Sydney - Až britská královna Alžběta II. přiletí příští týden do Austrálie, bude třeba ji oslovovat jako australskou královnu.
Tak to alespoň vyžaduje protokol. Republikánům, kteří si přejí, aby se nejmenší kontinent světa oddělil od Velké Británie a jmenoval vlastního prezidenta, ale toto oslovení "poleze na nervy".
Královnina návštěva, jež bude vzhledem k jejímu věku - je jí 85 let - pravděpodobně poslední, znovu podnítí debaty o tom, zda by se Austrálie měla stát republikou, nebo ne.
Zatím je stále konstituční monarchií, v jejímž čele stojí britský panovník, který má v zásadě pouze ceremoniální úkoly ale také moc schválit rozpuštění parlamentu, jak se to stalo v roce 1975.
Stoupenci republiky ale připouštějí, že jakákoli debata bude krátká a že jejich sen o Australské republice zůstane po mnoho dalších let nenaplněn.
Plebiscit se odkládá. Na neurčito
Proti australským republikánům se spiklo vše - doba, politika i apatie lidí. Nikdo si nepřeje, aby se toto téma opět stalo celonárodní záležitostí.
Průzkum veřejného mínění z tohoto týdne ukázal, že monarchii podporuje už celých pětapadesát procent obyvatelstva, zatímco počet stoupenců republiky klesl na rekordně nízkých třiadvacet procent.
Australští monarchisté, kteří v roce 1999 zabránili při celonárodním hlasování tomu, aby se Austrálie změnila v republiku, jsou z návštěvy královny Alžběty u nich, na druhé straně zeměkoule, nadšení.
Republikáni si v roce 2007, kdy se stal premiérem labourista Kevin Rudd, mysleli, že dostanou druhou šanci. Rudd totiž slíbil další plebiscit o republice.
V roce 2010 však musel po vnitrostranických rozbrojích předčasně odejít z funkce a v čele vlády ho nahradila současná premiérka Julia Gillardová.
Takto královna navštívila Irsko:
Dokud bude Alžběta, bude i monarchie
Její kabinet je ale menšinový a bojuje neustále o přežití. Gillardová proto, ač republikánka, nemá nejmenší zájem otevírat toto téma, jež dělí australskou společnost.
Premiérka nyní říká, že dokud bude královna Alžběta žít, zůstane Austrálie monarchií.
Pokud se naplní průzkumy veřejného mínění, prohraje Gillardová a její Labour party v příštích volbách v roce 2013 s opozičními liberály Tonyho Abotta, jenž je zapřisáhlým stoupencem monarchie.
Monarchisté jsou si ale vědomi, že jim napomáhá situace ve společnosti. Mladí lidé jsou politicky apatičtí a to je hlavní důvod, proč nepodporují republiku.
Dalším důvodem je možná i skutečnost, že Austrálie je zemí imigrantů. Každý čtvrtý Australan se narodil mimo kontinent a mnozí z nich jsou proti republice, protože přišli ze zemí, v nichž byla prezidentská moc zneužívána.
Diskuse o tom, zda zachovat monarchii, nebo se rozhodnout pro republiku, vrcholily na konci devadesátých let, když se blížila olympiáda v Sydney (2000) a sté výročí vzniku Austrálie (2001.)
V posledním desetiletí už se australská společnost zabývala pragmatičtějšími tématy, především ekonomikou.
