Londýn - Snaha britských politiků sestavit po patových volbách alespoň náznak stabilní vlády nabírá otáčky.
V pondělí odpoledne oznámila televize Sky News s odvoláním na vyjednavače Konzervativní strany, že se vedení partaje už téměř dohodlo s liberálními demokraty na podmínkách rámcové dohody o koaliční vládě.
Co je obsahem této dohody, oznámeno nebylo.
Pár hodin poté však kontroval politický matador a šéf labouristů Gordon Brown. Nabídl vlastní hlavu, jen aby se liberálové spojili s jeho stranou.
Brown končí
Brown v pondělí večer vystoupil a oznámil, že Labouristická strana zahajuje oficiální vyjednávání s liberálními demokraty. Aby takové rozhovory usnadnil, Brown odstoupí do září z čela labouristů.
Ministerský předseda vyzval v dramatickém prohlášení své spolustraníky, aby si vybrali nového šéfa. Sám už se o místo předsedy ucházet nebude.
Do září, kdy by měla Labouristická strana na sjezdu vybrat jeho nástupce, zůstane Brown bokem. Tak, aby strana mohla jednat s liberály bez jeho přítomnosti.
"Do doby, než se zformuje nová vláda, ovšem zůstávám premiérem," řekl Brown.
A co Cameron?
Šéf konzervativců David Cameron zatím vyčkává. Jakékoli případné ujednání s toryi totiž musí nejdříve schválit vedení Liberálně demokratické strany.
A to se sejde dnes v 19.00 SELČ. O hodinu později začnou jednat také konzervativci.
Cameron a předseda liberálních demokratů Nick Clegg se jednání vyjednavačů osobně neúčastní, byť se dnes spolu nejméně jednou sešli.
Clegg navíc v průběhu dnešního dne jednal rovněž s labouristy, a to bez vědomí Camerona, což u toryů vyvolalo velkou nevoli.
Byla to taktika?
Britský tisk spekuluje, že avizovaná dohoda Clegga a Camerona měla přimět Browna učinit, co také skutečně udělal. Tedy rezignovat.
U labouristů se už delší dobu množily hlasy, že by funkci předsedy vlády a šéfa Labour Party měl složit, neboť by to nesmírně usnadnilo případnou dohodu s Cleggem.
Reforma volebního systému
Koaliční jednání začala v pátek den po parlamentních volbách, ve kterých konzervativci nezískali většinu v Dolní sněmovně.
Konzervativci budou mít v parlamentu 306 mandátů, na vytvoření jednobarevné vlády to ale nestačí, a tak začali vyjednávat s liberály. Ti si ale jako podmínku stanovili zavedení poměrného volebního systému, s čímž toryové nesouhlasí.
Není proto zřejmé, na čem se Clegg s Cameronem vlastně dohodli, zda na koalici, na podpoře menšinové konzervativní vlády, nebo "na tom, že se dohodnou".
Zdroje toryů i liberálů nicméně uvádějí, že vyjednavačům obou stran se během dneška podařilo dosáhnout "zásadního pokroku" a rámcová dohoda o příští vládě je tak v podstatě hotová.
Podle průzkumů trvá osmdesát procent liberálních demokratů na tom, že součástí dohody s konzervativci být jasný příslib referenda o reformě volebního systému .
To však toryové odmítají, protože by to znamenalo, že by museli být jednou pro vždy odkázáni na koaliční vlády.
Nová Dolní sněmovna se má poprvé sejít 18. května. O týden později by měl premiér, ať již předseda vítězné strany, tedy konzervativec Cameron, či šéf dosud vládních labouristů předložit program svého kabinetu.
Pokud by se toryové s liberálními demokraty přece jen nedohodli, mohl by v čele vlády vedené labouristy stát ministr zahraničí David Miliband či jeho bratr Ed, který má na starosti rezort klimatických změn.
