Brity čeká perný brexitový podzim. Náš vztah s EU bude mimořádný, uklidňuje diplomat

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 23. 7. 2019 13:06
Britská vládnoucí Konzervativní strana má jasno, kdo se stane jejím předsedou a příštím premiérem země. Bude to bývalý ministr zahraničí a zastánce brexitu Boris Johnson. Budoucí odchod Británie z EU, což bude hlavní úkol nového předsedy vlády, v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz popisuje Nicholas Hopton, ředitel odboru britského ministerstva zahraničí pro vnější a bezpečnostní vztahy s EU. V Praze jednal o brexitu s českými politiky, v minulosti působil mimo jiné jako britský velvyslanec v Íránu.
Demonstrace britských zastánců brexitu.
Demonstrace britských zastánců brexitu. | Foto: Reuters

Odehraje se brexit? Není ještě pořád na stole možnost, že z něj sejde a Velká Británie zůstane v Evropské unii?

Mění se vláda a premiér, ale Konzervativní strana zůstává u moci. A její politika je jasná. Uznává výsledek referenda z června 2016, ve kterém se většina voličů vyslovila pro vystoupení z Evropské unie. Samozřejmě chceme vystoupit na základě dohody s evropskými partnery. To je schválené stanovisko britského parlamentu. Současná situace je taková, že Velká Británie vystupuje z Evropské unie 31. října. V tuto chvíli dohoda není. Nemohu předvídat, co s tím udělá nová vláda a nový premiér, takže vám nemohu říct, zda brexit bude a kdy, ale záměr je takový, že bude a nastane 31. října.

Nicholas Hopton.
Nicholas Hopton. | Foto: Britské velvyslanectví

Co je tedy největším problémem, proč dohoda není? Je to takzvaná irská pojistka? Její odpůrci tvrdí, že Velká Británie by kvůli její existenci v současné podobě měla problém uzavírat obchodní dohody s jinými státy a Severní Irsko by de facto zůstalo součástí Evropské unie.

Debatuje se o několika věcech v britském parlamentu, které narážejí u poslanců na odpor. Irská pojistka je jedna z nich. Britská vláda ale zdůrazňuje, že je důležité, aby mezi Severním Irskem a Irskou republikou znovu nevyrostla takzvaná tvrdá hranice. Je to důležité, protože před uzavřením míru v Severním Irsku v roce 1998 byla tato otázka velkým bezpečnostním tématem a samozřejmě chceme, aby mírová dohoda platila i nadále. Pojistka v současné podobě nepřesvědčila dostatek poslanců britského parlamentu na to, aby prošla a byla schválená. Je na nové britské vládě a nové Evropské komisi, aby se v této věci dohodly.

Irský premiér Leo Varadkar vypadá dost vystrašeně, když mluví o dopadech brexitu…

Nemohu mluvit za irskou vládu. Ale historicky, kulturně, jazykově jsou si Británie a Irsko velmi blízké. S irskou vládou od počátku procesu vedoucího k brexitu, spolupracujeme. Chceme najít řešení, které zajistí prosperitu a bezpečnost Irska.

Mnoho českých občanů pracuje v Británii. Čekají je problémy, pokud nastane brexit bez dohody?

Ve Velké Británii žijí zhruba tři miliony občanů různých členských zemí Evropské unie. Chceme, aby jejich život v Británii normálně pokračoval. Jasně jsme řekli, že jsme připraveni dát záruky všem těmto lidem, že mohou zůstat a pracovat ve Spojeném království.

V Británii jsem často slyšel, že někteří lidé mají pocit, že se EU snaží trochu mstít Británii za brexit. Také máte ten pocit? Třeba místopředseda Evropské komise Timmermans hovořil na BBC velmi nediplomaticky o britských vyjednávačích. Doslova prohlásil, že v Bruselu "pobíhali jako idioti".

Všichni bychom měli být velmi opatrní a opatrně se vyjadřovat. Ano, emoce planou, ale musíme se k sobě navzájem chovat s respektem. Osobně bych řekl, že rozhovory jsou zatím v korektním duchu. My i EU prostě musíme přijmout fakt, že jde o společnou výzvu. Musíme být profesionálové, pak se nám podaří to zvládnout. A snažit se vidět pozitivní věci, jak bude Velká Británie spolupracovat s EU, až odejde. Například v bezpečnostních otázkách.

Je podle vás jisté, že třeba spolupráce Británie s jinými zeměmi například v boji proti terorismu opravdu nebude odchodem z Evropské unie nijak dotčena?

K účinnému boji s terorismem je nutné spolupracovat. Jsem přesvědčený, že brexit se toho absolutně nijak nedotkne. Je to v zájmu všech. Hrozba terorismu zůstává vážná.

Takže třeba otázka spolupráce rozvědek vůbec není předmětem jednání o brexitu?

Předmětem jednání není nic, co je základní prioritou národní bezpečnosti. Každá země má své bezpečnostní zájmy a naše spolupráce se zeměmi Evropské unie nebude brexitem oslabena.

Často se hovoří o speciálním vztahu Velká Británie a USA, o takzvaném special relationship. Bude ten s Evropskou unií pro Británii speciálním vztahem číslo dvě?

Nenazval bych to číslem dvě. Je to jiný vztah. Spojené království vždy bylo zemí, která obchoduje a která se dívá ven. A zůstane zemí, která věří svým hodnotám, svému postavení ve světě. Hodnotám, které sdílíme s jinými evropskými zeměmi, včetně Česka. Zůstaneme zastánci demokracie a lidských práv. Nadále nás budou spojovat společné cíle, ale také společné hrozby. Jaké to bude, až odejdeme? Ano, něco možná budeme dělat jinak, což vyplyne z toho, že nebudeme součástí Evropské unie. Ale mnoho věcí zůstane stejných a rozhodně partnerství mezi Evropskou unií a Británií bude unikátní, mimořádné.

Když jsem na jaře psal reportáže v severní Anglii, lidé tam byli velmi frustrovaní z vývoje posledních let. Často jsou zahořklí vůči Evropské unii a teď očekávají, že se život po brexitu zlepší. Nehrozí, že budou zklamaní? 

V referendu 2016 mluvil výsledek jasnou řečí. Většina voličů se vyslovila pro odchod z Evropské unie. Různé části země se projevily rozdílně. Na severovýchodě byla jasná většina pro odchod. Vláda ctí toto rozhodnutí, a proto, jak jsem už řekl, v tuto chvíli platí, že odcházíme k 31. říjnu.

Podívejte se na rozhovor DVTV: Británie vykročila k tvrdému brexitu

Do čela konzervativců nastoupí někdo, kdo bude ochotný riskovat, komu nebude vadit tvrdý brexit, může to být Boris Johnson nebo Dominic Raab. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy