Zaměstnejte svoje řidiče, chce Brusel po Uberu a dalších. Ti hrozí propuštěním

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
Aktualizováno 8. 12. 2021 23:01
Pokud projde nový návrh Evropské komise, v Česku skončí bez práce tisíce lidí jezdící pro Uber, Wolt a další alternativní přepravce. Tvrdí to zástupci byznysu, na který míří nová regulace Bruselu. Ta si klade za cíl zlepšení pracovních podmínek řidičů a kurýrů digitálních platforem v EU, některé firmy se jí však brání s argumentem, že jejím výsledkem bude jen propouštění.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Návrh směrnice, kterou eurokomisaři představí ve čtvrtek dopoledne, požaduje, aby se narovnal pracovněprávní vztah mezi alternativními taxislužbami nebo rozvážkovými firmami a jejich pracovníky. Konkrétně, aby se z platforem na jedné straně a OSVČ či lidmi jezdícími pro ně na dohodu na straně druhé stal vztah zaměstnavatel-zaměstnanec.

Iniciativa komise zmiňuje pět kritérií, která mají napříště určit pracovněprávní povahu tohoto vztahu. Zohledňovat se má například to, zda je to sama firma, kdo určuje výši odměny řidičů a kurýrů, nebo jsou to oni sami, dále to, jestli si sami lidé určují, kdy budou pracovat či zda musí při práci nosit nějaký firemní úbor. Pokud budou naplněna aspoň dvě kritéria, na jezdce se bude pohlížet jako na zaměstnance.

Komise si od toho slibuje zvýšení jejich práv. Podle doprovodného materiálu k návrhu směrnice přes 80 procent dosavadních řidičů a kurýrů jsou "dohodáři" nebo lidé se statusem OSVČ a nemají tak nárok na placenou dovolenou ani nejsou chráněni před výpovědí. Brusel uvádí, že z 28 milionů lidí pracujících pro Uber, Bolt, Wolt a další podobné firmy ve státech EU je přes 5,5 milionu "nesprávně klasifikováno" - měli by být zaměstnanci, ale nejsou.

Byznys se ale brání. Zástupci přepravních platforem argumentují, že jejich jezdci sami chtějí mít nezávislý status, protože jim to umožňuje pracovat pro víc firem, organizovat si čas podle svého a maximalizovat příjem.

"Neviděl jsem jediný výzkum Evropské komise, který by ukázal, že řidiči Boltu chtějí být zaměstnaní. Naše vnitřní průzkumy naopak říkají, že lidé dávají přednost volnosti a vyššímu výdělku před placenou dovolenou," řekl deníku Aktuálně.cz jeden z ředitelů platformy Bolt pro státy unie Aurélien Pozzana. 

Pro Bolt jezdí podle něj přes 300 tisíc lidí v zemích sedmadvacítky, z toho několik tisíc jen v Česku. Pokud by směrnice prošla ve stávajícím návrhu, Pozzana tvrdí, že polovina řidičů by riskovala ztrátu obživy. Celý obor alternativní přepravy dává v tuzemsku podle něj práci desítkám tisíc lidí. 

Nejde přitom jen o odvody za zaměstnance, které platformy nechtějí platit. "Hlavně bychom tolik lidí ani nepotřebovali, kdybychom je museli zaměstnat na plný úvazek. Někteří pro nás přitom jezdí pár hodin týdně," dodává Aurélien Pozzana.

Zástupci Boltu, Uberu a platformy FreeNow proto teď lobbují u unijních institucí, aby se legislativa zmírnila a firmy měly větší volnost v tom, jak naložit se svými lidmi. Pozzana dává za příklad možné cesty Francii, kde začal "strukturovaný sociální dialog" se státem, který by měl vést k větší ochraně řidičů před nezaměstnaností a zároveň by nenutil převést všechny jezdce do zaměstnaneckého statusu.

Poslouchejte, co chtějí kurýři

Společnost Wolt návrh Evropské komise naopak považuje za krok správným směrem, který pomůže vyjasnit pravidla práce a zlepší podmínky pracovníků platforem. "EU v podstatě navrhla seznam kritérií, která pomáhají platformám a pracovníkům pochopit, kdy by práce měla být považována za dodavatelskou a kdy by měla být považována za zaměstnání. Naším přáním vůči EU bylo, aby přinesla jasnější regulaci, je skvělé vidět, že se začíná formovat," napsal Wolt ve stanovisku zaslaném redakci.

Důležité podle společnosti ale je, aby politici naslouchali přímo kurýrům. "Internet umožnil platformám nabídnout nový způsob práce a kurýři si vybírají platformy právě kvůli flexibilitě, kterou nabízejí. Vzhledem k tomu, že stovky tisíc lidí se každý týden zapojují jako kurýři na místních doručovacích platformách po celé Evropě, je toto navrhované vyjasnění velmi potřebné," uvedl Wolt.

Problém šedé zóny

Návrh komise dostanou do rukou europoslanci a zástupci členských států. Mezi nimi se čeká konfliktní debata, protože názory na regulaci digitálních platforem se liší stát od státu. Dosavadní česká vláda patří mezi její zastánce, mimo jiné proto, že by znamenala vyšší daňový odvod do státního rozpočtu.

"Tyto platformy jsou obrovský problém šedé zóny. Podepisovala jsem memorandum s Uberem a vím, že to kazilo ceny v oboru, lidé měli méně jistoty. Regulace tu je určitě potřeba," řekla Aktuálně.cz ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO).

I pokud by se země EU shodly rychle, nová směrnice vstoupí v platnost nejdříve v roce 2024.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Londýnská policie vyšetřuje sérii večírků v rezidenci Borise Johnsona

Londýnská policie oznámila, že vyšetřuje řadu večírků, které se konaly v rezidenci a kanceláři premiéra Borise Johnsona v době protiepidemických uzávěr.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

České firmy obchody na Ukrajině neutlumují, na místě je ale obezřetnost

České firmy podle státní agentury CzechTrade zatím své obchody na Ukrajině z důvodu tamní krize neutlumují. Situace na trhu je stále standardní, agentura nemá žádné informace, že by byly zrušené nebo zpožděné dodávky do země. Na místě je ovšem zvýšená obezřetnost. Firmy by měly objednávky dodávat až po obdržení platby a při uzavírání nových smluv by měly s právníky detailně probrat body týkající se mimořádných okolností. Uvedla to ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade na Ukrajině Oksana Antonenko. 

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a také v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy