Brusel chce zelenější hospodářství, regiony závislé na uhlí by dostaly miliardy eur

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 1. 2020 17:20
Evropská komise chce na pomoc regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích získat v příštích sedmi letech investice ve výši nejméně 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Víceletý rozpočet EU by z této částky měl poskytnout 7,5 miliardy. Oznámil to v úterý výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Timmermans tak představil podrobnosti fondu na podporu regionů, jež mohou čelit problémům při přechodu ke klimaticky čistému hospodářství. Konkrétní oblasti by podle něj měly vybrat členské státy.

Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů.

Polsko, které se ke slibu jako jediné odmítlo připojit, chtělo znát podrobnosti chystaného fondu, od něhož si slibovalo významný příspěvek pro své uhelné regiony. Podle Timmermanse se však nebude systém podpory označovaný jako Just Transition Mechanism (JTM) omezovat pouze na oblasti s těžbou uhlí.

"Je to vzkaz těžařům uhlí v Asturii (Španělsko), západní Makedonii či Slezsku, rašelinářům v irských Midlands a či pobaltským regionům těžícím ropné břidlice," jmenoval možné příklady využití fondu Timmermans. Vyzval zároveň členské státy, aby vybraly regiony, pro něž by pomoc mohla být určena.

Vedle zmíněných 7,5 miliardy eur, které budou muset členské státy najít během očekávaných složitých rozhovorů o rozpočtu na období let 2021 až 2027, bude pomoc spolufinancována z podílů jednotlivých zemí určených na kohezní politiku. Většina peněz by ale měla pocházet z vyvolaných investic či projektů Evropské investiční banky.

Europoslanci v úterý upozornili na některé nedostatky, které podle nich plán financování přechodu k ekologicky čisté Evropě má. Někteří z nich tvrdili, že vzhledem k očekávanému zájmu mnoha desítek regionů nebude sto miliard eur pro všechny zájemce stačit.

"7,5 miliardy eur pro stovku uhelných regionů na sedm let. To je zhruba 10 milionů ročně na region. Je to dost, aby byl přechod (na udržitelné hospodářství) spravedlivý pro všechny?" označil objem fondu za nedostatečný německý poslanec za zelené Niklas Nienass, podle něhož není zdaleka jisté, zda se podaří získat slíbených 100 miliard.

Komise označuje zveřejněné plány pouze za nejnižší nutný základ budoucích investic. JTM má být součástí velkého investičního plánu, jehož prostřednictvím by Brusel chtěl v příštím desetiletí nalít do ekologicky udržitelných projektů až bilion eur. Sami eurokomisaři však přiznávají, že plán přechodu ke klimaticky odpovědné Evropě bude vyžadovat daleko více, odhadem čtvrt bilionu eur ročně.

Zástupce nejsilnější lidovecké skupiny europoslanců Siegfried Murešan stejně jako další europoslanci namítl, že by JTM neměl být financován ze zdrojů na politiku soudržnosti, tedy z peněz určených na rozvoj zaostalejších regionů. To tvrdí i vlády některých členských zemí včetně té české. Komise však v plánu počítá s tím, že ke zmíněným 7,5 miliardám přibude prostřednictvím spolufinancování až trojnásobek této částky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Hongkong kvůli vměšování Číny nezasluhuje zvláštní status, řekl americký ministr zahraničí

Hongkong v současné chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. V reakci na současné snahy Pekingu o prosazení nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii to ve středu v Kongresu uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Sněmovna nevydala poslankyni SPD Maříkovou k stíhání za výroky o migrantech

Policie nyní nebude moci obvinit poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Sněmovna ji ve středu k trestnímu stíhání zhruba po tříhodinové debatě nevydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor.

Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138.

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika.

Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy