Britská "válka" o Evropu. Bulvár obklíčil Junckerův dům

Martin Novák Martin Novák
9. 6. 2014 13:00
Na ostrovech si postavili hlavu. Bývalý lucemburský premiér nesmí být předsedou Evropské komise
Juncker na prohlídce stavby aténského metra.
Juncker na prohlídce stavby aténského metra. | Foto: Reuters

Brusel - Spor o nového předsedu Evropské komise se mění v zákopovou válku, v níž - stejně jako před pěti lety - hraje ústřední roli Velká Británie.

V roce 2009 Britové jednoznačně vetovali kandidaturu belgického premiéra Guye Verhofstadta. A i tentokrát jsou ostře proti dalšími politikovi z Beneluxu, jelikož v křesle "pana Evropy" nechtějí Lucemburčana Jeana Clauda Junckera.

Pryč i bez referenda

David Cameron.
David Cameron. | Foto: Reuters

"Nechtějí" je možná slabé slovo. Britský premiér David Cameron podle deníku Daily Telegraph dokonce pohrozil, že Spojené království rovnou odejde z Evropské unie i bez referenda, pokud si ostatní Lucemburčana do čela Komise prosadí.

Verhofstadt i Juncker jsou eurofederalisté, kteří chtějí co největší rozšíření eura a maximální integraci. Pro londýnské finanční centrum City a britské euroskeptiky jsou to strašná slova.

"Odpůrci Junckerovi říkají arcifederalista s takovým odporem, jako kdyby toto slovo bylo synonymem pro výraz pederast," napsal deník The Guardian.

Jean-Claude Juncker.
Jean-Claude Juncker. | Foto: Aktuálně.cz

Cameron trvá na tom, že Juncker není vhodným kandidátem. A že jako nudný eurokrat pouze přispěje k tomu, že euroskeptici a radikální, krajně pravicové strany budou v Evropě ještě silnější.

Komisi podle něj musí vést někdo charismatický. Někdo, kdo má vizi, je schopen reforem a přesvědčí Evropany, že projekt EU má nadále smysl. Takovým mužem ovšem Juncker podle Britů není.

Junckera dosud prosazovalo Německo, na britskou stranu se přiklonily například Nizozemsko, Švédsko nebo Maďarsko. Italský premiér Matteo Renzi po schůzce s Junckerem řekl, že se musí najít kompromis. Což si lze vyložit jako potvrzení, že ani v Římě kandidaturou lucemburského expremiéra nejsou nadšeni.

Bruselské sídlo Evropské komise.
Bruselské sídlo Evropské komise. | Foto: Reuters

Česká vláda ústy premiéra Bohuslava Sobotky oznámila, že podpoří toho, koho navrhnou evropští lidovci. Praha tedy s Junckerem - na rozdíl od jiných - problém nemá.

Obavy jsou namístě

Zdroje z Downing Street popírají, že Cameron zašel až tak daleko, aby hrozil odchodem Británie z EU. Soudě podle výroku kancléřky Angely Merkelové ale takové obavy jsou namístě.

"Není mi jedno, jestli Británie bude, nebo nebude členem Evropské unie," řekla německá kancléřka k jednáním o novém eurokomisaři. To hovoří za všechny komentáře.

Jak volily země EU

EU vysledky voleb

GRAFIKA Výsledky voleb do Evropského parlamentu. Po zemích

Seznamte se s výsledky eurovoleb v jednotlivých státech. V grafice najdete procentuální výsledek jednotlivých stran i počet europoslanců.

Mapa ukazuje, která frakce Evropského parlamentu získala v dané zemi nejvíce hlasů.

Lucemburčan ve čtvrtek zveřejnil na Twitteru následující vzkaz: "Jsem více než kdy jindy přesvědčený o tom, že se stanu příštím prezidentem Evropské komise."

Obvykle rezervovaný a diplomaticky uměřený politik ale zjevně ztrácí nervy. Týž den prohlásil, že do Británie nepojede "žebrat o podporu, nebo klečet před někým na kolenou". A obvinil britské bulvární novináře z narušování jeho soukromí.

"Obklíčili můj dům, fotografové obtěžují mé sousedy a ptají se jich, jestli nevědí o nějakých pikantnostech z mé rodiny. Očekávám, že se brzy na mě objeví nějaká špína."

Evropský parlament.
Evropský parlament. | Foto: Aktuálně.cz

Jednoduchá pravidla?

Jednání o nástupci Portugalce Josého Manuela Barrossa přitom mělo být teoreticky jednodušší. Poprvé v historii se do výběru odráží výsledky voleb do Evropského parlamentu. Blok stran, který má nejvíc hlasů, má právo jmenovat svého kandidáta, praví Lisabonská smlouva, přijatá v roce 2009.

Zároveň je ale nutný souhlas vlád členských zemí, což se ukazuje jako problém. Nejvíce křesel v europarlamentu získala Evropská lidová strana (EPP), sdružující evropské křesťansko-demokratické a konzervativní strany. Nikoliv však - a to je právě podstatné - britskou Konzervativní stranu.

Christine Lagardeová.
Christine Lagardeová. | Foto: Reuters

"Merkelová bude muset najít řešení, které Camerona uspokojí," řekl deníku Financial Times bývalý německý velvyslanec v Londýně Thomas Matussek.

Jedno kompromisní jméno už v Berlíně padá. Bývalé francouzské ministryně financí a výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové.

Tomu ale údajně francouzský prezident Francois Hollande není moc nakloněn. Nechce, aby Francie přišla o prestižní post v čele Mezinárodního měnového fondu. I sama Lagardeová se nechala slyšet, že "práci už má".

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy