


Vyškrtnutí íránských revolučních gard (IRGC) ze seznamu teroristických skupin. Zrušení sankcí vůči Íránu. Uznání Hamásu jako legitimního politického aktéra. To jsou jen některé z návrhů, o kterých bude hlasovat podzimní stranická konference britské Strany zelených. Ta je v zemi stále vlivnější. Jenže stále více závisí na hlasech britské muslimské komunity.

Zelení už loni na svém výročním sjezdu v Bournemouthu schválili návrh, aby Británie jako teroristickou organizaci označila izraelskou armádu. Tehdejší návrh otevřeně podpořil i šéf strany Zack Polanski, který ho nazval „morálním imperativem“. Letos mohou Zelení zajít ještě dál.
Británie přitom například íránské revoluční gardy jako teroristickou organizaci zakázala teprve před pár týdny. Bezpečnostní služby je totiž spojily s útoky na židovskou komunitu v zemi. Šéf kontrarozvědky MI5 Ken McCallum už dříve potvrdil, že jeho služba od roku 2022 zmařila nejméně dvacet plánovaných útoků spojených s IRGC, včetně plánů na únosy či vraždy íránských disidentů žijících v Británii.
Za proíránským návrhem stojí Ashok Kumar, docent politické ekonomie na Birkbeck College (součást Londýnské univerzity) a aktivista Zelených, který na síti X mimo jiné sdílel text prezentovaný jako „závěť“ vůdce Hamásu Jahji Sinvára. Vládní politici teď žádají, aby strana návrh smetla ze stolu a Kumara vyloučila.
Labouristický poslanec David Taylor označil za skandální už jen to, že Zelení Kumarovy návrhy vůbec zvažují, a vyzval Polanského, aby Kumara ze strany vyloučil. Taylor připomněl, že íránské gardy spolu s dobrovolnickou domobranou Basídž před několika měsíci krvavě potlačily protivládní protesty v Íránu; nezávislé odhady přitom uvádějí až 35 000 obětí.
Zelení v posledních volbách uspěli primárně tam, kde žije vysoké procento muslimského obyvatelstva, zklamaného středovou politikou labouristů. Typickým příkladem je Bristol Central, kde spolupředsedkyně strany Carla Denyerová získala mandát poté, co ekologická témata kompletně nahradila blízkovýchodní rétorikou. Strana se otevřeně propojila s hnutím The Muslim Vote (koalice muslimských organizací doporučující, koho volit).
Tato závislost vytvořila situaci, kdy Zelení nemohou zařadit zpátečku. Pokud by vedení strany smetlo ze stolu Kumarův podzimní návrh na rehabilitaci Íránu a Hamásu příliš tvrdě nebo pokud by vyloučilo radikální aktivisty, riskuje kolaps preferencí v klíčových městských obvodech.
Vedení strany se tak chytilo do pasti radikalizace, protože jim odchází umírnění voliči, ale zároveň se nechce vzdát disciplinovaného muslimského bloku. Poslední červencové průzkumy přitom ukazují, že se Zelení kvůli proíránskému kurzu propadli na pouhých 8 procent.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.