Šlo o první úmrtí ženy ve službách britské královské armády od konce 2. světové války.
Ale proč ten šok? Vždyť smrt britských vojáků v Iráku již dávno neplní hlavní stránky místních deníků.
Největší šance pro ženy: letectvo
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Ruský "den mužů" také proti šikaně
- Němci nasadili proti chřipce armádu
- Nechtěl jít do Iráku, půjde za mříže
Z pěti osob, které minulý týden nedaleko Basry zemřely, se zájmu médií dočká pouze Sarah Mulvihillová a důvod je jasný: Je to přece žena.
V britské armádě jich slouží devět procent, do první linie by se však dostat neměly. Otázkou zůstává, kde přímé bojové nasazení hrozí a kde již nikoliv.
A možná trochu překvapivě právě v britském letectvu je ženám otevřeno nejvíce postů.
Na rozdíl od pozemních jednotek, ve kterých mohou ženy sloužit pouze na padesáti procentech pozic, je to v letectvu 96 procent.
K námořnictvu pak mohla první žena nastoupit až v roce 1994.
Armády zůstávají světem mužů
Podle sociologa Christophera Dandekera z londýnské King's College zůstává přes veškeré studie a průzkumy armáda stále světem mužů.
K jejich nasazení na bojišti během druhé světové války sáhlo pouze stalinistické Rusko a v roce 1948 ho následoval nově vzniklý Izrael.
Přestože židovská armáda ženy z bojových pozic po první válce stáhla, Izrael nadále zůstává zemí, kde ženy v armádě nejsou ničím překvapivým.
Zatímco Evropanky na svoji příležitost v armádě čekaly dlouhá léta, v Izraeli musí absolvovat povinnou dvouletou vojenskou službu "každá středoškolačka".
Židovka do armády nemusí
Do letošního roku se službě v armádě vyhýbali pouze ortodoxní Židé a někteří přistěhovalci.
V jistém smyslu slova průkopnicí se tak stala devatenáctiletá Chaliliová, která loni na podzim zaslala izraelskému vojenskému vedení dopis s tím, že služba v armádě odporuje jejímu "feministickému přesvědčení".
Několikaměsíční debata nakonec přiměla armádu a tehdejšího ministra obrany Šaula Mofaze k ústupkům.
Chaliliová je členkou telavivské nezávislé organizace Feminist Women's House a své rozhodnutí v dopise zdůvodnila následovně:
"Patriarchální instituce jako armáda zdůrazňuje nadřazenou roli mužů a sexuální obtěžování je této hierarchické instituci vlastní. Jako feministka se musím snažit zredukovat vliv armády na civilní život naší země," stojí v dopise.
Chaliliová také dodala, že nehodlá vstoupit do "organizace, která přímo podporuje a oslavuje násilí".
Podle profesorky Hany Naveové z telavivské univerzity je případ Chaliliové nadějí pro řadu izraelských dívek, které v armádě slouží na podřadných místech, a celé izraelské společnosti, která po více než padesáti letech od založení státu teprve čeká na první reformu armády.
