Zelení v Británii šokují. Klima vyměnili za dost radikální návrhy a hlasy islamistů

Vyškrtnutí íránských revolučních gard (IRGC) ze seznamu teroristických skupin. Zrušení sankcí vůči Íránu. Uznání Hamásu jako legitimního politického aktéra. To jsou jen některé z návrhů, o kterých bude hlasovat podzimní stranická konference britské Strany zelených. Ta je v zemi stále vlivnější. Jenže stále více závisí na hlasech britské muslimské komunity.

Zelení už loni na svém výročním sjezdu v Bournemouthu schválili návrh, aby Británie jako teroristickou organizaci označila izraelskou armádu. Tehdejší návrh otevřeně podpořil i šéf strany Zack Polanski, který ho nazval „morálním imperativem“. Letos mohou Zelení zajít ještě dál.

Británie přitom například íránské revoluční gardy jako teroristickou organizaci zakázala teprve před pár týdny. Bezpečnostní služby je totiž spojily s útoky na židovskou komunitu v zemi. Šéf kontrarozvědky MI5 Ken McCallum už dříve potvrdil, že jeho služba od roku 2022 zmařila nejméně dvacet plánovaných útoků spojených s IRGC, včetně plánů na únosy či vraždy íránských disidentů žijících v Británii.

Za proíránským návrhem stojí Ashok Kumar, docent politické ekonomie na Birkbeck College (součást Londýnské univerzity) a aktivista Zelených, který na síti X mimo jiné sdílel text prezentovaný jako „závěť“ vůdce Hamásu Jahji Sinvára. Vládní politici teď žádají, aby strana návrh smetla ze stolu a Kumara vyloučila.

Zpátečku zařadit nemohou

Labouristický poslanec David Taylor označil za skandální už jen to, že Zelení Kumarovy návrhy vůbec zvažují, a vyzval Polanského, aby Kumara ze strany vyloučil. Taylor připomněl, že íránské gardy spolu s dobrovolnickou domobranou Basídž před několika měsíci krvavě potlačily protivládní protesty v Íránu; nezávislé odhady přitom uvádějí až 35 000 obětí.

Zelení v posledních volbách uspěli primárně tam, kde žije vysoké procento muslimského obyvatelstva, zklamaného středovou politikou labouristů. Typickým příkladem je Bristol Central, kde spolupředsedkyně strany Carla Denyerová získala mandát poté, co ekologická témata kompletně nahradila blízkovýchodní rétorikou. Strana se otevřeně propojila s hnutím The Muslim Vote (koalice muslimských organizací doporučující, koho volit).

Tato závislost vytvořila situaci, kdy Zelení nemohou zařadit zpátečku. Pokud by vedení strany smetlo ze stolu Kumarův podzimní návrh na rehabilitaci Íránu a Hamásu příliš tvrdě nebo pokud by vyloučilo radikální aktivisty, riskuje kolaps preferencí v klíčových městských obvodech.

Vedení strany se tak chytilo do pasti radikalizace, protože jim odchází umírnění voliči, ale zároveň se nechce vzdát disciplinovaného muslimského bloku. Poslední červencové průzkumy přitom ukazují, že se Zelení kvůli proíránskému kurzu propadli na pouhých 8 procent.