Britští poslanci schválili zákon o jednání o odchodu země z EU. Opozice zpívala Ódu na radost

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 2. 2017 23:38
Vláda premiérky Theresy Mayová ve středu udělala další krok směrem ke spuštění Brexitu, když Dolní sněmovna britského parlamentu ve středu schválila ve třetím čtení zákon umožňující aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy. Pro návrh se vyslovilo 494 poslanců, proti bylo 122. Neprošel žádný z pozměňovacích návrhů. Předloha nyní poputuje do horní komory parlamentu – Sněmovny lordů. Celý proces by měl být hotov nejpozději do 7. března. Posledním krokem má být souhlas královny Alžběty II.
Theresa Mayová.
Theresa Mayová. | Foto: ČTK

Londýn – Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu schválili ve třetím, závěrečném čtení návrh zákona, který vládě premiérky Theresy Mayové umožní aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy, a zahájit tak jednání o odchodu Británie z Evropské unie. Předloha nyní poputuje do horní komory parlamentu – Sněmovny lordů, která by ji měla podle očekávání rovněž schválit.

Pro návrh zákona se po třídenní debatě vyslovilo 494 poslanců, proti se jich postavilo 122. Ve druhém čtení minulý týden pro zákon zvedlo ruku 498 poslanců a proti hlasovalo 114. Několik opozičních poslanců zpívalo během závěrečného hlasování Ódu na radost, hymnu Evropské unie.

Proti svému předsedovi Jeremymu Corbynovi, který vyzval, aby zákon podpořili, se tentokrát postavilo 52 labouristických poslanců. Rebelie tak tentokrát byla ještě výraznější než během prvního hlasování, kdy proti zákonu hlasovalo 47 poslanců Labouristické strany.

V rozporu s předsedovým přáním se nakonec rozhodl hlasovat i dosavadní stínový ministr podnikání a energetiky Clive Lewis, který krátce před schvalováním zákona na svou funkci ve stínové vládě rezignoval.

Před konečným schválením zákonodárci odmítli všechny pozměňovací návrhy, a zákon tak Dolní sněmovnou prošel ve znění, ve kterém ho předložila vláda. Další změny však mohou navrhnout ještě členové Sněmovny lordů.

Především opoziční labouristé, skotští nacionalisté a liberálové se do zákona snažili prosadit úpravy, které by znamenaly větší vliv parlamentu na jednání o Brexitu i na schvalování výsledné dohody. Jeden z návrhů požadoval například vypsání referenda o vyjednané dohodě s Bruselem.

Další z návrhů chtěl garantovat možnost zůstat v zemi i po Brexitu těm občanům zemí EU, kteří v Británii žili v okamžiku loňského červnového referenda, ve kterém se většina hlasujících vyslovila pro odchod z evropského bloku. Dolní sněmovna tento návrh zamítla poměrem hlasů 332 ku 290. Podporu mu však vyjádřili i tři poslanci vládní Konzervativní strany.

Proces schvalování zákona by měl být hotov nejpozději do 7. března. Posledním krokem má být souhlas královny Alžběty II.

Zákon předložila poslancům vláda na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož podobný závažný krok musí kabinetu schválit parlament.

Mayová chce článek 50 lisabonské smlouvy podle dřívějších vyjádření aktivovat nejpozději od konce března. Podle některých informací by tak ale mohla učinit již 9. března na summitu EU v Bruselu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy