Praha – Řecko zatím zůstává v eurozóně a dostane šanci na další finanční pomoc, napříč Evropou se ale šíří skepse a nevole.
Skepse kvůli tomu, zda Řecko podmínky pomoci dodrží. Nevole nad tím, jak záchrana vypadá a kdo za ni bude ručit.
Skoro to vypadá, jako by Velká Británie a Česká republika obnovily "spojenectví" proti návrhům Bruselu, na kterém si kdysi zakládali premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas.
Londýnu ani Praze se nelíbí, že půjčka Řecku půjde ze záchranného fondu EFSM (Evropského finančního stabilizačního mechanismu). To znamená, že svými penězi budou ručit i země mimo eurozónu. Tedy i Velká Británie a Česká republika.
Český ministr financí Andrej Babiš dnes v Bruselu řekl, že Česko nebude ručit za překlenovací půjčku pro Řecko. Podle svých slov nebyl sám: "Nečlenové eurozóny si nepřejí, aby byl ten překlenovací úvěr řešen z rozpočtu Evropské unie," vysvětlil.
Britové to jasně řekli už před úterní schůzkou. Ministr financí George Osborne evropským kolegům oznámil, že Londýn v žádném případě se svým podílem na takové záchraně Řecka nepočítá.
"Ministr podnikl kroky, aby zablokoval pokusy použít peníze britských daňových poplatníků," uvedlo v prohlášení ministerstvo financí.
Z fondu EFSM byla v minulosti financována záchrana irské a portugalské ekonomiky. Britský premiér David Cameron tvrdí, že v roce 2010 prosadil dohodu, podle níž z tohoto fondu žádné další finance na pomoc krachujícím členům eurozóny posílány nebudou a záchrana bude věcí pouze zemí, které platí eurem.
Čili fakt, že je nyní použit EFSM, lze vykládat jako "ránu pod pás" britskému premiérovi.
"Představitelé zemí Evropské unie v roce 2010 souhlasili s tím, že EFSM nebude použit ve věcech týkajících se eurozóny. Tento názor ministerský předseda nadále zastává," potvrdil mluvčí premiéra.
Ačkoliv Cameron v pondělí setrvání Řecka v eurozóně uvítal, jednací maraton může Británii ještě více odcizit Evropské unii a v chystaném referendu posílit pozice těch, kteří chtějí z EU úplně odejít.
S návrhem použití Evropského finančního stabilizačního mechanismu podle diplomatů přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker – na ostrovech už tak dosti nepopulární politik – a z jednotlivých zemí ho vehementně podporovala hlavně Francie.
Z EFSM půjde pomoc na krátkodobou překlenovací půjčku pro Řecko. Velký balík pomoci, odhadovaný až na 86 miliard eur, už se bude týkat jen eurozóny.
I v jejím nitru ale některé země pochybují o tom, že dohoda povede k potřebným reformám a ekonomickému růstu v Řecku.
Nejvýraznější je to ve Finsku, kde parlament možná dohodu neschválí. Hlavní vládní strana Centrum premiéra Juhy Sipily (kvůli svým podnikatelským aktivitám a současnému politickému angažmá s nadsázkou nazývaného "finský Babiš") i její koaliční partner Praví Finové jsou proti další záchraně Řecka a nechtějí se na ní podílet v době, kdy je finská ekonomika třetím rokem v recesi.
Rozhodovat se ale bude kvalifikovanou většinou, takže Finsko samo nemůže dohodu zablokovat. K možnosti dopustit řecký odchod z eurozóny se ale podle informací diplomatů a v Bruselu akreditovaných novinářů klonily i některé další státy.
Kromě Německa a Finska například Nizozemsko, Estonsko, Litva nebo Slovensko.
