Ledová kra nazvaná A-68A je největším ledovcem na světě, který pluje volně v jižním Atlantském oceánu. Před třemi lety se kus ledu velikostí dvojnásobný než Lucembursko odtrhl od antarktického ledovce Larsen-C a od té doby pluje otevřeným mořem.
Silný mořský proud, takzvaný Západní příhon, ho pak začal unášet kolem dokola Antarktidy. Teď se obří ledová kra blíží k britskému zámořskému ostrovu Jižní Georgie.
Na ostrově nežijí žádní stálí obyvatelé kromě několika britských vědců a vládních úředníků v malé osadě, asi tří zaměstnanců místního muzea fungujícího v letních měsících a asi milionové populace tučňáků, tuleňů, rypoušů a dalších zvířat. Ty všechny možná kolize ohrožuje.
Pokud ledovec do ostrova narazí a zadrhne se, zatarasí tučňákům přístup k moři, kde právě v tomto období shánějí potravu pro svá mláďata. Může se také zarazit o mořské dno, kde by takový kolos rozdrtil podmořský život. Ledovec také neustále odtává. Rozpouštějící se sladká voda může ohrozit další živočichy.
Sladká voda ohrožuje plankton a tučňáky
A právě to, jakým způsobem může tak obrovský kus tajícího ledu ovlivnit život v jižním Atlantiku, chtějí britští vědci zkoumat.
K ostrovu Jižní Georgie ledovec odtržený od Antarktidy vlivem mořských proudů již v minulosti připlul, naposledy před sedmnácti lety. Nebyl ale ani z poloviny tak velký a po nárazu na šelf se rozpadl na dva a pak na tři kusy. Jenže ledovec A-68A zatím pluje vcelku. "I když jsou plující ledovce celkem běžnou záležitostí, ještě nikdy tu nebylo nic tak velkého. Přinese to obrovskou změnu prostředí," cituje britský deník The Guardian oceánologa Gerainta Tarlinga z britského úřadu pro výzkum Antarktidy (BAS).
Ekosystém u ostrova je podle něj podobně pestrý jako třeba na Galapágách. Mořské dno je bohaté na fytoplankton a malé mořské korýše, kteří představují potravu pro mnoho větších druhů. "Pokud ledovec zakotví na mělčině, je tak velký, že tam zůstane třeba ještě dalších deset let. To bude obrovský problém," míní oceánolog.
Mise pro robotické ponorky
Právě BAS vyšle k ledovci tým vědců na misi nazvanou "Obří ledovec". Výzkumníci odletí 11. ledna na Falklandy, kde nejprve budou muset kvůli pandemii koronaviru podstoupit karanténu. Potom se vydají na třídenní cestu k ledovci na výzkumné lodi James Cook.
Two 1.5-metre long untethered submersible gliders will spend almost four months collecting measurements of seawater salinity, temperature, & chlorophyll from opposite sides of #A68a #iceberg, piloted over satellite link by @NOCnews & BAS: https://t.co/iOdT3sUwRd
— Antarctic Survey (@BAS_News) December 15, 2020
📷 David White pic.twitter.com/DHco9RJFtm
Ke studiu obřího ledovce použijí dva speciální podvodní robotické kluzáky s nástroji na odběr vzorků, aby zjistili, jak tající sladká voda ovlivňuje okolní prostředí. Na každém konci ledovce bude jedno podvodní plavidlo pracovat asi čtyři měsíce. Budou sledovat teplotu vody, slanost, celkovou čistotu vody a měřit koncentraci chlorofylu, což je zelený pigment obsažený ve fytoplanktonu. Podle toho vědci zjistí, kolik planktonu je ve vodě.
Tající ledovce přináší sladkou vodu a mění okolní teplotu, na což reagují živočichové od planktonu až po velryby. Vody kolem Jižní Georgie mají kolem čtyř stupňů Celsia, v blízkosti ledovce ale může teplota klesnout i o několik stupňů.
Odtržení obřího ledovce A-68A od Antarktidy nijak nesouvisí s klimatickou změnou, vysvětluje britská stanice BBC. Odlomil se od ledovce Larsen-C, který se nachází v oblasti, kde je stále velmi chladno. To je plovoucí masa ledu, která vzniká odtékáním ledovců z pevniny Antarktidy. Led se ve vodě spojí a vytvoří výčnělek. To, že se pak led na okrajích odlomí, je přirozený proces. Jak led z pevniny stále přibývá, na okrajích se zase drolí. Čas od času se odlomí velký kus, jakým je právě teď ledovec A-68A. Fakt, že se zatím nerozpadl, dává vědcům jedinečnou možnost zkoumat, jak ovlivní život v moři a na ostrově, ke kterému se blíží.
