniční agenturu Frontex a třetí se týká vzniku deportačních center, která by byla financována i z rozpočtu EU.
Pod tlakem členských států chce unijní exekutiva řešit nelegální příchody migrantů ještě důrazněji. Zásadní změny by mohly být zavedeny již během následujících několika měsíců.
Navzdory trvalému poklesu počtu nelegálních přechodů hranic i žádostí o azyl v Evropské unii od roku 2023 jsou nyní podle několika unijních činitelů, diplomatů a europoslanců, kteří hovořili se serverem Euronews, na stole tři nové možnosti, jak posílit vnější hranice unie a zvýšit počet návratů migrantů, kteří do EU vstoupili nelegálně.
„Záběry, které jsme letos v létě viděli, byly pro Evropany příliš znepokojivé,“ uvedl jeden z unijních činitelů. „Je jasné, že v oblasti migrace musí být oznámeno něco zásadního,“ dodal.
Jednotlivé možnosti, které chce komise navrhnout, se podle bruselského serveru navzájem nevylučují a von der Leyenová se nakonec může rozhodnout prosazovat i více než jednu z nich.
Nejzásadnější z aktuálně diskutovaných návrhů se týká dočasného pozastavení azylových pravidel v případě náhlého a rozsáhlého příchodu migrantů.
Znamenalo by to, že státy EU by v situacích podobných té v Ceutě již nebyly povinny vyřizovat žádosti o azyl lidí, kteří do země vstoupili nelegálně. „O této myšlence se jedná a znamenala by významnou změnu,“ řekl další unijní činitel.
Podle současných pravidel má každý cizinec, který se nachází na území členského státu EU, právo požádat o azyl bez ohledu na způsob, jakým do Evropy vstoupil. Jeho žádost musí být posouzena individuálně.
Změnu prosazují některé členské státy, které v posledních letech přijaly podobná opatření. Řecko v červenci 2025 na tři měsíce pozastavilo vyřizování žádostí o azyl migrantů přicházejících po moři z Libye. Polsko od března 2025 uplatňuje podobný zákaz vůči migrantům překračujícím hranici z Běloruska.
Dalším krokem, o kterém se mluví již delší dobu, je rozšíření pravomocí i počtu zaměstnanců evropské pohraniční agentury Frontex. Von der Leyenová už ve svém projevu před Evropským parlamentem v červenci 2024, v němž představovala svou vizi pro další mandát, slíbila ztrojnásobení počtu pracovníků unijní pohraniční agentury na 30 tisíc.
Frontex má také v příštím sedmiletém rozpočtu EU od roku 2028 získat 12 miliard eur, což by oproti předchozímu období znamenalo zdvojnásobení přidělených prostředků. Rozsáhlá reforma mandátu agentury se očekává ještě letos.
„Změny by mohly zahrnovat zapojení do návratů migrantů, širší spolupráci se třetími zeměmi a aktivnější úlohu při dohledu a monitorování,“ řekl Euronews představitel Frontexu.
Další oblastí, v níž by komise podle něj mohla učinit rozhodný krok, jsou deportační centra, jejichž vznik umožňuje návratové nařízení, jehož konečné schválení se očekává na podzim.
Norma ponechává členským státům volnost při definování dohod se třetími zeměmi, které mají hostit takzvaná návratová centra. Pět členských států EU již podle Euronews vede jednání s některými partnerskými zeměmi s cílem zahájit deportace ještě letos.
Současná pravidla nepředpokládají žádné finanční zapojení EU do těchto dohod. Národní vlády mají centra plně financovat samy a partnerským zemím mohou poskytovat také dodatečné finanční prostředky, obchodní partnerství nebo jiné pobídky.
Významnou novinkou by proto mohl být příslib financovat tato centra z rozpočtu Evropské unie.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Výsledky voleb: Konec komunistů po 80 letech. Zhoršení pro všechny, až na jednu stranu
V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Výsledky, povolební vyjednávání, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.
Singapur konečně padl. Verstappen vyhrál už na 27. okruhu formule 1
Max Verstappen s Red Bullem vyhrál Velkou cenu Singapuru formule 1 a navázal na triumf v sobotním sprintu na okruhu Marina Bay. Na této trati zvítězil vůbec poprvé v kariéře.
ŽIVĚ Trump tlačí na Zelenského kvůli volbám. Z Kyjeva přišla ostrá odpověď
Ukrajina uspořádá volby, pokud ruský vůdce Vladimir Putin poskytne 60 dní klidu zbraní, prohlásil v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na kritické komentáře amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v sobotu prohlásil, že je na čase, aby Ukrajinci měli nového prezidenta. Šéf Bílého domu rovněž řekl, že Zelenskyj „by měl sakra přestat“ s útoky na ruské rafinerie.
Sportovní tragédie na Pardubické. Vedl s obrovským náskokem, pak přišla neuvěřitelná chyba
S obrovským náskokem vedl Velkou pardubickou, jenže pak přišla nepochopitelná chyba, která ambice na triumf v prestižním dostihu uťala. Jakub Kocman v sedle Araucariase totiž na Francouzském skoku trefil sloupek označující točný bod, žokej se poroučel k zemi a závod pro něj skončil.
Dohoda s Putinem jako odplata Zelenskému? Trumpa totiž neposlechl v klíčové věci
Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že se dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na dodávkách ruské nafty na světové trhy. Podle amerického představitele se Trump rozhodl dohodu prosadit také proto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl žádosti Washingtonu a pokračoval v útocích na ruské ropné rafinerie. Podle zdrojů zazněla i další americká hrozba.